Obecní (městská) policie je financována vždy z rozpočtu příslušného obecního (městského) úřadu, a to buď jako rozpočtová organizace, kterou zřizuje příslušný městský úřad, nebo nejčastěji jako jeden z útvarů příslušného úřadu. Z tohoto obecného pojetí způsobu existence a financování vyplývá, že...
Obecní (městská) policie je financována vždy z rozpočtu příslušného obecního (městského) úřadu, a to buď jako rozpočtová organizace, kterou zřizuje příslušný městský úřad, nebo nejčastěji jako jeden z útvarů příslušného úřadu.
Z tohoto obecného pojetí způsobu existence a financování vyplývá, že pokud městská policie existuje jako rozpočtová organizace, odevzdává veškeré své vlastní příjmy do rozpočtu zřizovatele, tedy příslušného města.
Z tohoto rozpočtu jsou však zase hrazeny veškeré výdaje na provoz městské policie. V některých městech, kde městská policie funguje jako rozpočtová organizace, je zájem o to, aby se stala organizací příspěvkovou. Výhodou by byla větší motivace strážníků, protože by jim zůstávaly všechny vlastní příjmy (vybrané pokuty aj.), které v současné době jdou do rozpočtu města.
Nezanedbatelnou nevýhodou by však bylo, že veškeré své pohledávky (nezaplacené pokuty aj.) by si musela příslušná městská policie řešit sama, zatímco nyní to řeší zřizovatel, tj. obec.
SESTAVENÍ ROZPOČTU
Při stanovování výše finančních prostředků, které budou z rozpočtu města vyčleněny a přiděleny městské policii se zohledňují hlavně náklady na mzdy, na zdravotní a sociální pojištění, provozní náklady, náklady na prevenci kriminality a náklady na investice.
Postup při sestavování rozpočtu obecní policie je podřízen celkovému mechanismu sestavování rozpočtu obce. Ředitel městské policie podá návrh rozpočtovaných výdajů členěných na jednotlivé položky. Návrh je projednán městskou radou a následně zastupitelstvem.
Pokud jsou shledány nedostatky, je návrh vrácen k doplnění či přepracování. Pokud rada a zastupitelstvo s návrhem souhlasí, je rozpočet policie zapracován do rozpočtu města.
Pokud se nepodaří správně odhadnout výši jednotlivých rozpočtovaných položek, nejčastěji v případě nízkých odhadů, je nutné žádat o změnu v rozpočtu v průběhu roku. Návrh na změnu podává ředitel městské policie opět ke schválení městské radě a zastupitelstvu.
ROZPOČTOVANÉ PŘÍJMY
Do rozpočtovaných příjmů obecní či městské policie (MP) patří hlavně příjmy:
[*] z vybraných pokut,
[*] pojistné náhrady za pracovní úrazy.
Příjmy z vybraných pokut mohou mít např. v příjmech MP Pardubice v roce 1999 tuto základní strukturu: pokuty za přestupky proti veřejnému pořádku (25,1 %), pokuty za dopravní přestupky (36,1 %), pokuty za "botičky" (33,8 %), pokuty za ostatní události apod. (5,0 %).
ROZPOČTOVANÉ VÝDAJE
Výdaje na městskou policii patří mezi důležité výdajové položky rozpočtu příslušného města. Celkové náklady na městskou policii činí nejčastěji 1-2 % z celkových výdajů rozpočtu města. Přehled skutečných příjmů a výdajů pro některá města v roce 1999 je uveden v tab. 1. Výdaje na městskou policii, podobně jako ostatní výdaje ve veřejné správě, mají rostoucí tendenci.
Výdaje na financování obecní (městské) policie lze standardně rozdělit do dvou základních skupin: na běžné (provozní) a kapitálové (investiční).
Poměr mezi jednotlivými skupinami výdajů (podle výdajů na MP města Pardubice): mzdy (59,4 %), pojištění (20,8 %), provozní náklady (17,2 %), odtahová služba (0,3 %), investice (2,3 %).
Skupinu běžných (provozních) výdajů představuje většinu výdajů. Tvoří zpravidla kolem 75 % z celkových jak rozpočtových, tak skutečných výdajů na obecní policii v příslušné obci či městě.
V nákladových položkách dominují náklady na mzdy a na pojištění zaměstnanců, resp. osobní náklady. Jejich růst souvisí hlavně se zvyšováním počtu zaměstnávaných strážníků. Přehled o vztahu mzdových nákladů k celkovým nákladům obecní policie ve sledovaných městech udává tab. 2.
Mzda strážníka se skládá z části nárokové a z části nenárokové a zvláštních odměn.
Nároková část platu se skládá: z pevně stanoveného základu (podle tabulky pro odměňování ve veřejné správě) a z příplatků - strážnického, za směnnost a za práci o víkendech a svátcích.
Nenárokovou část platu tvoří osobní ohodnocení strážníka. Dále je plat upraven o různé odměny (jednou za čtvrtletí se provádí vyhodnocení strážníků a dle toho mohou získat odměnu např. za zadržení nebezpečného pachatele, popřípadě jim je stržena určitá částka jako trest za špatné plnění úkolů nebo za způsobenou škodu aj.). Např. průměrný plat vedoucích zaměstnanců a strážníků v některých městech v roce 1999 byl 12 360 až 13 984 Kč.
Mezi kapitálové (investiční) výdaje patří hlavně nákupy investičního majetku. Jde nejčastěji o nákup motorového vozidla, zavedení nebo rozšíření kamerového systému pro sledování stavu ve vytipovaných lokalitách města aj.
