OPĚT TOPÍ DŘEVEM. Na prahu jednadvacátého století odborníci doporučují topit dřevem, dřevěnými briketami a biomasou. Oproti lehkému topnému oleji, elektřině či plynu se prosazují obnovitelné zdroje energie. Navíc při správném spalování a optimální vlhkosti je i dřevo dostatečně šetrné k přírodě. O...
| OPĚT TOPÍ DŘEVEM. Na prahu jednadvacátého století odborníci doporučují topit dřevem, dřevěnými briketami a biomasou. Oproti lehkému topnému oleji, elektřině či plynu se prosazují obnovitelné zdroje energie. Navíc při správném spalování a optimální vlhkosti je i dřevo dostatečně šetrné k přírodě. O palivu přesto platí, že žádné není zcela šetrné k přírodě. Čím vyšší jsou investice, tím levnější a pohodlnější bývá provoz. Jak ukazují průzkumy, nárůst cen plynu a elektřiny vede lidi k tomu, že se od ekologických paliv vracejí zpět k hnědému uhlí, nebo v lepším případě ke dřevu. Vytápění průměrného domku elektrickými přímotopy přijde na zhruba 30 tisíc, zatímco s kotlem na dřevo to je, při jeho současné ceně 400 až 450 Kč za kubík, mezi 8 až 9 tisíci korunami za topnou sezónu. Za teplo vydává rodina zhruba devět desetin peněz určených na všechny energie. "V této situaci se nedivím snahám investovat do spalování dříví," komentuje energetický odborník Lubomír Klobušník z Energy Centra v Českých Budějovicích. Zatímco plynofikovaná obec s třemi sty obyvateli zaplatí ročně za plyn zhruba 6 miliónů korun, které opustí region a z větší části i ČR, při využití obnovitelných zdrojů tepla tyto peníze zůstanou v regionu a dokonce mohou generovat finanční prostředky do místních rozpočtů. "Topíme štěpkou z městských lesů a investice do kotle a další technologie by se měla vrátit do pěti let," uvádí Petr Lavrenčík, tajemník Městského úřadu Rokytnice v Orlických horách. Městečko má instalován kotel o výkonu 1,8 MgW a teplo prodává občanům za 390 korun za gigajoul včetně daně. K provozu výtopny založilo akciovou společnost, která je ve stoprocentním držení města. "Pořizovací náklady byly poměrně velké, ale dostali jsme státní dotaci a zbytek pokryly úvěry," dodává Lavrenčík.
STÁT UHRADÍ AŽ POLOVINU CENY. Po ukvapeném rozhodnutí státu masívně dotovat elektrické spotřebiče jako zdroj k vytápění domácností je nyní dotační politika mnohem opatrnější. Už proto, že vysoké příspěvky z první poloviny devadesátých let minulého století se minuly účinkem. Řada lidí se totiž znovu vrátila k spalování levného uhlí, avšak v zastaralých kotlích. Právě takovému nezdaru se chce vyhnout jak stát, tak i samosprávy, které peníze rozdělovaly. Například v Liberci se systém dotací na ekologické získávání energií takřka vytratil. V jiných severočeských lokalitách, především pánevních, ale finančně podporují vytápění dřevem a biomasou. Kotel o výkonu 25 kW stojí podle typu od 36 tisíc do 49 tisíc korun. Ovšem pokud není dům prokazatelně vytápěn jiným médiem, lze využít podpory Státního fondu životního prostředí (SFŽP) v rámci Státního programu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Dotace činí 50 procent. "Letos jsme zatím schválili 670 žádostí a uvolnili na tyto programy 76,854 miliónu korun," uvedla Věra Dřevíkovská, tisková mluvčí SFŽP. Ovšem nejvíc dotací bylo uvolněno na projekty využívání solární energie, tepelná čerpadla a příspěvek dostali i dva zájemci o provozování malých vodních elektráren. - ša, šif - (Přetištěno z HN, 30. 11. 2001) |
