Každá webová stránka by měla být pro své návštěvníky přístupnou z hlediska bezproblémového a bezbariérového používání. Příkladem člověka, který má s přístupem na neoptimalizovaný web a s jeho používáním problém, může být člověk zrakově postižený. Přístupnost webů veřejné správy byla dokonce...
Každá webová stránka by měla být pro své návštěvníky přístupnou z hlediska bezproblémového a bezbariérového používání. Příkladem člověka, který má s přístupem na neoptimalizovaný web a s jeho používáním problém, může být člověk zrakově postižený. Přístupnost webů veřejné správy byla dokonce ukotvena legislativně (zákon č. 365/2000 a později novela zákona č. 81/2006).
Existují celosvětová pravidla přístupnosti, z nichž vycházejí pravidla česká. Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) vytvořila skupina Web Accessibility Initiative (WAI) spadající pod celosvětovou autoritu World Wide Web Consortium (W3C). Členové tohoto konsorcia společně s veřejností vyvíjejí a sjednocují standardy pro web a zabývají se mj. i vzděláváním a přístupností. Konsorcium založil už v roce 1994 Tim Berners-Lee, jeden z »otců internetu«.
Weby veřejné správy musejí být přístupné opravdu každému, protože je jejich povinností poskytovat informace všem občanům bez rozdílu. Obsah stránek musí být dostupný a čitelný, informace prezentovány srozumitelně a přehledně, důležité je snadné a intuitivní ovládání. Každá stránka by měla obsahovat prohlášení o přístupnosti, kód stránek musí být technicky způsobilý a strukturovaný.
Pravidly pro přístupné weby by se však neměli řídit jenom vývojáři webů veřejné správy, kteří to mají povinné ze zákona, ale i vývojáři komerčních projektů. Též oni by měli myslet na hendikepované uživatele.
S přístupností webových stránek nejen pro zrakově postižené radí autoři webu blindfriendly.cz. Přístupnost se však netýká pouze uživatelů se zrakovým nebo jiným zdravotním handikepem. Do skupiny znevýhodněných návštěvníků jsou řazeni i senioři a uživatelé přistupující na web z jiného zařízení, než je PC nebo notebook.
Vytváření přístupného webu nevychází pouze z povinnosti učinit zadost zákonným požadavkům, ale přináší užitek návštěvníkovi i provozovateli. Uživateli se přístupné stránky výrazně lépe používají, snadněji se na nich dostane ke svému cíli a často je jejich přístupnost důležitá též proto, aby s nimi mohl vůbec pracovat.
Hlavním a nejdůležitějším cílem přístupnosti jako oboru je zmenšování nebo odstraňování překážek, na něž může uživatel narážet při používání webových stránek, dokumentů a aplikací na různých zařízeních.
Své zkušenosti s přístupností webů popsal nevidomý student a blogger Pavel Ondra. Nejvíce mu vadí, když je na stránkách příliš mnoho pohyblivých prvků ve flashi, rámce s reklamou a další pro nevidomé uživatele zbytečné a rušivé elementy. Nevidomí používají k prohlížení webu čtečku, která jim reprodukuje obsah zvukovou formou. Každé porušení pravidel přístupnosti znamená problém a ztíženou orientaci návštěvníka.
Důležité pro bezproblémové procházení webu je přiřazování nadpisů různým sekcím a článkům. Nevidomým uživatelům vadí i nejrůznější kontrolní opisování kódů z obrázků bez zvukové alternativy (to může být nepřekonatelnou překážkou), odkazy bez popisků (příkladem je odkaz, který místo »další« hlásí matoucí a nic nenapovídající údaje).
Pavlovi Ondrovi poslední dobou začínají vadit tlačítka pro sdílení na sociální sítě umístěné na začátku článku, před samotným obsahem. Podle něj by bylo lépe umisťovat tyto prvky až dole pod článkem, protože než se přes ně hendikepovaný uživatel prokouše, stráví tím hodně času a rozhodně to konzumaci textu neulehčuje.
JAN HANDL
ICT publicista
