Dynamika výstavby hypermarketu bude menší Před dvěma roky jsem se na stránkách Moderní obce zamýšlel nad vývojem naší maloobchodní sítě (č. 5/1999). Tehdy to bylo na popud zahájení masívní "ofenzívy" výstavby velkých obchodních areálů, dnes je to bilancování dosavadního vývoje. Ukazuje se, že...
Dynamika výstavby hypermarketu bude menší
Před dvěma roky jsem se na stránkách Moderní obce zamýšlel nad vývojem naší maloobchodní sítě (č. 5/1999). Tehdy to bylo na popud zahájení masívní "ofenzívy" výstavby velkých obchodních areálů, dnes je to bilancování dosavadního vývoje.
Ukazuje se, že expanze hypermarketů, popř. hobbymarketů či nákupních center se s největší pravděpodobností dostává do své závěrečné etapy a přichází období konsolidace. Menší diskontní prodejní jednotky a supermarkety nejsou až natolik zajímavé, neboť fungují na jiných parametrech územní obsluhy (lokální až nadlokální rámec). Koneckonců jsou dnes již téměř v každém menším městě. Naproti tomu stupeň pokrytí území hypermarkety, jejichž spádové obvody dosahují několika desítek kilometrů, je selektivní.
Diskonty a supermarkety jsou velkoplošné prodejny, které se specializují na prodej rychloobrátkového zboží denní potřeby (potraviny a základní drogerie). Jako hypermarkety jsou označovány samoobslužné velkoplošné maloobchodní prodejny, které nabízejí vedle potravinářského sortimentu také široký sortiment nepotravinářského zboží.
Zjednodušeně lze říci, že proces územní lokalizace moderních forem tuzemské maloobchodní sítě koreluje s hierarchií sídelní struktury území. Nástup jednotlivých typů velkoprodejen závisí na populační velikosti střediska a jím obsluhovaného zázemí (viz tab. 1). Populačním prahem pro lokalizaci diskontních jednotek (300 m2 - 1000 m2 prodejní plochy) je přítomnost alespoň 10 000 obyvatel ve spádovém obvodu prodejny, zatím co v případě velkého supermarketu či malého hypermarketu je tato hranice vesměs posunuta až k počtu 30 000 obyvatel.
Mezi diskonty patří nejčastěji prodejny Penny Market a Plus Diskont. Supermarkety ponejvíce reprezentují řetězce Albert, Billa a Delvita. Zatímco malé supermarkety (400 m2 - 1000 m2) pokrývají místní poptávku v menších městech, větší supermarkety (1000 m2 - 2500 m2) jsou přítomny až ve větších okresních městech. Vše funguje na skladebném principu, tj. jednotlivé typizační jednotky podle velikosti prodejní plochy se stávají automaticky součástí hierarchicky vyššího stupně sídelní struktury.
Z řady malých hypermarketů (2500 m2 - 5000 m2) jsou v menších sídlech nejčastěji zastoupeny jednotky Prima, ve větších prodejny Kaufland. Tyto velkoprodejny patří mezi nejčetnější na tuzemském maloobchodním trhu, nepočítáme-li diskonty a supermarkety (viz tab. 2). Zatímco Kaufland provozuje malé i velké hypermarkety, ne všechny jednotky Prima splňují velikostní parametry malého hypermarketu. To však nic nemění na situaci, že prodej zboží na ploše kolem 2000 m2 u některých Prim (např. v Náchodě) odpovídá kritériím pro jejich zařazení do skupiny malých hypermarketů.
Snad i proto se u této prodejní linie lze setkat s netradičním označením "megamarket", i když ve skutečnosti se provozovatel spíše snaží odlišit tyto prodejny od konkurence. Podobně se chová i řetězec Inter-Spar, jehož sedm jednotek unifikované řady velikosti okolo 4000 m2 splňuje výše uvedená hypermarketová kritéria.
U sídel s asi 50 000 obyvateli je možno se již setkat s některými specializovanými nepotravinářskými velkoprodejnami. Ty se také běžně označují jako tzv. hobbymarkety. Svým sortimentem se orientují na dům a zahradu (také "do-it-yourself", např. Baumax, Bauhaus, OBI, Hornbach). Jejich prodejní plocha kolísá v rozmezí 4000 m2 - 10 000 m2, přičemž větší hobbymarkety jsou typické až pro velká města obsluhující více než 100 000 obyvatel ve svém spádovém obvodu (nejčastěji krajská, popř. velká okresní města). Obdobně, ale zatím pouze selektivně pro Prahu, Brno a Ostravu, vznikal koncept specializovaných velkoprodejen nábytku - IKEA, SCONTO a EUROPA MÖBEL.
