Na konci roku 2011 Evropská komise (EK) schválila a veřejně představila návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek (viz Dokument z 20. 12. 2011, KOM /2011/ 896 v konečném znění). V budoucnu by měla nahradit stávající směrnici 2004/18/ES platnou pro veřejné zadavatele, a to v návaznosti na...
Na konci roku 2011 Evropská komise (EK) schválila a veřejně představila návrh nové směrnice o zadávání veřejných zakázek (viz Dokument z 20. 12. 2011, KOM /2011/ 896 v konečném znění). V budoucnu by měla nahradit stávající směrnici 2004/18/ES platnou pro veřejné zadavatele, a to v návaznosti na veřejnou konzultaci provedenou pomocí Zelené knihy o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek zveřejněné na začátku roku 2011 /viz KOM (2011) 15/. Řada novinek však v Zelené knize vůbec obsažena nebyla a je tedy výsledkem požadavků vzešlých z veřejných konzultací.
Návrh EK musí ještě schválit Evropský parlament a Rada. Po jeho schválení a publikaci v Úředním věstníku EU bude následovat lhůta pro převedení (transpozici) směrnice do právních řádů členských států, a to do 30. 6. 2014, což je velmi krátká lhůta. Na druhou stranu směrnice z více než 90 % přebírá dosavadní právní úpravu obsaženou ve směrnici 2004/18/ES.
Vedle návrhu této směrnice EK zároveň zpracovala návrh nové směrnice o zadávání zakázek sektorovými zadavateli (namísto současné směrnice 2004/17/ES) a návrh směrnice o udělování koncesí.
V porovnání se současnou směrnicí o zadávání veřejných zakázek má návrh snížit administrativní zátěž související s vedením zadávacího řízení, a to jak ve vztahu k veřejným zadavatelům, tak k dodavatelům. Navrhovaná směrnice umožňuje zjednodušení a zvýšení pružnosti procesu zadávání veřejných zakázek proti současnému právnímu rámci. Hlavní novinky v návrhu směrnice - viz rámeček.
Návrh zahrnuje specifické ustanovení o ochranných opatřeních proti neoprávněnému upřednostňování účastníků, kteří zadavateli poskytovali rady nebo byli zapojeni do přípravy řízení.
I když změny vycházejí z dosavadní právní úpravy, řada navrhovaných novinek je pro zadavatele i dodavatele zásadní. Návrh nyní prochází legislativním procesem, v rámci kterého může doznat dalších úprav, ačkoli obecně návrhy EK komise bývají většinou akceptovány bez zásadnějších změn. Po schválení nové evropské směrnice bude potřeba podstatně upravit i český zákon o veřejných zakázkách, a to i přes aktuálně schválenou tzv. Velkou novelu (viz Moderní obec č. 2/2012, str. 53), která nabývá účinnosti 1. 4. 2012.
ALEŠ ROZTOČIL
advokát advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners
Hlavní novinky navrhované směrnice Evropské komise o zadávání veřejných zakázek, která by měla nahradit směrnici 2004/18/ES
Vedle dosavadních druhů zadávacího řízení návrh zavádí nový institut tzv. inovačního partnerství. Cílem je vybudování strukturovaného partnerství zadavatele a dodavatele pro vývoj inovačního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací za předpokladu, že jsou v souladu s dohodnutou úrovní výkonnosti a dohodnutými náklady.
Návrh zavádí zjednodušený režim zadávání zakázek, který se vztahuje na tzv. zadavatele na nižší správní úrovni (tj. všichni veřejní zadavatelé, kteří nejsou orgány ústřední státní správy). Pro tyto zadavatele platí vyšší limitní hodnoty zakázek a mohou též namísto oznámení o zahájení zadávacího řízení použít předběžné oznámení.
Sociální, zdravotní a vzdělávací služby mají specifické charakteristiky, jež je činí nevhodnými pro uplatnění standardních postupů zadávání veřejných zakázek na služby. Návrh toto zohledňuje tím, že pro veřejné zakázky na tyto služby poskytuje specifický režim s vyšší prahovou hodnotou 500 tisíc eur a ukládá pouze dodržení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení.
