Sousloví veřejná správa se již delší dobu užívá s přívlastky efektivní nebo přátelská. Často se v této souvislosti zmiňuje také pojem Smart Administration (inteligentní či chytrá správa). Důležitým nástrojem jejího prosazení jsou moderní informační a komunikační technologie (ICT).
Smart Admistration patří k prioritám politiky soudržnosti EU (Rozhodnutí Rady EU 2006/702/ES), kterou je třeba podporovat z unijních fondů investicemi do lidského kapitálu a odpovídajícího vybavení ICT ve veřejné správě a službách na všech územních úrovních.
CHYTRÁ SPRÁVA PO ČESKU
Vláda ČR zpracovala v roce 2007 strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) 2007-2015 (www.smartadministration.cz/file/9) a stanovila v ní tyto vize pro rok 2015:
- Veřejná správa v ČR je primárně pojata jako služba občanovi, naplňuje principy dobrého vládnutí.
- Veřejné služby jsou klientsky orientovány, naplňují očekávání občanů, flexibilně reagují na jejich potřeby a fungují hospodárně.
- Veřejná správa a služby přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel v ČR.
Z pohledu ICT na úrovni státní správy vymezila strategie jako klíčové tyto problémy: nedostatečnou vybavenost a neefektivní využívání ICT, neexistenci jednotné komunikační infrastruktury, nepropojenost jednotlivých registrů, nízkou počítačovou gramotnost zaměstnanců, neexistující elektronizaci komunikace (povinnost papírové formy). Na úrovni samosprávy jde zejména o: nedostatečné zavádění a využívání ICT, problémy s využitím nových metod nebo chybějící záruku kompatibility software mezi úřady veřejné správy.
Rozvoj informačních systémů veřejné správy a budování e-Governmentu (elektronizace veřejné správy) prostřednictvím moderních ICT má zlepšit spolupráci orgánů veřejné správy, usnadnit občanům a podnikatelům kontakt se státem a učinit veřejnou správu průhlednější (transparentní) a efektivní. Cílem je zpřístupnit agendy veřejné správy on-line způsobem. Stěžejními pilíři e-Governmentu jsou projekty:
- základní registry (obyvatel; osob; práv a povinností; územní identifikace, adres a nemovitostí);
- datové schránky;
- Czech POINT (český podací ověřovací informační národní terminál);
- komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS).
INVESTIČNÍ PROJEKTY SPOLUFINANCUJE IOP
Projekty Smart Administration lze v letech 2007-2013 spolufinancovat z Integrovaného operačního programu (IOP). Jedná se především o projekty zavádění nových ICT na úřady. Podporu mohou získat projekty ústřední státní správy (v prioritní ose 1 Modernizace veřejné správy), které se zaměřují zejména na:
- vytváření, rozvoj a údržbu celostátních základních registrů veřejné správy včetně systému bezpečného přístupu;
- budování komunikační infrastruktury veřejné správy;
- vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačním systémem veřejné správy;
- elektronizaci služeb veřejné správy především formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend, např. v oblasti justice či bezpečnosti.
Projekty územní samosprávy lze podpořit v prioritní ose 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě, zaměřené především na:
- sdílení dat s centrálními registry a vytváření dalších relevantních registrů (např. pořízení technického a technologického vybavení);
- budování komunikační infrastruktury (výstavba datových sítí, projekty na zajištění vysoké míry zabezpečení ICT);
- vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačním systémem veřejné správy (Czech POINT);
- elektronizaci služeb veřejné správy (např. elektronické a spisové služby, digitalizace).
Podle informací z Ministerstva vnitra (MV), bylo v rámci osy 2 zatím schváleno 5 471 projektů. Vzešly ze tří výzev určených obcím a jedné výzvy určené krajům. Nejvíce obecních projektů se týká vybudování Czech POINTů. Tento projekt e-Governmentu je velmi kladně hodnocen, avšak je třeba o něm informovat. Např. valašská obec Vigantice s necelou tisícovkou obyvatel vybudovala kontaktní místo v budově obecního úřadu už více než před rokem. Podle vyjádření zástupkyně úřadu je největší zájem o pořizování výpisů z rejstříku trestů, ale ne všichni obyvatelé o existenci Czech POINTu v obci vědí.
»V současné době probíhá vyhodnocování (evaluace) celého IOP. Případné zaměření a vyhlášení dalších výzev záleží na výstupech z této studie,« informoval Bc. Jiří Korbel z tiskového odboru MV.
AKČNÍ PLÁN E-GOVERNMENTU 2011-2015 Z DÍLNY EVROPSKÉ KOMISE
Koncem minulého roku zveřejnila Evropská komise druhý Akční plán e-Governmentu (ke stažení na http://ec.europa.eu), v němž nastínila své představy o spolupráci s veřejnými orgány členských států na rozšíření a zlepšení elektronických služeb veřejné správy. Plán mj. vychází ze strategie Digitální agendy pro Evropu z května 2010, která má zastřešit rozvoj informační společnosti a podporu využívání ICT do roku 2020 a je jedním z pilířů hlavní unijní strategie Evropa 2020.
Hlavním cílem plánu je zvýšit do konce roku 2015 míru aktivního využívání služeb e-Governmentu na 50 % občanů EU a 80 % podniků z členských zemí. Při snižování administrativní zátěže vychází z myšlenky použité při budování základních registrů v ČR. Tedy, že informace od občanů budou vyžadovány pouze jednou a poté budou sdíleny jednotlivými orgány veřejné správy. Komise usiluje o to, aby vybrané životní situace spojené např. se založením firmy, studiem, přestěhováním či odchodem do důchodu bylo možné vyřídit on-line z kteréhokoliv místa v EU nezávisle na původním působišti (celoevropsky používaná národní elektronická totožnost, tzv. e-ID).
