Co nejvíce ohrožuje obce? Ani finanční krize, ani dotace, ani změny zákonů, ba dokonce ani nekoncepční zásahy vlády. Největší rizikem pro sebe jsou totiž samy obce. Konkrétně špatná rozhodnutí samospráv. Leckde také ještě i po letech tvrdě platí za neuvážená rozhodnutí svých někdejších vedení.
Čas od času se dostávám k případům, kdy města nebo obce mají své finance v natolik špatném stavu, že jim hrozí ukončení mnoha činností a dokonce samotný bankrot jen proto, že »přepálily« své možnosti. Přitom podle ekonomických dat je před námi nejspíše období pokračující ekonomické stagnace, nicméně obce, především však města, dále investují do nové výstavby a dalšího majetku.
JSME V ZAČAROVANÉM KRUHU
Nikdo sice neví, jaká budoucnost nás za současného stavu evropské a světové ekonomiky čeká napřesrok i v dalších letech, ale vládnoucí garnitura místo omezování neefektivních výdajů raději zvedá daně, čímž uvrhává střední vrstvu do chudoby. Kvůli tomu se zvyšují mandatorní výdaje státu, dávky, podpory, úlevy, což v tomto začarovaném kruhu vede k dalšímu tlaku na zvyšování daní, neboť ušetřit výdaje státu vláda neumí či nechce. Místo toho, aby se za recese snižovaly daně ze spotřeby a zachovalo se rovné zdanění příjmů, se jen přiživuje snaha zkoumat, kdo kolik vydělává, a činí se mezi lidmi v placení daní rozdíly s tím, že nyní jsou daněmi průměrně nejvíce zatíženi zaměstnanci a drobní živnostníci. Na zvyšování daní ze spotřeby vláda nenechá obce participovat s poukazem na nutnost financování důchodové reformy. Ta však neexistuje, neboť oddalování odchodu do důchodu není žádným reformním počinem.
Pro rok 2012 by obce měly počítat s 5% meziroční stagnací svých daňových příjmů, protože stát více na daních nedokáže vybrat - a pokud se mu to přece jen podaří, pak si ono »navíc« ponechá. Dojná kravička je nemocná. Ovšem vláda - místo toho, aby kravičku vyléčila vyhnáním na pastvu a odpočinkem, jí naordinovala zvýšený podtlak v dojicím zařízení. Jenže co když už nepoteče mléko, ale krev?
TŘI ZÁKLADNÍ PRAVIDLA
Která pravidla by tedy obec měla dodržovat, aby ustála období nastíněné ekonomické stagnace státu?
1. Minimum majetku a maximum služeb. Především bych každé obci doporučil poskytovat maximum kvalitních služeb s minimem majetku. Vedení obce často jásá, jakmile získá dotaci na výstavbu, řekněme aquaparku. Ale neuvědomuje si (nebo si to nechce připustit), že s výstavbou díla za 100 mil. Kč z dotace musí získat přibližně více než 300 mil. Kč z rozpočtu v následujících 30 letech (viz tabulka).
Nyní je předně třeba majetek obnovit a udržet ve stavu odpovídajícímu době, aby nebyl »vybydlený«. Tedy vytvořit zdroje na odpisy. Obec něco bude stát i samotný provoz. V minulosti udělaly obce řadu chyb, i za dob totality. Pořídily si majetky, které nemohou udržet - například tehdy získané budovy se obvykle nacházejí ve velmi špatném stavu. Obecně v ČR trpíme tím, že obce mají mnoho majetku, který nejsou s to udržovat a jehož prostřednictvím často poskytují podivný rozsah či kvalitu služeb. Za několik milionů korun tak občan často dostává neadekvátní služby.
Naopak dobré jsou projekty na opravy a rekonstrukce dosavadního majetku, které přinášejí provozní úspory. Tento majetek však musí občanům s sebou následně poskytovat odpovídající služby. Například zateplování, rekonstrukce venkovních koupališť, úpravy veřejného prostranství, rekonstrukce kanalizace a sítí. U posledně uváděného ovšem bývá problém, že obec opraví sítě pro provozovatele, který je z byznysu, a ten na úkor obce z investice vydělává. Kofinance dotace přitom platí obec.
2. Vytvářet rezervy a plánovat. Plánování (nejen financí) je základ úspěchu. Sledování trendů a stanovování cílů musí jít ruku v ruce s údržbou současného majetku.
3. Udržovat si slušnou finanční kondici. To znamená, aby obec především nezandebala sledování trendů a stavu těchto ukazatelů a nepřesáhla své možnosti:
Provozní saldo - nemělo by v dlouhodobějším měřítku klesnout nikdy pod 10 % běžných příjmů.
Zadluženost - podle trendu provozního salda by se obec měla držet do pěti, maximálně desetinásobku provozního salda. Pokud je drženo z dlouhodobého hlediska na poměrně stabilní úrovni.
Změna běžných výdajů - vždy by se z dlouhodobého hlediska měly vyvíjet běžné příjmy obce lépe než běžné výdaje.
U měst od zhruba 5 tisíc či 10 tisíc obyvatel by se výše uváděné ukazatele finanční kondice měly stát doslova dogmatem. V malé obci se však hůře dodržují, protože ji »rozhodí« i malý finanční vliv, například náhlá nutná oprava střechy školky apod. Proto u malých sídel jsou tyto ukazatele vždy posuzovány dlouhodoběji.
Budoucí období bude zkoušet obce finančně slabé a projekty na úspory provozních výdajů získají na významu.
LUDĚK TESAŘ
ekonom - specialista na veřejné finance a hospodaření obcí
www.cityfinance.cz
Kumulované výdaje obce při výstavbě díla za 100 mil. Kč z dotace
| Rok | Hodnota investice po započtení inflace (mil. Kč) | Inflace (%) | Kumulované výdaje obce na provoz (mil. Kč) |
| 1 | 100,0 | 2,0 | 5 |
| 2 | 102,0 | 2,0 | 10 |
| 3 | 104,0 | 2,1 | 15 |
| 4 | 106,1 | 2,1 | 20 |
| 5 | 108,2 | 2,2 | 25 |
| 6 | 110,4 | 2,2 | 30 |
| 7 | 112,6 | 2,3 | 35 |
| 8 | 114,9 | 2,3 | 40 |
| 9 | 117,2 | 2,3 | 45 |
| 10 | 119,5 | 2,4 | 50 |
| 11 | 121,9 | 2,4 | 55 |
| 12 | 124,3 | 2,5 | 60 |
| 13 | 126,8 | 2,5 | 65 |
| 14 | 129,4 | 2,6 | 70 |
| 15 | 131,9 | 2,6 | 75 |
| 16 | 134,6 | 2,7 | 80 |
| 17 | 137,3 | 2,7 | 85 |
| 18 | 140,0 | 2,8 | 90 |
| 19 | 142,8 | 2,9 | 95 |
| 20 | 145,7 | 2,9 | 100 |
| 21 | 148,6 | 3,0 | 105 |
| 22 | 151,6 | 3,0 | 110 |
| 23 | 154,6 | 3,1 | 115 |
| 24 | 157,7 | 3,2 | 120 |
| 25 | 160,8 | 3,2 | 125 |
| 26 | 164,1 | 3,3 | 130 |
| 27 | 167,3 | 3,3 | 135 |
| 28 | 170,7 | 3,4 | 140 |
| 29 | 174,1 | 3,5 | 145 |
| 30 | 177,6 | 3,6 | 150 |
Celková potřeba obnovy stavby spolu s náklady na provoz: 328 mil. Kč.
