Územní energetickou koncepci si statutární město Zlín zadalo ke zpracování už v roce 2003, v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Zastupitelé ji přijali o rok později. Dokument zdůrazňuje též ochranu životního prostředí, v duchu tradiční přezdívky »Zlín - město zeleně«.
Energetická koncepce navazuje na schválený územní plán a spolupracovali na ní dodavatelé, výrobci, hlavní spotřebitelé energií a příslušné orgány města a státní správy. V horizontu 20 let naznačila vývoj energetického hospodářství. »Díky své průmyslové historii město nemusí řešit otázku zdrojů a rozvodů energetických sítí,« podotýká hlavní městský energetik Ing. Pavel Belza. A dodává, že strategie zdůrazňuje úspory energií, využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a ochranu životního prostředí. Přesně v duchu přezdívky »Zlín - město zeleně«.
VÝSLEDKY METOD ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU
V oblasti hospodaření s energiemi využívá Zlín podle tiskového mluvčího magistrátu Mgr. Zdeňka Dvořáka všech dostupných metod, a v rámci účasti ve Svazu měst a obcí ČR též konzultací a příkladů dobré praxe. Ve školních budovách se úspěšně využívají metody energetického managementu.
Uplatňování energetického managementu kromě milionových úspor přineslo městu i ocenění v soutěži Energetický projekt 2006 za aplikace metod IRC/TRV u základních škol. Jak upřesnil hlavní energetik, všechny ZŠ a MŠ mají vyměněna okna a mnohé objekty jsou zatepleny. Řídicí systémy IRC se instalovaly v deseti MŠ a pěti ZŠ, v hodnotě 13,5 mil. Kč. Investici financovala Východočeská energetika metodou EPC a zaplatila se po šesti topných sezonách. Úspory pravidelně vyhodnocuje společnost ENESA denostupňovou metodou. Dosahují výše 30 % vzhledem k referenčnímu roku 2004.
Řídicí systém IRC je nyní instalován ve dvaceti školských objektech. Prostřednictvím internetu sleduje hlavní energetik jejich vytápění a po konzultaci s vedením škol může provádět případné korekce. Ve všech objektech v majetku města jsou instalovány termoregulační ventily.
E-AUKCE S VLASTNÍM SOFTWAREM
Řada měst u nás nakupuje energie prostřednictvím e-aukcí. Zlín není výjimkou. V roce 2010 schválila Rada nákup elektřiny formou e-aukce. Město pořídilo za 400 tis. Kč vlastní software (virtuální aukční síň PROe.biz), který řeší i oblast zadávání veřejných zakázek. »V prvním roce jsme se omezili na příspěvkové organizace, tj. ZŠ a MŠ, celkem 37 subjektů se 118 odběrnými místy o finančním objemu 4,2 mil. Kč,« popisuje Pavel Belza. Společným zadavatelem bylo Statutární město Zlín. E-aukce snížila prvotní nabídku o 813 tis. Kč.
V roce 2011 se nové vedení radnice rozhodlo pokračovat v nákupu energií formou veřejné zakázky. Nákup se však uskutečnil na Českomoravské komoditní burze v Kladně (ČMKBK). Kromě elektřiny se týkal též zemního plynu a byly do něj zahrnuty i společnosti městem zřízené. Protože na burze nelze obchodovat přímo, vyhlásila se veřejná zakázka na dohodce, jenž zadavatele zastupuje. O náklady spojené s nákupem se účastníci dělí podle obchodovatelného objemu. Obchodovala se samostatně elektřina ze sítě nízkého napětí, vysokého napětí a plyn maloodběr a velkoodběr. Obchodovaný objem byl 20,5 mil. Kč. Úspora činila 4,5 mil. Kč. Nákup energií na příští rok se odehraje opět na ČMKBK.
CHYTŘE NA ENERGII!
V roce 2003 se Zlín přihlásil spolu s partnery z Rakouska, Německa a Švédska do programu EU CONCERTO s projektem Energy in Minds! (Chytře na energii!). Cílem bylo prokázat na komunální úrovni, že lze dosáhnout výrazného snížení závislosti na fosilních zdrojích energie, aniž to ovlivní životní úroveň obyvatel či ekonomický rozvoj města. Občanům a institucím měl projekt přinést úspory ve výdajích za energie, místním firmám zakázky při zateplování budov a jejich vybavení moderními technickými systémy s využitím OZE.
Projekt s finanční podporou EU ve Zlíně umožnil zateplit 16 RD, bytový dům s 24 byty, 3 kancelářské budovy a postavit 29 nízkoenergetických budov. Nárok na získání dotace však měla jen ta opatření, jež přinesla nejméně o 30 % lepší parametry oproti platné ČSN. Devět RD bylo vybaveno solárními systémy na ohřev teplé vody, v některých případech kombinovanými se systémy na dotápění. Sedm investorů instalovalo na svých střechách FVE. Instalován byl i velkoplošný systém k solárnímu ohřevu vody o ploše kolektorů 60 m2 na budově Technických služeb Zlín.
V prostorách skládky komunálního odpadu Suchý důl začala fungovat FVE o výkonu 200 kW a instalovala se fermentační jednotka na zpracování bioodpadu s roční kapacitou 900 t biopaliva o výhřevnosti 10,5-12,5 MJ/kg. Získaný bioplyn je sběrným systémem dopraven do zlínské teplárny, kde je spalován jako podpůrné palivo v uhelných fluidních kotlích. V rámci projektu byla podpořena modernizace systému tak, aby do teplárny odcházel pouze skládkový plyn optimálních parametrů (s minimální vlhkostí a maximálním obsahem metanu). V roce 2008 se spálilo 850 tis. m3 bioplynu.
DALŠÍ ÚSPORNÁ OPATŘENÍ A ZDROJE
Občané Zlína mohou zaznamenat nový solární systém na střeše Městských lázní (195 m2). Šetří spotřebu páry potřebné na ohřev 50m bazénu a v létě dohřívá vodu venkovního bazénu. Dotace z OP ŽP (16,5 mil. Kč) pomohla městu realizovat úsporné projekty v objektech dvou ZŠ.
Opatření ke snížení energetické náročnosti převážně školních budov od roku 2003 dosáhly 150 mil. Kč. Uspořena byla energie na vytápění asi 12 600 GJ/rok a sníženy emise CO2 o 1260 t/rok.
Energy in Minds! (EIM)
Všechny v textu zmíněné (i nezmíněné) aktivity v rámci projektu EIM se uskutečnily ve vymezeném (demonstračním) území MČ Louky, Podhoří, části Prštného a Chlumu. Šlo o jednu ze základních podmínek EU. Veškeré vstupy energií do této oblasti byly během realizace projektu přísně sledovány.
Součástí projektu byla i osvěta: výstavy, činnost Zlínské energetické agentury, semináře apod., v níž město pokračuje. Již deset let funguje kontaktní místo EKIS, kam se občané obracejí s konzultacemi svých záměrů šetřit energie či s reklamacemi faktur.
Město Zlín už před spuštěním Zelené úsporám poskytovalo občanům nízkoúročené půjčky na opravy domů. Mohou též využít konzultačního místa k energetické problematice.
ILUSTRAČNÍ FOTO: VÁCLAV SENJUK
