Ani uhlí, ani zemní plyn. Tak se nakonec rozhodli ve Žluticích na Karlovarsku, když v roce 1997 stáli před rozhodnutím, zda rekonstruovat (bez nároku na jakoukoliv dotaci) dosluhující městské blokové uhelné kotelny, nebo zda zvolit jiné řešení centrálního zásobování teplem. "I díky osvícenosti mého předchůdce Herberta Guta radnice nakonec sáhla po tehdy vcelku ještě neobvyklé variantě, totiž spalování biomasy," říká starosta města Ing. Jaroslav Vojta.
Starosta připouští, že cena dodávaného tepla je nyní poněkud vyšší, než se původně předpokládalo. "Je to ovlivněno mnoha faktory, přičemž nejvýznamnějším je patrně snižující se odběr v důsledku zateplování objektů. Cena uhlí jako paliva je v současné době skutečně poměrně nízká. Jenže kdybychom u uhlí setrvali, museli bychom zase hodně investovat do zastaralých uhelných kotelen. A to by se do cen tepla určitě výrazně promítlo," vysvětluje.
KDYŽ JE CENA TEPLA PLNĚ POD KONTROLOU MĚSTA
Celková investice do centrální výtopny se podle starosty vyšplhala na přibližně 106 mil. Kč. Půjčkou od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) město pokrylo 80 % nákladů, zbylou částku řešilo komerčním úvěrem. Půjčku i úvěr město splácí z nájemného, které dostává od akciové společnosti Žlutická teplárenská, která výtopnu provozuje. Tato společnost byla založena městem a je v jeho stoprocentním držení. Už v roce 2011, v souladu s původním výpočtem, město uhradí poslední závazky a bude moci přestat vybírat nájemné. Tento fakt bude jistě příjemný při současném nepřetržitém zvyšování cen i biomasy. Například cena dřevní štěpky během sedmi let, po něž je centrální výtopna v provozu, stoupla dvojnásobně.
Starosta zdůrazňuje právě skutečnost, že město je stoprocentním vlastníkem Žlutické teplárenské. Zachovává si tak plnou kontrolu nad cenami dodávaného tepla. Městem vlastněná společnost ani nevytváří zisk, protože se snaží udržet ceny na co nejnižší úrovni.
NA CO SE VYPLATÍ PAMATOVAT
Také ředitelka Žlutické teplárenské Ing. Pavlína Voláková upozorňuje na několik faktorů, které je při využívání biomasy v teplárenství brát do úvahy. Cenu biomasy může totiž prodražit i neúměrná dovozová vzdálenost. Ve Žluticích biomasu odebírají od obchodníků v okruhu do 50 kilometrů a od okolních zemědělců s dovozovou vzdáleností do 20 kilometrů. Důležité je mít i smluvně zajištěnu kvalitu dodávané biomasy. Například sláma by měla být balíkována za sucha při vlhkosti okolo 15 %. Žlutická teplárenská dokonce ani neváhala jednomu dodavateli smlouvu vypovědět, protože opakovaně nedodržoval požadovanou kvalitu navážené slámy.
Když ve Žluticích stavěli novou centrální výtopnu, zvolili pro ni místo po jedné z bývalých blokových kotelen. Dnes by, jak se shoduje starosta s ředitelkou teplárenské společnosti, dali přednost tomu, aby centrální výtopna stála mimo obytnou zástavbu. Ta totiž limituje i možnosti skladování biomasy a udržování jejích dostatečných zásob. Navíc pravidelné zajíždění nákladních automobilů do sídliště se tamním obyvatelům příliš nelíbí. Ředitelka společnosti jednoznačně radí: "Pokud by se někde rozhodovali pro podobný projekt, pak by měli myslet i na to, že u výtopny je třeba zajistit sklad pro alespoň tříměsíční zásobu paliva během zimy."bohužel není málo
Ostatně ve Žluticích už mají připravený projekt na zvětšení kapacity skladu paliva, na jehož uskutečnění se město pokusí získat dotaci. Další investici bude představovat rozšíření odběrů tepla v zástavbě, čímž chce město spolu s teplárnou čelit poklesu spotřeby tepla v zateplovaných domech.
Nesporný je však fakt, že vybudováním centrální výtopny se ve městě výrazně zlepšila kvalita ovzduší. Ing. Pavlína Voláková poznamenává: "Z původních uhelných topenišť se ročně vypouštělo kolem 275 tun tuhých znečišťujících látek, zhruba 150 tun oxidu siřičitého a asi 25 tun oxidů dusíku. Nyní centrální výtopna podle výsledků pravidelných měření emisí do ovzduší vypouští už pouze jednotky tun těchto látek ročně."
PRO RADU LZE ZAJET I DO ŽLUTIC
Starosta Žlutic Ing. Jaroslav Vojta shrnuje: "Naše situace před lety byla složitá, protože existovalo mnoho mýtů i nepravd o spalování biomasy, dokonce až na ministerstvech. V celé republice zkrátka nebylo možné opřít se o nějaké konkrétní zkušenosti. Dnešní stav je úplně jiný a už i v naší zemi najdete řadu zkušených lidí a firem, na které se mohou zájemci o topení biomasou s důvěrou obrátit. Spektrum problémů a podmínek, které je v souvislosti s budováním podobného systému potřeba vyřešit, je totiž tak rozsáhlé, že snad žádná obec se úplně sama touto cestou vydat nemůže. Ve Žluticích komukoliv rádi poskytneme rady a naše zkušenosti. Ty dobré, ale i ty, kterých je třeba se vyvarovat. Výtopna na biomasu není všelékem na energetickou krizi. Nelze ji stavět kdekoliv. Každou je nutno velmi důkladně zhodnotit. Ono totiž bohužel není málo výtopen, které místo toho, aby inspirovaly k následování, spíše jiná města a obce odrazují. Proto koneckonců chápu i určitou opatrnost centra při posuzování projektů tohoto druhu."
IVAN RYŠAVÝ
Centrální výtopna ve Žluticích
rok výstavby: 2001
zkušební provoz: 2001/12 až 2002/5
celkové náklady: přibližně 106 mil. Kč
výkon zdroje: 7,9 MW
technologie: čtyři biomasové kotle (výrobce firma Verner, Červený Kostelec) s účinností přes 90 % (1 kotel na štěpku o výkonu 2,5 MW, dva kotle na slámu - každý o výkonu 1,8 MW, 1 kombinovaný kotel s výkonem 1,8 MW)
roční spotřeba: zhruba 1000 tun balíkované slámy a 4000 tun dřevní štěpky
zákazníci: přibližně 70 % obyvatel města (město má okolo 2600 obyvatel)
množství prodaného tepla ročně: zhruba 31 500 GJ
ZDROJ: ŽLUTICKÁ TEPLÁRENSKÁ, a. s.
