Dva tisíce tři sta obyvatel Valašské Bystřice žije vesměs v rodinných domech a v desíti bytových domech. Nejvíce osídlené území se nachází přímo v jejím centru. Tuto lokalitu obec od roku 2007 centrálně vytápí dřevní hmotou. Vybudovala teplovodní řady o délce tří kilometrů, zrekonstruovala původní...
Dva tisíce tři sta obyvatel Valašské Bystřice žije vesměs v rodinných domech a v desíti bytových domech. Nejvíce osídlené území se nachází přímo v jejím centru. Tuto lokalitu obec od roku 2007 centrálně vytápí dřevní hmotou. Vybudovala teplovodní řady o délce tří kilometrů, zrekonstruovala původní školní kotelnu, kam umístila kotle o výkonech 900 kW a 600 kW. Na výtopnu je napojeno 65 objektů. Kromě rodinných domů základní a mateřská škola, kostel, fara, obchody, obecní úřad, ordinace lékařů, požární zbrojnice, knihovna a šatny tělovýchovné jednoty. Rozsáhlá investice se uskutečnila díky dotaci 29,9 mil. Kč od Státního fondu životního prostředí. Obec přidala 7 milionů, které si vzal na úvěr. Nezbytný byl ještě jeden krok - vznik společnosti Valašskobystřická obecní, s. r. o., která zajišťuje provoz a financování vytápění, nákup paliva, jeho přepravu i servisní služby.
O provoz výtopny se stará její vedoucí Petr Pomkla. Kontroluje stav kotle, hlídá kvalitu pilin a pečlivě dbá, aby měl paliva dostatek. "V zimě spálíme zhruba 4,5 tuny pilin denně, přes léto 9 tun týdně," vysvětluje. Svůj mobil nosí stále s sebou. Jeho pípnutí mu signalizuje na dálku, že něco ve výtopně není v pořádku. Petr Pomkla sedne na kolo a během pár minut je ve výtopně. "Když mám dovolenou nebo potřebuji zajet do města, vypomáhá mi kolega z obce," dodává.
Pro letošní rok společnost účtuje odběratelům tepla 329 Kč včetně DPH za jeden gigajoul. Podle Radka Halačky, místostarosty Valašské Bystřice, finanční zatížení pro jeden rodinný dům je zhruba 20-30 tisíc korun ročně. Tato částka zahrnuje i celoroční ohřev teplé vody. Hodně záleží na velikosti domu, jeho zateplení, kvalitě oken a na průběhu zimy. Za rok 2008 lidé odebrali z centrální výtopny celkem 5221 GJ. Například vytápění kostela stálo 28 500 Kč, základní školy s velkou tělocvičnou a jídelnou 397 tisíc korun a mateřské školy 135 tisíc korun.
"Někteří majitelé domů si dřevo pokácejí z vlastního lesíka nebo si ho ještě za přijatelnou cenu mohou koupit. Smluvně jsme jim umožnili vytápět i svými zdroji," uvedl místostarosta. "Jenže získat palivové dřevo je stále obtížnější, místní dřevozpracující firmy přišly na to, že se jim finančně více vyplatí odvézt odkory a další odpadové dříví velkoodběratelům než ho nadrobno rozprodávat místním občanům," říká místostarosta. Předpokládá tak, že odběr tepla z centrální výtopny bude stoupat.
Do Valašské Bystřice se sjíždějí kvůli ekovýtopně starostové z jiných podhorských obcí v Beskydech. Nedávno tam zavítalo 30 obyvatel Pražma na Frýdecku-Místecku. Podle starosty obce Marka Kanioka je to nejlepší způsob, jak je přesvědčit o významu takové investice. "Uvažujeme o výstavbě teplovodní sítě pro zhruba 120 přípojek. Do všech domků jsme rozeslali příručku, v níž podrobně vysvětlujeme princip centrálního vytápění dřevní hmotou. Mnohým se vytápění zamlouvá, jiní se ještě nerozhodli. Všechny postupně navštěvujeme spolu s odborníkem, který jim vypočítá energetickou náročnost obydlí. Zároveň připravujeme podklady pro získání státní a evropské dotace. Máme již hotovou rozptylovou studii a energetický audit. Než však učiníme další kroky, potřebujeme co nejvíce diskutovat se spoluobčany. Zlobí se, že plynofikace stála hodně peněz a dnes kvůli vysokým cenám za plyn se tento zdroj tepla využívá jen minimálně. Opět se vrátili k původním kotlům na tuhá paliva, v nichž mnohdy spalují kdeco... Nevíme, jaká nemilá překvapení nám krize ještě přinese, nicméně alternativního a ekologického vytápění v Pražmě se vzdát nechceme," uzavírá Marek Kaniok.
LIBUŠE MIARKOVÁ
