Služby jsou v naší moderní společnosti nesmírně důležité, táhnou naši ekonomiku. Podle údajů Hospodářských novin o struktuře odvětví v ČR se terciární sféra (oblast služeb) podílela v roce 2003 na tvorbě HDP 56 %, sekundární sféra (průmysl a stavebnictví) tvořila 39 % a primární sféra (zemědělství...
Služby jsou v naší moderní společnosti nesmírně důležité, táhnou naši ekonomiku. Podle údajů Hospodářských novin o struktuře odvětví v ČR se terciární sféra (oblast služeb) podílela v roce 2003 na tvorbě HDP 56 %, sekundární sféra (průmysl a stavebnictví) tvořila 39 % a primární sféra (zemědělství a dobývání paliv) jen 5 %. Ve srovnání s podílem služeb na tvorbě HDP ve vyspělých zemích, kde průměr přesahuje 60 %, je u nás tento podíl stále ještě nižší. Překážkou dalšího rozvoje služeb v ČR je zcela jistě také míra jejich regulace a způsoby financování. I když tvrdím, že soukromé podnikání je v principu výkonnější a efektivnější než státní či municipální, uvědomuji si u některých služeb určité limity tohoto pravidla. Diskutovat by se mělo nejen o možné privatizaci určitých odvětví či spolupráci se soukromým sektorem, což je rozšířené například v Anglii v oblasti zdravotnictví, ale také o co nejkvalitnějších službách za co nejnižší cenu.
Zabýváme-li se financováním nevýrobní sféry, musí to být v kontextu našeho členství v Evropské unii. Jako člen regionálního výboru Evropského parlamentu vidím dva dopady.
Ze strukturálních fondů je možné podpořit rozvoj celé řady služeb včetně odvětví, na které se dosud nedostávalo. V rámci předvstupního programu Phare získala ČR do konce roku 2002 celkem 30,8 mld. Kč. Po vstupu do EU můžeme v rámci regionální politiky čerpat do roku 2006 až 5 260,9 mil. eur (zhruba 158 mld. Kč). Výrazně menší část z těchto prostředků však bude vynaložena na zkvalitnění a rozvoj služeb. Až 102 mil. eur poplyne na aktivní politiku zaměstnanosti (veřejné služby zaměstnanosti), dále 42 mil. eur na sociální integraci (kam patří i sociální služby), 107 mil. eur na rozvoj celoživotního učení a 108 mil. eur na rozvoj cestovního ruchu. V případě uplatňování strukturální politiky je však klíčové, abychom byli schopni vypracovat smysluplné projekty, neutopili se v regulaci a jejich řízení.
Zároveň však existuje politika podpory konkurence a volného pohybu služeb, která naopak bude segment naší nevýrobní sféry postupně omezovat. EU zavádí pravidla konkurence také do veřejných služeb, které nazývá službami v obecném zájmu. Je všeobecně známé, že Evropská komise usiluje o odklon od přímého poskytování těchto služeb. Orgány veřejné správy, města, obce či regiony by podle ní měly mít postavení někoho, kdo přímo služby neposkytuje, ale dohlíží na ně, reguluje je a kontroluje. A právě to může zásadním způsobem ovlivnit tradiční fungování veřejných služeb v našich městech a obcích.
poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR
