Nejznámějším protipovodňovým opatřením jsou klasické pytle s pískem. Jejich použití má však řadu nevýhod zejména kvůli velké hmotnosti a malé pevnosti vazby. Pevnější a účinnější ochranu tvoří hráze z tandemových dvoukomorových pytlů.
Pytle s pískem se kromě stavby protipovodňových hrází a ucpávání nejrůznějších otvorů používají jako doplněk při stavbě ostatních protipovodňových stěn, z nichž některé by se bez nich neobešly. Vyšší pevnost a účinnost proti povodňové vodě mají oproti klasickým pytlům s pískem hráze vyrobené z tandemových dvoukomorových pytlů.
PLNĚNÍ A MANIPULACE
Dvoukomorové tandemové pytle se vyrábějí ve verzích: 100 x 60 cm nebo 80 x 60 cm. Průměr plných komor je 12 cm, šíře střední komory je 16 cm. Pytle jsou zhotoveny z polypropylenu, který obsahuje 2 % UV stabilizátoru. Tento materiál musí odolat velkému tlaku a napětí, aby zamezil pronikání vody nebo jiných kapalin, případně i kouře. Pytle lze naplnit pískem do hmotnosti asi 25 kg. Plní se pomocí plnicího zařízení umístěného na zemi nebo zavěšeného na bočnici či korbě nákladního automobilu.
Tandemové pytle klademe na šíři dvou, čtyř nebo i více pytlů, přičemž výšku i šířku hrází je možno libovolně měnit. Protipovodňové pytle se na sebe skládají tak, že na přepážku jednoho pytle se položí plná komora druhého pytle. K dokonalé vazbě je třeba, aby se jednotlivé vrstvy pytlů překrývaly, jako při stavbě klasické cihlové zdi.
Před vlastní stavbou je třeba mít tandemové pytle předem připraveny a naplněny pískem. Na rozdíl od klasických pytlů je nelze plnit lopatou. Jestliže nejsou pytle naplněny pískem, plnicí zařízení nestíhá zásobovat pracovníky plnými pytli. Veškeré časové kalkulace a výkonnostní propočty jsou pouze kvalifikovanými odhady, které nemusí být v závislosti na organizaci práce zcela přesné.
Hlavní výhody tandemových dvoukomorových pytlů ve srovnání s klasickými:
vysoká stabilita, účinnost, dobrá vaznost a nepropustnost postavených hrází;
levný způsob ochrany;
stavba pevných hrází o libovolné šířce;
několikanásobná použitelnost;
snadné plnění;
snadná manipulace s plným pytlem.
PŘEDPOKLADY PRO ZDÁRNOU TVORBU HRÁZÍ
Dobrá organizace práce a optimalizované postupy jsou základním předpokladem pro zdárné vytvoření ochranné protipovodňové hráze postavené pomocí klasických pytlů s pískem nebo tandemových dvoukomorových pytlů. Je třeba zejména:
zabezpečit techniku pro těžbu písku, pytle, násypku, popř. prostředky pro ruční plnění, nářadí a lidskou sílu;
mít přehled o počtu pytlů, popř. vědět, kde je lze odebrat v potřebném množství;
znát potřebný počet osob a prostředků pro zabezpečení definovaných opatření;
seznámit osoby určené pro řízení stavby hrází s pracovním postupem a organizací práce na místě a určit vhodného koordinátora;
zabezpečit těžbu sypkého materiálu, způsob jeho nakládání a trasu přepravy; pokud je třeba, využít místo písku okolní zeminu (musí být dostatečně sypká, nesmí obsahovat nebezpečné látky a neměla by být příliš propustná);
prozkoumat terén v místě hráze a jejím blízkém okolí z hlediska typu a únosnosti podloží, infrastrukturních sítí, kanalizace a podzemních prostor;
zajistit osvětlovací soupravu a zdroj energie pro případ plnění v noci;
zajistit základní fyziologické potřeby (zejména dostatečný pitný režim) osobám sestavujícím hráz;
Hasičský záchranný sbor (HZS) ČR vlastní určité množství tandemových dvoukomorových pytlů a obyčejných pytlů (včetně prostředků pro plnění). Jsou rozmístěny po celé republice ve skladech Základny logistiky Ministerstva vnitra - generálního ředitelství HZS ČR: Drahanovice, Hluboká nad Vltavou, Kamenice, Kamenice nad Lipou, Kroučová, Skuteč, Tišnov, Velvary, Vizovice, Vlastislav, Zbiroh, kde se zároveň nachází pracoviště Národní základny humanitární pomoci.
JIŘÍ MATĚJKA
Ministerstvo vnitra generální ředitelství HZS ČR
ZDROJ: AUTOR
Tandemový dvoukomorový pytel tvoří rukáv přešitý dvěma podélnými švy oddělující navzájem komory a přepážku, a jedním příčným švem, který odděluje od spodní části přepážky a komory překrývající clonu. Ve výřezu horní části přepážky jsou upevněny šňůry obou komor.
FOTO: ARCHIV