Postupně od roku 1997 se v České republice také zavádí koncept výstavby regionálních nákupních center. Je to zatím pro velikostní kategorii sídel, jejichž spádová území včetně jádra dosahují většinou až 100 000 obyvatel. Základem každého takového centra, jehož umístění ve městech má téměř vždy explicitně periférní polohu, je velký hypermarket (nad 5000 m2) a hobbymarket, popř. jiná nepotravinářská velkoprodejna (např. IKEA).
Mezi největší provozovatelé velkých hypermarketů, jejichž prodejní plochy se zpravidla pohybují mezi 7000 m2 - 12 000 m2, patří Carrefour, Tesco, Hypernova, Globus a zčásti i Kaufland. Velmi často se obchodní struktura nákupních center rozšiřuje o desítky specializovaných prodejen elektro, obuvi, oděvů apod. Celkové prodejní plochy tak v některých lokalitách dosahují až 50 000 m2. K těm největším, kde se mísí i mnohé neobchodní funkce zaměřené zejména na gastronomii a zábavu (multikina), patří Centrum Černý Most v Praze, Shopping Park Praha, Shopping Park Brno, nákupní centrum Olympia v Brně-Modřicích, Borská Pole v Plzni, Centro Zlín nebo Futurum Ostrava. Budují se další, a to i v relativně menších sídlech (např. Centro Prostějov, 10 000 m2 atd.).
Zatímco na konci roku 1999 bylo v ČR 53 velkoplošných jednotek, které bylo možno z hlediska platné velikostní a sortimentní klasifikace zařadit mezi hypermarkety, tj. přibližně 5,1 na 1 milión obyvatel, vloni tento ukazatel dosáhl osmi a pro letošní rok se podle dostupných informací počítá již s deseti hypermarkety na 1 milión obyvatel. Svou síť budou nadále rozšiřovat největší hypermarketové řetězce v zemi, avšak s již menší dynamikou výstavby.
Podle posledních zveřejněných výsledků spotřebitelského šetření "Shopping Monitor 2000" firem Incoma a GfK volí tento velkoplošný obchodní formát jako své hlavní místo nákupů rychloobrátkového zboží již pětina českých domácností. Před dvěma roky to byla pouhá 4 procenta.
Z hlediska územního rozložení však již mnoho místa pro dynamickou výstavbu nezbývá. Lze se jen domnívat, že nastává období relativního "klidu zbraní" a konsolidace. Nedá se to však předvídat ve všech regionech, neboť bude muset ještě dojít k určitému vyrovnání existujících územních rozdílů.
Obecně však můžeme konstatovat, že o něco větší investorský tlak lze očekávat v následujícím období 1-2 let na Moravě. "Patřičnou" vybavenost hypermarkety ve srovnání s většinou obdobně velkých měst nemají například města Olomouc, Prostějov a Přerov. Vše je ale ve fázi "nápravy", neboť v Prostějově se již buduje velký hypermarket Tesco, v Přerově Kaufland a v Olomouci se v krátké budoucnosti počítá s výstavbou dalšího velkého hypermarketu k již stávajícímu nákupnímu centru firmy Globus.
Zdeněk Szczyrba,
katedra geografie
Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého Olomouc
Tab. 1 Typizace prodejních konceptů v závislosti na populační velikosti obsluhovaného území
Středisko + zázemí Typ maloobchodní prodejny
8-10 tis. obyv. (DIS)
10-30 tis. obyv. DIS, MSM, (VSM), (MHP)
30-50 tis. obyv. DIS, MSM, VSM, MHP
50-100 tis. obyv. DIS, MSM, VSM, MHP, (HBM), (VHP)
Ř 100 tis. obyv. DIS, MSM, VSM, MHP, VHP, HBM, RNC
Vysvětlivky:
DIS - diskontní prodejna MSM - malý supermarket VSM - velký supermarket
MHP - malý hypermarket VHP - velký hypermarket
RNC - regionální nákupní centrum
HBM - hobby market
Tab. 2 Vývoj sítě velkoplošných maloobchodních prodejen v letech 1996-1999 (bez diskontů a supermarketů)
Hypermarkety (vč. cash & carry MAKRO a megamarkety PRIMA)
do 1996 1997 1998 1999 2000 k 31. 12. 1999
34xKAUFLAND, 27xPRIMA, 9xGLOBUS,
5 13 28 29 33 108 9xMAKRO, 7xINTERSPAR, 6xTESCO
4xTERNO, 5xHYPERNOVA, 1xPRIOR IK,
6xCARREFOUR
Hobby-markety (vč. velkoprodejen nábytku IKEA, Europa Möbel a SCONTO)
do 1996 1997 1998 1999 2000 k 31. 12. 1999
19xBAUMAX, 14xOBI, 7xBAUMARKT,
17 7 12 12 7 55 4xBAUHAUS, 3xHORNBACH, 3xEuropa
Möbel, 3xSCONTO, 2xIKEA
