Zastupitelstvo města Kopřivnice schválilo v květnu 2002 Strategický plán ekonomického rozvoje města, jehož součástí je i záměr humanizovat panelová sídliště, zejména sídliště Sever.
Koupím byt v Kopřivnici - mimo sídliště Sever! I takové inzeráty se ještě nedávno objevovaly v regionálních novinách Kopřivnicka. Šedé domy, málo zeleně, nedostatek parkovacích míst, hluk a minimum možností ke sportování. Nevábné prostředí panelového sídliště ze 70. let minulého století. V současné době tam žije 5200 lidí, tj. necelá čtvrtina obyvatel města. Tato část města byla vybrána jako pilotní projekt plánované regenerace.
Důležitou roli při jeho přípravě a zpracování sehrála od počátku komunikace s veřejností. Zapojení občanů do jednotlivých etap se stalo součástí Plánu zdraví a kvality života Zdravého města Kopřivnice. "Dosud vše probíhalo tak, že odborníci něco vymysleli a město to zaplatilo. Nyní chceme naslouchat místním lidem, kteří nejlépe vědí, co je třeba změnit, aby byl život na sídlišti lepší," uvedl Ing. Hynek Rulíšek, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Kopřivnice.
"Na financování první etapy regenerace sídliště Sever jsme na jaře roku 2004 obdrželi od Ministerstva pro místní rozvoj dotaci ve výši 70 %. Podmínkou pro její získání bylo zapojení veřejnosti do zpracování projektové studie, které zase dotoval z 80 % Moravskoslezský kraj (opět platila podmínka účasti občanů). Město se tak podílí na investicích do první etapy 30 % a do přípravy studie 20 %," vysvětlila Mgr. Radka Chalúpková, koordinátorka projektu Zdravé město a místní Agendy 21.
Veřejná slyšení
Regenerace sídliště Sever byla rozdělena do sedmi etap. První začala výběrem zpracovatele projektové dokumentace a odborného partnera pro komunikaci s veřejností. Prostředníkem pro komunikaci města s občany se stalo Centrum pro komunitní práci Moravskoslezsko (CpKp), projektovou dokumentaci zpracuje olomoucký Ateliér Bonmot, spol. s. r. o.
Se záměrem města regenerovat sídliště se veřejnost poprvé seznámila na veřejném slyšení v červenci 2003. Občané upozorňovali například na nedostatek parkovacích míst a laviček, hlučnou U-rampu pro skateboardisty apod. Do zpracování projektové dokumentace se lidé svými náměty zapojovali i na dalších pracovních setkáních. Kdo chtěl, mohl využít i k tomu účelu zřízenou telefonní linku nebo e-mail. Veřejná slyšení provázely také dvě několikadenní výstavy navrhovaných úprav. O plánovaných akcích, jejich průběhu a výsledcích informovaly plakáty, místní kabelová televize, městský rozhlas, místní a regionální tisk i internetové stránky projektu.
Jak to viděly děti
Ještě před prvním veřejným slyšením radnice oslovila děti. V závěru školního roku 2002 - 2003 se konala výtvarná soutěž, které se zúčastnilo více než sto mladých "architektů" ze Základní školy 17. listopadu a z Klubu Kamarád. "Z výtvarných prací bylo možné vyčíst, že děti ze sídliště Sever mají rády vodu. Malovaly nejrůznější fontánky, vodotrysky, rybníčky a bazény. Architektům se myšlenka líbila. Nechali se přáním dětí inspirovat a v pomyslném centru sídliště navrhli ve studii regenerace malou fontánku. Děti nezapomínaly ani na skateparky, koše na streetball, pingpongové stoly, horolezecké stěny, kuželky, dětská hřiště a odpočinkové koutky s lavičkami a osvětlením. Na výkresech se objevovaly nejen ovocné stromy, domečky s občerstvením, ale i veřejné suché záchodky, policisté a kontejnery na tříděný odpad," upřesnil Ing. Hynek Rulíšek. Všechny výkresy byly předány Ateliéru Bonmot, spol. s r. o., a tvůrci 17 nejlepších prací byli odměněni diplomy.
Co přinesla anketa
S velkým zájmem veřejnosti se setkala anketa, která se na sídlišti Sever uskutečnila v srpnu 2003 a na žádost občanů byla prodloužena až do konce září. Zjišťovaly se názory obyvatel z této lokality na trávení volného času, dopravu, veřejnou zeleň a na problematiku psů.
"Byla to dotazovací akce, která zahrnovala vhazování anketních lístků do schránek a vyplňování obsáhlejších dotazníků spolu s tazateli CpKp. Do konce září jsme shromáždili více než 300 vyplněných dotazníků," doplnila Radka Chalúpková. Za nejpalčivější problémy lidé označovali hluk, nepořádek u kontejnerů, složitou dopravní situaci, nedostatek parkovacích míst a laviček nebo psí výkaly na veřejných prostranstvích. Spokojeni byli s množstvím zeleně, měla by se však zlepšit její údržba. Uvítali by také nový park a opravu dětských hřišť.
V roce 2004 na sídlišti Sever stačili postavit nové parkoviště (37 parkovacích stání), zrekonstruovat příjezdovou cestu ke garážím a do dvora ZŠ 17. listopadu. Byly například instalovány nové lavičky. První etapa "tvorby nové tváře" sídliště Sever si vyžádala zhruba 6,5 mil. Kč, z toho 4,5 mil. Kč město získalo v dotačním řízení.
"Od prosince 2004 probíhá plánování úprav dalších šesti lokalit sídliště, například parčíku, prostoru před školou a dvou vnitrobloků. Měla by se tam obnovit hřišťátka, upravit sáňkovací kopce, lavičky, chodníky mezi vybranými paneláky apod. Počítá se i s vytvořením dalších parkovacích míst. O rozsahu druhé etapy regenerace sídliště Sever rozhodne přidělení či nepřidělení dotace, o kterou město opět požádá Ministerstvo pro místní rozvoj. Úhradu celé potřebné částky by ze svého rozpočtu nezvládlo," shrnula Radka Chalúpková.
