Pokud se v některých sídlech jejich obyvatelům příliš nezamlouvá uplatňovaná dvousložková forma vodného a stočného, pak by se měli se svými stížnostmi obracet především na svoji obec. Rozhodující role v uplatňování vodného a stočného ve dvousložkové formě v konkrétní lokalitě totiž obvykle patří příslušné obci.
Jednosložková, nebo dvousložková forma vodného a stočného? Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) sice dvousložkovou formu umožnil zavést už od počátku roku 2002, ale podle ministerstva financí ji přesto prozatím nelze v ČR považovat za příliš rozšířenou (k rozdílu mezi jednosložkovou a dvousložkovou formou viz box).
HLAVNĚ V REKREAČNÍCH OBLASTECH
Přesto o ní mnohé provozovatelské vodohospodářské společnosti stále častěji uvažují a leckde už dokonce podnikly první pokusy ji po dohodě s vlastníky vodohospodářské infrastruktury zavést. Dvousložková forma se začíná více uplatňovat i na jihu Čech, přičemž tento trend je podle Vladimíra Polánky z oddělení marketingu akciové společnosti Vodovody a kanalizace Jižní Čechy (VAK JČ) patrný zvláště v rekreačních oblastech, tedy v obcích s menším počtem obyvatel, ale vyšším podílem sezónních odběratelů.
VAK JČ nyní o této formě například jedná s dobrovolným svazkem obcí (DSO) Vodovod Hamr, který vlastní hlavní vodovodní řady z úpravny vody Hamr (do Jindřichova Hradce a do Třeboně s pokračováním do Mláky a Novosedel nad Nežárkou). Ve svém majetku však má rovněž vodovodní a kanalizační řady na území Třeboně, Majdaleny, Hamru, Stráže nad Nežárkou a Pístiny. VAK JČ zajišťuje správu a provoz této infrastruktury s ročním objemem nákladů okolo 32 mil. Kč. Konkrétně jde o správu a údržbu přibližně 137 km vodovodních řadů a sítí, 56 km kanalizačních sítí, což znamená dodávku vody pro zhruba 11 700 obyvatel a odkanalizování odpadních vod od asi 7800 obyvatel.
Místostarostka Třeboně, jednatelka DSO Vodovod Hamr Anna Kahounová, tvrdí, že dvousložkové formě dává přednost před pouhým zdražením vodného a stočného. "Údržbu a náklady na opravy by přece měli nést všichni uživatelé, tedy i ti, kteří mají nízkou spotřebu. Měřidla a vodovodní a kanalizační sítě jsou pro všechny a ten, kdo má větší odběr, vlastně při tradičním modelu přispívá na opravy víc než ten, kdo sítě sice rovněž využívá, ale ve svém rekreačním objektu má nízký odběr vody."
Anna Kahounová neskrývá, že DSO Vodovod Hamr potřebuje více investovat do obnovy svého, často mnoho desítek let starého vodohospodářského majetku. Nutné každoroční investice byly v desetiletém plánu obnovy majetku, který byl zpracován v závěru loňského roku, vypočteny na přibližně 24,5 mil. Kč, z toho například 8,25 mil. Kč pro vodovody a 11,5 mil. Kč pro kanalizace.
Pokud by se tedy na dvousložkovou formu platby v rámci dobrovolného svazku obcí přistoupilo, pak by se všichni odběratelé spravedlivě podíleli rovným dílem na 5 nebo 10 procentech nákladů na tuto obnovu.
Právě o tom, zda pevná složka má činit 5 nebo 10 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, se nyní na úrovni jednotlivých členských obcí svazku i mezi svazkem a VAK JČ zatím ještě diskutuje.
"Bude-li jedna z těchto variant přijata, záleží ještě i na zastupitelstvech jednotlivých obcí. V platnost by zřejmě vstoupila 1. ledna 2008. Jak dlouho by však vydržela, nedovedu odhadnout, protože jsme závislí na růstu cen energie, nafty, stavebních materiálů apod.," poznamenává Anna Kahounová.
NA MAXIMUM NEPŮJDOU
Ale i desetiprocentní výše pevné složky by byla hluboko pod 20 %, které jako maximálně možnou výši stanovilo pro letošní rok svým cenovým výměrem ministerstvo financí. V podmínkách DSO Vodovod Hamr by šlo o určitý kompromis, aby případnou úpravou nebyli více zatíženi odběratelé typu jednočlenných rodin.
Současná cena vodného a stočného v rámci DSO Vodovod Hamr bez DPH zatím činí 29, resp. 19,70 Kč/m3 (v letech 2005 a 2006 to bylo 27, resp. 19 Kč/m3). VAK JČ ujišťuje, že při uplatnění pevné složky ve výši 10 % by se celková cena voda pro odběratele s nejmenším profilem vodovodní přípojky, resp. nej-menším vodoměrem, měsíčně zvýšila o zhruba 55 Kč.
DÁL SPOLÉHAJÍ I NA DOTACE
Ale ani případné zavedení dvousložkové formy by náklady na nutnou obnovu zdaleka nepokrylo. Vladimír Polánka proto vysvětluje, že finanční prostředky získané případným zavedením pevné složky by byly použity spíše na dofinancování investičních akcí, na něž by byly uplatněny dotace (na jihu Čech si podle Vladimíra Polánky hodně slibují zejména od Programu obnovy venkova), ale i na akce, které by vlastníci infrastruktury hradili výhradně ze svých zdrojů.
Anna Kahounová vkládá značné naděje i do Operačního program Životní prostředí; DSO už dokonce vypsal výběrové řízení na zpracování žádosti o finanční podporu na obnovu sítí právě z tohoto programu. Chce mít jistotu, že žádost bude plně odpovídat podmínkám programu a nebude vyřazena kvůli případným formálním nedostatkům.
(Ke dvousložkové formě vodného a stočného najdete rovněž informace v elektronickém newsletteru Moderní obce č. 16 z 3. října 2007.)
IVAN RYŠAVÝ
Obě formy platby vodného a stočného jsou podle zákona možné
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002, stanoví, že vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.
Jednosložková byla výlučně uplatňována do konce roku 2001, dvousložková byla zavedena jako další možný způsob platby za dodanou pitnou vodu a odvedenou odpadní vodu až uvedeným zákonem.
Jednosložková forma se vypočítává pouze jako součin množství a ceny vody za m3.
Dvousložková forma se skládá ze složky, která je součinem ceny a množství odebrané vody nebo vypouštěné odpadní vody, a z pevné složky stanovené v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody.
V návaznosti na zákon o vodovodech a kanalizacích Ministerstvo financí ČR (MF) stanovilo pro rok 2007 (stejně jako v minulých letech) jako limit pro výpočet pevné složky nejvýše 20 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. Podíl pevné složky je tedy stanoven cenovým rozhodnutím (výměrem) MF, nikoliv zákonem o vodovodech a kanalizacích.
ZDROJ: MF ČR a MZe ČR