Veřejní zadavatelé budou zásadně povinni rozdělovat veřejné zakázky na části zadávané v jednom zadávacím řízení, aby byla usnadněna účast v zadávacích řízeních i pro dodavatele z řad malých a středních podniků. Pokud se zadavatelé rozhodnou, že s ohledem na povahu dané zakázky ji na části nerozdělí, budou povinni tento postup odůvodnit v oznámení o zahájení zadávacího řízení.
Minimální lhůty pro žádost o účast a pro předložení nabídek byly zkráceny. Například základní lhůta pro podání nabídky v otevřeném řízení se zkracuje z dosavadních 52 dnů na 40 dnů od odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.
Podle navrhované směrnice může veřejný zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit dodavatele, který
vykazuje významné nebo přetrvávající nedostatky při plnění předchozí zakázky nebo zakázek podobné povahy zadaných stejným veřejným zadavatelem. Předpokladem pro uplatnění tohoto pravidla je ovšem to, že veřejný zadavatel předem stanoví objektivní kritéria pro hodnocení výkonů dodavatele, o hodnocení jej stanoveným způsobem informuje a dodavatel má možnost domáhat se soudní ochrany proti nesprávnému hodnocení.
Návrh předpokládá povinnou akceptaci čestného prohlášení jako přímého důkazu pro účely prokázání kvalifikace. Předkládání dokladů bude usnadněno standardizovaným dokumentem, evropským pasem pro veřejné zakázky, který slouží k osvědčení toho, že neexistují důvody pro vyloučení.
Požadavky na prokázání výše obratu jsou s výjimkou řádně zdůvodněných případů výslovně omezeny na trojnásobek předpokládané hodnoty zakázky. Odůvodnění mimořádných okolností způsobujících požadavek na obrat vyšší než trojnásobek předpokládané hodnoty zakázky musí být uvedeno v zadávací dokumentaci.
Návrh výslovně upravuje možnost zohlednit při hodnocení nabídek u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt stavebních prací i kvalifikaci a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky. V takovém případě bude možné tyto pracovníky následně nahradit pouze se souhlasem zadavatele.
Návrh obsahuje zvláštní ustanovení o změně zakázek během doby jejich trvání. Přebírá zásady vyplývající z judikatury Soudního dvora EU (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 19. 6. 2008 ve věci C-454/06, Pressetext) a představuje pragmatické řešení pro případ nepředvídaných okolností, jež vyžadují úpravu veřejné zakázky během její doby trvání. Podstatné změny zakázek ovšem vyžadují i nadále nové zadávací řízení.
Veřejní zadavatelé by měli být povinni předkládat text uzavřených smluv dohledovému orgánu (v ČR je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže). Povinnost předložit plné znění uzavřených smluv by měla zůstat omezena na zakázky o relativně vysoké hodnotě. (1 milion eur pro dodávky a služby a 10 milionů eur pro stavební práce). Toto opatření má umožnit větší kontrolu veřejných zakázek. * * Orgán dohledu je dále povinen na žádost třetí osoby smlouvu zpřístupnit žadateli. Návrh však zároveň stanoví určité výjimky z povinnosti poskytnout smlouvy třetím osobám, které umožňují legitimní ochranu obchodního tajemství, osobních údajů apod.
Návrh směrnice podstatně podporuje elektronizaci zadávání: povinné bude odesílání oznámení ke zveřejnění v elektronické formě a elektronická dostupnost zadávací dokumentace s tím, že na plně elektronickou komunikaci bude u všech zadávacích řízení nutné přejít během dvouletého přechodného období.
Členský stát může stanovit, že subdodavatelé mohou od veřejného zadavatele požadovat za stanovených podmínek přímou platbu za dodávky, stavební práce a služby poskytované hlavnímu dodavateli v souvislosti s plněním zakázky.
Návrh obsahuje specifické ustanovení o střetu zájmů, a to skutečného, potenciálního nebo domnělého střetu zájmů, které se vztahuje na pracovníky veřejného zadavatele nebo poskytovatele služeb v oblasti zadávání zakázek.
Návrh zahrnuje specifické ustanovení o ochranných opatřeních proti neoprávněnému upřednostňování účastníků, kteří zadavateli poskytovali rady nebo byli zapojeni do přípravy řízení.
