Možností elektronické komunikace se státem přibývá ne tak rychle, jak bychom si přáli, přesto se ve srovnání se situací před pár lety se mnohé změnilo. Konstatovala to v našem rozhovoru ministryně informatiky Dana Bérová, která se zúčastní slavnostního zahájení projektu Elektronická podpora při rozvoji regionů (Dny krajů, měst a obcí) na veletrhu INVEX 2005.
Jaký je současný stav realizace projektu Portál veřejné správy? Kdy se předpokládá jeho dokončení?
Portál veřejné správy je projekt, který se neustále rozvíjí a bude se rozvíjet spolu s tím, jak budou přibývat nové elektronické služby. Adresa www.portal.gov.cz je jednoduše řečeno centrálním místem na internetu, přes které se občané a podnikatelé dostanou ke státem garantovaným informacím a všem dostupným elektronickým službám veřejné správy. K posledním novinkám Portálu patří elektronické zasílání důchodových listů zaměstnanců a přihlášek a odhlášek ke zdravotnímu pojištění České správě sociálního zabezpečení nebo mapové služby. Připravuje se převedení do elektronické podoby výkazů, které musejí podnikatelé pravidelně zasílat Českému statistickému úřadu. Právě takové služby, které uleví podnikatelům, kteří se asi nejvíc potýkají s administrativou, považuji za nejzajímavější. Například elektronických důchodových listů přijal Portál již několik miliónů. Kdybyste tyto formuláře zaslali klasicky na papíře a navršili jeden na druhý, sloupec by byl vyšší než Eiffelova věž!
Zapojují se do zpracování údajů obsažených v portálu také kraje a obce? Jste spokojená s jejich účastí na tomto projektu? Co byste v této spolupráci uvítala?
Se samosprávou spolupracujeme už od začátku, obce přes funkci změnového řízení samy aktualizují Adresář Portálu. Ve spolupráci se samosprávou se připravuje i několik nových služeb. Před spuštěním jsou vzory životních situací pro samosprávu. Zpracované postupy si budou jednotlivé obce moci stáhnout z databáze Portálu, doplnit údaje podle vlastních potřeb, například výši správního poplatku nebo délku lhůty vyřízení, a prostřednictvím webové služby umožňující sdílení dat vše zveřejnit na Portálu veřejné správy a na vlastním nebo jakémkoli jiném webu. V souvislosti s novým správním řádem, který bude platit od 1. ledna příštího roku a bude ukládat obcím povinnost zveřejňovat některé údaje a dokumenty dálkovým způsobem, pak připravujeme aplikaci úřední desky.
Má ministerstvo přehled o tom, které "životní situace" navštěvují občané nejčastěji? Domnívám se, že informace mohou na Portálu vyhledávat a zpracovávat pouze lidé, jejichž počítačová gramotnost je spíše nadprůměrná.
K nejnavštěvovanějším životním situacím, tedy návodům, jak s úřady řešit tu kterou životní situaci, kam jít, jaký doklad vzít s sebou, patří asi ty, se kterými se setkáváme nejčastěji: vydání cestovního dokladu, vydání výpisu z katastru nemovitostí, vydání řidičského průkazu, ale také ztráta zaměstnání, hlášení trvalého pobytu nebo podání stížnosti na školské zařízení. Za jednotlivé životní situace odpovídají ta ministerstva, pod něž řešení agendy spadá. Co se týče vstřícnosti Portálu k uživatelům, je třeba mít na mysli, že jde o oficiální úřední web, kdy se způsob zveřejňování informací, například právě životní situace, musí řídit jistými pravidly.
Na přehlednosti a přívětivosti Portálu se přesto udělal velký kus práce a jeden z kursů Národního programu počítačové gramotnosti využívá Portál jako nástroj k vý-uce orientace na internetu a práce s portály tohoto typu.
Jednou z priorit Ministerstva informatiky je budování eGovernmentu, tedy zjednodušení a zrychlení komunikace občana s úřady všech úrovní, samosprávy i státní správy. Do jaké míry se toto úsilí už podařilo naplnit? Jaké jsou při tom největší překážky?
Možností elektronické komunikace se státem přibývá, ne tak rychle, jak bychom si přáli, přesto se ve srovnání se situací před pár lety mnohé změnilo: Je k dispozici Portál veřejné správy, elektronicky můžete odevzdávat daňová přiznání, zasílat přes Portál zmíněné důchodové listy zaměstnanců, 1. října vstupuje v platnost novela zákona o DPH, která podnikatelům umožní vést celé účetnictví v elektronické podobě. Ministerstvo informatiky se snaží vytypovávat ty agendy, které jsou nejpoužívanější, a ty pak ve spolupráci s příslušným zodpovědným ministerstvem převádět na elektronickou podobu. Nejvíc přitom se státem musejí komunikovat podnikatelé, tam přináší elektronická komunikace největší úspory.
A proč nejde eGovernment zavést ze dne na den? Veškeré změny musejí mít oporu v zákoně a legislativní proces je dlouhý. A převádět úřední postupy na elektronickou podobu znamená měnit zaběhané způsoby práce a myšlení, a to jak u úředníků, tak u občanů. A to chce svůj čas.
Co byste doporučila obecním úřadům, které už sice elektronickou podatelnu mají, ale občané tento způsob vyřizování svých podání, nevyužívají či odmítají? Není to třeba tím, že občan dává přednost osobnímu styku s úředníkem?
Jistě, do využívání služeb eGovernmentu rozhodně nemůžeme nikoho nutit, úřady by však občanům neměly v elektronické komunikaci bránit, a proto existuje vyhláška, která úřadům ukládá elektronickou podatelnu zřídit.
Ministerstvo informatiky zadalo společnosti STEM/MARK výzkum informační gramotnosti, kterého se zúčastnilo více než 16 tisíc respondentů v období únor až červenec 2005. Jeden z výsledků říká, že počítačově gramotných Čechů je 27 %. Překvapilo vás osobně toto číslo? Jak jsme na tom ve srovnání se zeměmi EU?
Celkové číslo jsem někde okolo 30 % očekávala, více mě překvapily dílčí výsledky jako například skutečnost, že internet využívají lidé více doma než v zaměstnání, nebo to, že dvě třetiny učitelů základních a středních škol počítačově gramotné podle našeho průzkumu nejsou. Žádné přesné srovnání s Evropskou unií neexistuje už proto, že dosud nebyla k dispozici společná metodika. Jedním z cílů průzkumu proto bylo metodiku a model počítačové gramotnosti vypracovat tak, abychom je mohli nabídnout ostatním. To se už stalo a o podrobnosti projevilo zájem hned několik zemí.
U nás pak výsledky průzkumu nabízíme celé veřejné správě. Agentura je navíc schopná provést na objednávku třeba jednotlivých krajů dodatečné analýzy.
