ECOBAT: Novela má zajistit ekologickou likvidaci vysloužilých baterií ze solárních elektráren, řešení se však v praxi nejspíš odkládá

Nezisková společnost Ecobat vítá schválení novely zákona o výrobcích s ukončenou životností vládou. Podle této novely začnou být firmy uvádějící na trh baterie k solárním elektrárnám a další průmyslové baterie, jako jsou baterie k elektrokolům či elektrickým skútrům, konečně jednoznačně zodpovědné za jejich ekologickou likvidaci. Nově budou mít všechny tyto subjekty za povinnost se zapojit do kolektivního systému sběru baterií. Kvůli blížícímu se konci volebního období se však reálné řešení situace pravděpodobně oddálí. Nadále tak nejspíš poroste množství baterií, jejichž likvidace je zajištována z veřejných prostředků.

Fotovoltaika je stále na vzestupu, byť období stavby velkých solárních parků vystřídalo spíše budování domácích a firemních elektráren. Nedílnou součástí těchto elektráren jsou i baterie. Ty však mají jen omezenou životnost a pak je nutná jejich finančně náročná ekologická likvidace.  Dovozci a výrobci baterií se podle dosavadních pravidel sice museli zaregistrovat a přihlásit se k povinnosti zajistit likvidaci jimi prodaných baterií, praxe však byla mnohdy jiná.

„Do roku 2022 nebylo možné průmyslové baterie, kam spadají zejména baterie z solárních elektráren, sbírat kolektivně, zákon  s touto variantou chybně vůbec nepočítal. Všechny firmy se tedy měly o problém postarat individuálně. V důsledku toho firmy svoje povinnosti zpětného odběru plnily mnohdy jen formálně nebo vůbec. Hezky celou situaci ilustruje například mediálně známá společnost Malina Group, z trhu odešla a zůstaly po nich dluhy, včetně budoucích nákladů na likvidaci baterií. My si samozřejmě takové náklady, který nám nikdo nezaplatí, nemůžeme dovolit,” vysvětluje Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti Ecobat,  která se specializuje na kolektivní sběr a ekologickou likvidaci vysloužilých baterií a je klíčovým hráčem v této oblasti. Počet zkrachovalých firem odhaduje Petr Kratochvíl na několik stovek. Novela zákona o výrobcích s ukončenou životností celou situaci řeší a  požaduje po firmách, které uvádějí baterie na trh, aby se zaregistrovaly v kolektivním systému.

„Kolektivní sběr a důsledná snaha státu zajištovat hned při prodeji baterie vznik finanční rezervy, která v budoucnu likvidaci baterie zajistí, je jediným smysluplným řešením. Systém musí být doplněn důslednou kontrolou výrobců a dovozců ze strany státu, kterou by měla zajištovat zejména Celní správa, Česká obchodní inspekce a Česká inspekce životního prostředí, “ upozorňuje Petr Kratochvíl. 

V současnosti je ze zhruba 3300 dovozců a výrobců různých průmyslových baterií v kolektivnímu systému zaregistrována podle statistik společnosti Ecobat jen malá část a daří se sbírat jen kolem 3 %  průmyslových baterií.  Efektivitu kolektivního systému dobře ukazuje sběr přenosných baterií, jako jsou klasické tužkové baterie, kde se míra sběru blíží padesáti procentům.

Není jasné, kdo zaplatí likvidaci v minulosti instalovaných baterií

Náklady na likvidaci baterií z elektráren postavených do roku 2024 odhaduje společnost Ecobat, na téměř jednu a půl miliardu korun. Likvidace jedné osmdesátikilogramové baterie stojí kolem sedmi tisíc korun. „Řešení, které přináší novela, je správné, bohužel však přichází pozdě a v systému bylo či je řada černých pasažérů, kteří se o likvidaci jednoduše baterií jednoduše nestarají. Máme tady tak v praxi obrovský dluh v podobně nutných nákladů na likvidaci starých baterií, přičemž není jasné, kdo jej zaplatí. Nelze navíc očekávat, že novelu přijmou poslanci do konce volebního období. To v praxi znamená, že na trh bude mezitím uvedeno další obrovské množství baterií, z nichž jen u části bude řádně zaplacena a tedy i zajištěna ekologická likvidace.“ varuje Petr Kratochvíl. 

Počet nových elektráren dokládají statistiky Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, podle nichž bylo jenom v roce 2024 připojeno více než 36 tisíc nových elektráren a celkem jich je do elektrizační soustavy připojeno téměř 160 tisíc.

V praxi se mnohdy stává, že baterie po nezodpovědných firmách likvidují na své náklady obce, nebo je snaha vracet je do sítě Ecobatu. „Dnes se na pravidelně potkáváme se snahou do naší sběrné sítě, kterou reprezentují sběrné dvory, dostat baterie, ze jichž recyklaci nám nikdo nezaplatil. My pak složitě hledáme firmy, které za ně odpovídají. Je ale logické, že nemůžeme takto řešit objemy, které se na nás budou valit v návaznosti na dosluhující baterie ze solárního boomu, který jsme zažívali v minulých letech,“ dodává Petr Kratochvíl.

Podle Dana Jiránka, ředitele právní sekce Svazu měst a obcí ČR, neexistuje pro obce žádný jednoduchý způsob, jak zajistit likvidaci vysloužilých baterií z fotovoltaických elektráren a celý problém je pro ně technicky i finančně velmi komplikovaný. „Pokud stát podporuje rozvoj domácích fotovoltaických systémů, musí na druhé straně zodpovědně nastavit i systém, jak se s nimi po uplynutí doby jejich životnosti bude zacházet. Tedy uložit jejich výrobcům a dovozcům příslušné povinnosti,“ říká Dan Jiránek.

Podle společnosti Ecobat však fotovoltaika není jedinou oblastí, kde má Česká republika problém a  stejná situace panuje i v oblasti baterií užívaných v malých dopravních prostředcích, jako jsou elektrokola a skútry. Tyto dopravní prostředky se začaly masivně prodávat před zhruba pěti lety a nyní začnou baterií z této vlny také dosluhovat. „Novela bude do budoucna řešit i tyto baterie. Prodejců malých dopravních prostředků jsou desítky či stovky a podle mého odhadu jen polovina má dobře vyřešenou likvidaci baterií. Naštěstí v tomto případě jde z hlediska objemu baterií v porovnání s bateriemi ze solárních elektráren jen o malé množství,“ uzavírá Petr Kratochvíl.*

/tz/

Ilustrační obrázek: web Ecobat