Mezi další priority akčního plánu patří podpora zapojení uživatelů při navrhování služeb e-Governmentu, zlepšení transparentnosti veřejné správy a zapojení občanů do rozhodování o veřejných záležitostech.
POKROK Z POHLEDU DATOVÝCH SCHRÁNEK A KONTAKTNÍCH MÍST
Pokrok v e-Governmentu u nás dokumentuje nejlépe další rozvoj datových schránek a rozšiřování počtu Czech POINTů (více informací na www.czechpoint.cz). Otázkou je však financování jejich provozu do budoucna. Podle MV by se na něm mělo podílet více subjektů. Např. řada pracovišť Czech POINT vznikla na různých úřadech a za několik let bude třeba technicky je obměnit a tato obměna už nebude hrazena z evropských fondů.
Datové schránky nyní podporují dalších osm souborových formátů nebo umožňují detailnější identifikaci odesílatele datové zprávy. K novinkám z poslední doby patří také zavedení nového ukázkového prostředí, které umožňuje cvičné seznámení s možnostmi datových schránek (www.isdstest.cz). Za jednu z nejdůležitějších změn považuje MV ústy Jiřího Korbela možnost přečíst si datovou zprávu i z počítače, ve kterém není nainstalovaný doplněk 602XML Filler (bez něj totiž nejsou k dispozici některé důležité informace týkající se zabezpečení datové zprávy, jako je časové razítko a elektronická značka) nebo pohodlnější způsob vyhledávání adresáta. Uživatelé datových schránek najdou na www.datoveschranky.info novou sekci Pravidla doručování přístupových údajů, kde zjistí, jaké možnosti a povinnosti v případě manipulace s přístupovými údaji mají.
Odesílání i přijímání datových zpráv je pro uživatele bezplatné a změna tohoto stavu se v současnosti nepřipravuje.
JAK DÁL V OBLASTI ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY
Podle informací z MV probíhá v současné době aktualizace celé strategie Smart Administration s ohledem na aktuální ekonomické podmínky a možnosti. Jednotlivé projekty e-Governmentu procházejí revizí zejména z důvodů snižování nákladů, a tento proces ještě není u konce. Výsledky budou zohledněny v návrzích na další rozpočtové období.
Rok 2011 považuje MV za rok základních registrů. »V současnosti připravujeme změnu harmonogramu, k níž musíme sáhnout proto, že někteří neúspěšní uchazeči výběrového řízení podali stížnost k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Přesto věříme, že termín ostrého startu projektu, kterým je 1. červenec 2012, stihneme,« řekl Bc. Jiří Korbel. Kromě toho v současnosti probíhá výběrové řízení na nové rámcové smlouvy na Komunikační infrastrukturu veřejné správy (projekt bezpečného datového a hlasového propojení úřadů).
V souladu s celkovou koncepcí e-Governmentu je i příprava projektů e-Sbírka (elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv) a e-Legislativa (elektronický legislativní proces), které umožní mj. snadnější orientaci v aktuální podobě právních předpisů a dojde ke sjednocení jejich formální stránky. e-Sbírka má být otevřeným informačním systémem, jehož působnost půjde rozšířit o právní předpisy vyhlášené a vydané i kraji a obcemi. Příprava architektury projektů začne letos, předpokládané spuštění systémů je 1. ledna 2014.
V záležitosti poradenství obcím v otázkách realizace e-Governmentu, doporučuje Bc. Korbel zástupcům měst a obcí účastnit se specializovaných konferencí, na nichž přednášejí odborníci z MV o aktuálních otázkách e-Governmentu (příležitostí je například konference Internet ve státní správě a samosprávě 4. a 5. dubna v Hradci Králové). V kompetenci místních samospráv jsou pak aktivity v rámci poradenských center (tzv. e-Gon centra) při trojkových obcích. Tento projekt je však ve svém počátku a nelze jej zatím vyhodnocovat.
»Pokud jde o naši inspiraci zeměmi EU, obecně můžeme říct, že s e-Governmentem jsou nejdále severské země. V případě datových schránek však lze konstatovat, že v České republice fungují po technické i legislativní stránce v takovém rozsahu, že se mohou země EU inspirovat spíše u nás než my u nich,« komentoval Bc. Korbel.
ICT a vztah k veřejné správě
Podle zatím posledního z každoročních šetření Českého statistického úřadu provedeného a zveřejněného v roce 2010 využívalo v ČR internet ve vztahu k veřejné správě 91 % podniků a 22 % občanů.
Podniky (údaje za rok 2009):
- 83 % získávalo informace z webů úřadů, stahovalo si formuláře
- 75% komunikovalo s úřady
- 44 % využilo služeb Czech POINTů
- 11 % se elektronicky přihlásilo do veřejných výběrových řízení
Jednotlivci 16+ (údaje za rok 2009):
- 19 % vyhledávalo informace
- 9 % stahovalo si formuláře
- 8 % komunikovalo s úřady
- 11 % alespoň jednou využilo Czech POINTů
- 5 % odesílalo formuláře on-line
ZDROJ: ČSÚ
Obecně lze říci, že s e-Governmentem jsou nejdále severské země. V případě datových schránek však můžeme konstatovat, že u nás fungují po technické i legislativní stránce v takovém rozsahu, že se země EU mohou inspirovat spíše u nás než my u nich.
Razítko je symbolem úřadu a správy. Stane se v budoucnu důsledkem elektronizace jen vzpomínkou pro pamětníky?
ILUSTRAČNÍ FOTO: RADIM BEZNOSKA
