V roce 2007 probíhala na ministerstvech jednání a připomínková řízení k návrhu zákona o elektronizaci procesních úkonů, označovaného také jako zákon o e-Governmentu. Zákon by měl občanům usnadnit komunikaci s veřejnou správou. Návrhy ministerstev však jdou proti všem principům moderní veřejné správy.
V oblasti e-Governmentu nemá ČR obecně dobrou pověst. Při posledním měření v roce 2006 se ze všech 25 států Evropské unie ocitla až na 21. místě. I přes mírné zlepšení některých služeb e-Governmentu se tak její pozice proti roku 2004 ještě zhoršila. Důvod je jednoduchý - ostatní evropské země udělaly daleko větší krok vpřed než my.
Zástupci státu si to snad konečně uvědomili a v minulém roce přišli hned s několika návrhy, jak situaci v této oblasti řešit. Kromě zrušení ministerstva informatiky to byl také chystaný zákon o elektronizaci procesních úkonů, známý rovněž jako zákon o e-Governmentu nebo eGovernment Act (EGA). Koncept návrhu zákona ale podle mého názoru žádné významné zlepšení neslibuje, spíše naopak.
KROK ZPÁTKY?
Zákon o e-Governmentu by měl podle jeho předkladatelů zrovnoprávnit elektronické a listinné dokumenty a jejich konverzi, jednoznačně určovat osoby při elektronické komunikaci s úřady a umožnit fungování tzv. datových schránek. Měl by sloužit jako jakýsi předstupeň úplné elektronizace komunikace s úřady. To zní na první pohled velmi záslužně. Ve skutečnosti by však jeho aplikace v praxi přinesla takové změny, které by pro český e-Government znamenaly krok zpátky.
Přestože se navrhovaný text zákona v průběhu roku vyvíjel, hlavní problémy v něm stále zůstávaly. Byly to například nedostatky v konceptu datových schránek, konverzi písemností nebo identifikaci občanů, které šly proti veškerým zásadám úspěšného e-Governmentu. Praktická realizace takového zákona by znamenala jediné - nesmyslné plýtvání veřejných prostředků. Navíc by se s vysokou pravděpodobností snížila obecná důvěra občanů k veřejné správě.
PŘES HRANICE BEZ ČEKÁNÍ
Česká republika přitom není v Evropě sama, kdo se elektronizací veřejné správy zabývá. Mohla se proto poučit z úspěšně uskutečněných projektů jinde ve světě, kde postupná elektronizace veřejné správy vede ke zlepšení služeb pro občany. Například v Irsku veřejná správa sama předvyplňuje daňová přiznání o údaje, které má k dispozici. Občané a firmy při podávání daňových přiznání již řadu věcí nemusí sami dokládat.
Ve Švédsku zase funguje projekt non-stop celního odbavení. S elektronickými prostředky podle mobilního telefonu řidiče lze automaticky zjistit, že přejel hranice, a následně je mu předána informace potřebná k celnímu odbavení pomocí SMS. Zbytek odbavení uskutečňují přes internet sami pracovníci firmy.
Systém tímto způsobem funguje jen pro firmy, které jsou celníky certifikovány a mají jejich důvěru. Ušetřené kapacity mohou věnovat kontrole těch, kteří tolik důvěry nemají.
VYTISKNĚTE SI ELEKTRONICKÝ PODPIS
Existují však i země, které pojímají problematiku e-Governmentu mnohem komplexněji. V sousedním Německu například vznikla iniciativa "e-Government 2.0", která spočívá v propojení služeb různých institucí podle potřeb občanů a firem tak, aby na ně nebyla přenášena komplikovanost veřejné správy.
Asi nejdále jsou v Rakousku, kde již funguje institut tzv. tisknutelného elektronického podpisu. Veřejná správa vytváří pouze elektronické dokumenty, které pak opatří elektronickým podpisem. Ten má přitom takovou formu, že při vytištění zůstane zachován a také poté je možné ho ověřit. Vytištěný dokument má stejnou právní sílu jako původní elektronický.
Elektronizace veřejné správy by se neměla zaměřit na usnadnění výkonu moci, ale na-opak na usnadnění života občanů a firem, na zjednodušení komunikace s veřejnou správou. Nezbývá než doufat, že si tuto skutečnost uvědomí i čeští politici. Jinak hrozí, že se Česká republika zařadí mezi země, jejichž pojetí e-Governmentu neznamená pro občany přínos, ale pouze šikanu a omezení jejich práv a svobod.
MIROSLAV ŘIHÁK
generální ředitel společnosti ANECT, e-Governmentu se dlouhodobě věnuje na místní i mezinárodní úrovni
Historie návrhu zákona o e-Governmentu
Březen 2007: Ministerstvo informatiky představilo první verzi návrhu zákona o eGovernmentu. Jeho znění vycházelo z návrhu zákona, který v roce 2005 připravilo sdružení eStat. Zákon byl předložen do veřejného a později meziresortního připomínkového řízení.
Květen 2007: Ministerstvo informatiky bylo zrušeno a celou agendu ohledně chystaného zákona převzalo ministerstvo vnitra, které oznámilo, že nejpozději do září 2007 předá hotový návrh zákona do Legislativní rady vlády ČR.
Září 2007: Termín předání návrhu zákona Legislativní radě vlády ČR byl posunut.
Listopad 2007: Zrychlené meziresortní připomínkové řízení. Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček oznámil, že finální verze návrhu zákona stále není připravena.
Hlavní nedostatky návrhu zákona
Datové schránky: Navržený systém je duplicitní s již uzákoněnými a zčásti realizovanými systémy elektronických podatelen a elektronické komunikace podle zákona o informačních systémech veřejné správy. Principiálním problémem je i povinnost užívání schránek vybranými právnickými osobami. Povinné užívání datových schránek nemůže vyřešit stávající problémy doručování, protože ten, kdo umí obejít stávající systém, si najde způsob, jak obejít i ten plánovaný, zatímco běžný podnikatel bude "bit. Problémem je rovněž komplikovaná a administrativně náročná obsluha datové schránky i pro fyzické osoby, neznámý způsob a místo přístupu ke schránkám pravděpodobně vyžadující další investice, jejich zabezpečení, ne-existence nezávislých kontrolních mechanismů a centralizace a tím i zvýšená možnost jejich zneužití.
Konverze písemností: Konzervuje stávající zastaralé procesy a přidává k nim elektronickou formu. Navržený způsob vede k větší komplikovanosti, kdy vedle papírové agendy bude vedena shodná agenda elektronická a přibudou další evidence a úkony. Přitom zákon ve skutečnosti elektronickou a papírovou formu nezrovnopravňuje.
Identifikace: Tato problematika byla několikrát změněna. O to více je alarmující, že popis v návrhu zákona je nejednoznačný a pravděpodobně vytvořený bez odborné znalosti elektronické identifikace.
Velký bratr: Spojením povinných datových schránek a povinné elektronické komunikace provozované ministerstvem vnitra s identifikací, které umožňuje propojování informací, a to vše bez nezávislých kontrolních mechanismů, vzniká velmi výkonný systém sledování a vyhodnocování komunikace veřejné správy všech úrovní s občany, firmami i navzájem.