EFEKTIVNOST ČINNOSTI
Efektivnost výdajů na obecní či městskou policii, která je, podobně jako ostatní složky obce či města, financována z obecního rozpočtu, se měří podobně jako v privátním sektoru. Při výpočtu efektivnosti se zjišťuje poměr mezi velikostí vstupů (inputů) a velikosti výstupů (outputů). Např. je-li hodnota vstupů 100 a výstupů 200, vypočítáme efektivnost jako poměr 100:200 = 0,5, což je poměr velmi výhodný. Tento výsledek říká, že na každou jednotku výstupů bylo spotřebováno jen 0,5 jednotky vstupů.
Ekonomický problém při hodnocení užitků ve všech odvětvích služeb poskytovaných z obecního a jiného veřejného rozpočtu, tj. bezplatně, je v číselném vyjádření velikosti užitku, tj. výstupu.
V případě poskytování veřejných služeb, do nichž patří i činnost obecní policie, zákony trhu nefungují, protože každý občan může získat příslušnou službu bezplatně, aniž by se snižovala stejná možnost pro ostatní občany atd. Velikost výdajů z obecních a ostatních veřejných rozpočtů má přirozenou tendenci k neefektivnosti, protože výše příslušných výdajů není ovlivňována trhem, resp. není stlačována trhem směrem dolů.
O velikosti veřejných výdajů rozhodují v podstatě občané, resp. volení zástupci občanů. Tito zástupci občanů nepociťují na svých příjmech jakékoliv důsledky zvýšených výdajů. Naopak většina voličů zpravidla požaduje zvýšení veřejných výdajů a své volené zástupce za rozhodnutí o zvýšení veřejných výdajů pozitivně hodnotí.
Vzhledem k tomu, že uvedené zákonitosti platí všeobecně a vzhledem k tomu, že finanční prostředky v obecních rozpočtech jsou vždy omezené, je nutné i v oblasti činnosti obecní či městské policie hledat vhodná kritéria k efektivnosti. Mezi základní možnosti patří:
[*] komparace (srovnávání) v prostoru a v čase,
[*] zavádění a respektování norem, sledování výkonů, zavádění standardů,
[*] kalkulace nákladů,
[*] hodnocení občanskou veřejností, resp. voliči,
[*] komplexní audit aj.
- Komparace (porovnávání) Při hodnocení činnosti obecní policie lze porovnávat:
[*] náklady, které jsou v různých obcích na jednoho strážníka či zaměstnance obecní policie,
[*] průměrné roční či měsíční platy strážníka či zaměstnance obecní policie,
[*] počet obyvatel, který připadá na jednoho strážníka,
[*] velikost finanční zátěže z celkových nákladů, které obec vynakládá na obecní policii v přepočtu na jednoho obyvatele obce,
[*] procentuální podíl nákladů na obecní policii ve vztahu k celkovým výdajům rozpočtu obce aj.
Všechny tyto ukazatele je možno sledovat v čase, tj. v jednotlivých letech nebo v prostoru, tj. v různých obcích, pokud možno za srovnatelných podmínek. Jde vždy o to, umět z jejich rostoucích nebo klesajících hodnot vyvodit správné závěry.
Normy, výkony, standardy I v oblasti činnosti obecní policie postupně vznikají a jsou používány určité normy, které mají vztah např. k velikosti kontrolovaného území, v podobě množství spotřebovávaného materiálu, energie, režijních nákladů, pohonných hmot a dalších nákladových položek.
Z vyzkoušených norem je možné postupně přejít na určité výkony a standardy. Je možné např. sledovat náklady na 1 likvidovaný přestupek, kdy podělíme celkové náklady, které má příslušná obecní policie, počtem likvidovaných přestupků. V některých sledovaných městech tento náklad činil 150-175 Kč.
Z dalších uvedených postupů má pro laickou veřejnost uplatnění hlavně hodnocení činnosti obecní policie občanskou veřejností. V tomto případě se jednotliví občané nebo příslušné zájmové skupiny vyjadřují k činnosti policie, kde je nutné vždy kromě jiného vzít v úvahu i příslušné finanční náklady. Předpokladem uplatnění některého prvku efektivnosti je velmi přesná evidence nejen nákladů a výnosů (příjmů), ale také veškeré činnosti obecní policie.
Činnost obecní policie patří mezi nejžádanější služby, které jsou občanům poskytovány z prostředků obecního rozpočtu. Vzhledem k sociálně-ekonomické situaci společnosti a technickému pokroku bude nutné pro tuto oblast vyčleňovat stále větší množství finančních prostředků.
Úkolem profesionálních i volených orgánů obce je dbát na to, aby prostředky vynakládané na činnost policie byly využívány maximálně efektivně.
JAROSLAV PILNÝ,
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
FOTO ARCHÍV
Tab. 1 Příjmy a výdaje na městskou policii v roce 1999
Město Příjmy (tis. Kč) % z cel. Výdaje (tis. Kč) % z cel.
příjmů výdajů
Jihlava 1221 0,12 22 417 2,02
Hradec Králové +) +) 20 657 1,55
Pardubice 1575 0,16 22 291 2,32
Rychnov n. Kn. 195 0,12 4150 2,60
Pramen: rozpočty jednotlivých měst , +): údaje chybí
Tab. 2 Celkové a mzdové náklady obecní policie v roce 1999
Město Náklady celkem Mzdové % mzdových
(tis. Kč) náklady (tis. Kč) nákladů z cel.
nákladů
Jihlava 13 005 11 169 85,9
Hradec Králové 20 688 14 689 71,0
Pardubice 22 291 16 818 81,0
Rychnov n. Kn. 4150 (+ (+
(+: údaj chybí
