Ekonomiku regionů lze považovat za jedno z nejdůležitějších témat analýz regionálního rozvoje. Existuje celá řada více či méně komplexních analýz, které se snaží popsat hlavní vývojové tendence ekonomik regionů s využitím celé řady indikátorů. Tento text se zaměřuje na hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti a čistý disponibilní důchod domácností.
Asi nejčastěji používaným a zároveň nejdiskutovanějším indikátorem hodnocení ekonomiky regionů je hrubý domácí produkt (HDP)1). S určitou mírou zjednodušení se dá říci, že je agregovanou hodnotou vyprodukovaných statků (zboží) a služeb pro konečnou spotřebu v daném roce.
REGIONÁLNÍ HDP
Nejvyšší dynamiku i absolutní hodnoty HDP dosahuje hlavní město Praha. V roce 2005 tam HDP na obyvatele (v běžných cenách) činil 209 % průměru České republiky. Praha také od poloviny minulého desetiletí vykazuje nejvyšší roční průměrný růst HDP - zhruba o 4 %, a v roce 2005 dosáhl 5 %.
V této souvislosti je však třeba se zmínit o nejistotě související s hodnotami HDP vykazovanými za územní jednotku hlavní město Praha. Často je zmiňována významná role Prahy jako sídla firem, jejichž ekonomická aktivita se nevztahuje pouze na území hlavního města. HDP přisuzovaný Praze pak neodpovídá skutečnosti. Podobně působí také rozdíl v počtu statisticky vykazovaných a faktických obyvatel - rozdíl trvale bydlících s oficiálně registrovaným bydlištěm a bydlištěm oficiálně neregistrovaným2).
Za Prahu se v růstu HDP zařazuje Středočeský kraj, který spolu s Libereckým krajem dosáhl v roce 2005 vůbec nejvyššího růstu mezi kraji (8,3 %). Naopak nejnižší míru růstu od poloviny 90. let i v roce 2005 zaznamenávají Ústecký a Karlovarský kraj (4,4 a 4,0 % v roce 2005).
REGIONÁLNÍ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
Často používaným faktorem hodnocení ekonomiky regionů jsou ukazatele související s mírou nezaměstnanosti. Na rozdíl od HDP jde o ukazatel použitelný jak na národní úrovni, tak na úrovni krajů, okresů, územního obvodu obcí s rozšířenou působností a často i na úrovni obcí, neboť je v porovnání s HDP relativně přesný.
Nezaměstnanost se v ČR dlouho držela na úrovni velmi příznivých 4 %. V roce 1997 vzrostla na 4,8 % a v roce 1999 dosáhla dosud nejvyšší průměrné hodnoty 8,7 %. K 30. 11. 2006 průměrná míra nezaměstnanosti byla 7,3 %. V období největšího zvyšování nezaměstnanosti v letech 1997 až 1999 došlo v ní také k velkému nárůstu regionálních rozdílů. Trvale nejnižší obecnou míru nezaměstnanosti vykazuje Praha (2,7 % k 30. 11. 2006). Potvrzuje se tak role Prahy jako skutečného růstového centra.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti vykázal k 30. 11. 2006 Středočeský kraj (5,1 %), což dokládá tamní velmi dobrý trend nízké nezaměstnanosti. Naopak nejvyšší nezaměstnanost dlouhodobě zaznamenávají Moravskoslezský (12,2 %) a Ústecký kraj (13,2 %), které se vyznačují dosud neukončeným procesem restrukturalizace ekonomiky (zejména průmyslu).
REGIONÁLNÍ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ
Míra nezaměstnanosti se následně projevuje v čistém disponibilním důchodu domácnosti, který lze zjednodušeně označit za prostředky, které zůstávají domácnostem k jejich spotřebě.
Nejvyšší disponibilní důchod domácnosti na obyvatele v roce 2005 vykázalo opět hlavní město Praha (192 tisíc Kč), následuje s odstupem Středočeský kraj (151 tisíc). Hranici 140 tisíc Kč v roce 2005 překonal ještě Plzeňský kraj (143 tisíc), který tak potvrzuje velmi dobrý ekonomický trend. Nejnižších hodnot dosahují kraje s nejvyšší nezaměstnaností: Ústecký (125 tisíc), Moravskoslezský (127 tisíc), Karlovarský (128 tisíc) a Olomoucký kraj (129 tisíc), jejichž území je významně zastoupeno v prostorovém zacílení regionální politiky ČR. Z hlediska regionální politiky je významný vývoj ekonomiky Karlovarského kraje, který se propadl z pátého nejlepšího místa v roce 2000 na třetí místo od konce v roce 2005. Všechny ostatní kraje se pohybují na úrovni mezi 130 tisíci a 140 tisíci Kč.
Jednoznačně nejrozvinutějším regionem ČR je Praha, která má dlouhodobě nejnižší obecnou míru nezaměstnanosti, nejvyšší čistý disponibilní důchod na obyvatele a také HDP na obyvatele. Potvrzuje se tak trend většiny států, kde metropole jsou ekonomicky nejsilnějšími a nejrozvinutějšími územími.
KDO "ŠLAPE" PRAZE NA PATY
Hned za hlavní město lze z hlediska ekonomického rozvoje zařadit Středočeský kraj, který má dlouhodobě druhý nejvyšší čistý disponibilní důchod a trvale vysoký HDP a jednu z nejnižších hodnot obecné míry nezaměstnanosti. Naopak nejhůře v tomto srovnání vychází ekonomika Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.
Z hlediska trendu lze dobře hodnotit kraj Vysočina, o čemž například svědčí ukazatel čistého disponibilního důchodu. V letech 1995 až 2000 byla Vysočina regionem s nejnižším čistým disponibilním důchodem. V roce 2004 byla v tomto ukazateli osmým nejlepším krajem a v roce 2005 se dokonce posunula do první poloviny na sedmou pozici. Tento trend je dán zejména rolí Jihlavy, která se stává skutečně významným regionálním centrem.
Vysočina tak potvrzuje fakt, že pro rozvoj daného regionu je velmi významná role jeho centra. To je možné vysledovat například i v kraji Jihomoravském, jehož vývoj je do značné míry určen vývojem ekonomiky regionální metropole Brna.
Poznámky
1) Často se kritizuje fakt, že vyčíslit hodnotu HDP na nižší úrovni než národní (NUTS 0 a NUTS 1) s potřebnou mírou přesnosti pro regionální analýzu je velmi složité až nemožné.
2) Této problematice se věnuje například RNDr. Václav Poštolka, Ph.D., z Technické univerzity v Liberci.
Zdroje: Český statistický úřad, Regionální účty 2005, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Milan Damborský
katedra regionálních studií Vysoká škola ekonomická v Praze
