Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o evidenci obyvatel), používá některé pojmy, které jsou velmi důležité pro postup...
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o evidenci obyvatel), používá některé pojmy, které jsou velmi důležité pro postup správních orgánů. Přitom je sám nedefinuje a ani na jejich definici neodkazuje.
UŽÍVACÍ PRÁVO
Užívacím právem je právo užívání věci (nemovitosti, bytu) z titulu vlastnictví nebo nájemní smlouvy, případně obdobného práva například z věcného břemene. Takové užívací právo je právem primárním a existuje tu přímý vztah mezi nemovitostí a vlastníkem či mezi nájemcem a vlastníkem.
Užívací právo jako právo primární může zaniknout zejména:
- dohodou (ukončení nájmu, prodej nemovitosti, dohoda o zrušení věcného břemene),
- rozhodnutím soudu (například při rozvodu manželství, neplatnost smlouvy, zrušení věcného břemene),
- uplynutím doby (nájemní smlouva na dobu určitou),
- smrtí vlastníka, nájemce.
ODVOZENÉ UŽÍVACÍ PRÁVO
Odvozené užívací právo je právo členů domácnosti užívat byt, je založené na rodinném vztahu nebo na přivolení nájemce bytu. Odvozené užívací právo vzniká přivolením osoby disponující primárním užívacím právem k užívání bytu nebo nemovitosti. K přivolení není třeba splnit speciální podmínky a není pro něj stanovena zvláštní forma. Zpravidla jde o výslovný souhlas vyjádřený lidskou řečí (ústně, písemně), ale může jít také o projev vůle učiněný konkludentně, tj. jinak než výslovně - například tím, že dojde k faktickému užívání bytu a vlastník nebo oprávněná osoba takové užívání připustí. Ke zrušení odvozeného užívacího práva tedy není třeba speciální podmínky či formy. Pokud vzniklo užívací právo na základě výslovného povolení, potom zaniká stejným způsobem - vyslovením ukončení užívacího práva.
K zániku odvozeného užívacího práva dochází také společně se zánikem primárního užívacího práva, například při prodeji nemovitosti zaniká odvozené užívací právo dalším osobám, které je vázáno na užívací právo původního vlastníka nebo při ukončení nájemní smlouvy zaniká odvozené užívací právo dalších osob vázané na právo nájemce.
Osoba užívající byt na základě odvozeného právního důvodu nemá po odvolání tohoto souhlasu nárok na bytovou náhradu. Nepřiměřenou tvrdost, která by mohla vzniknout bezprostřední realizací práva na vyklizení nemovitosti, lze však zmírnit odepřením výkonu práva pro jeho rozpor s dobrými mravy (nález Ústavního soudu ze dne 4. 8. 1999 sp. zn. IV ÚS 114/1998 Sb. n. a. u).
ÚKONY SPRÁVNÍHO ORGÁNU MIMO SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Ve veřejné správě mají správní akty většinou formu rozhodnutí. Někdy však mohou mít povahu faktických pokynů. Mezi ně můžeme zařadit výzvu správního orgánu k ověření údajů.
Příslušný správní úřad může vyzvat obyvatele k ověření údajů v informačním systému a k případnému předložení dokladů ke zjištění aktuální správnosti a úplnosti údajů. Obyvatel je povinen na tuto výzvu předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou součinnost. Pokud takový postup nevede k ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu ke správnímu úřadu.
Na tuto výzvu se nevztahuje úprava správního řízení podle správního řádu (zákon číslo 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů). Jejím účelem je zajistit správnost a aktuálnost údajů v informačním systému. Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována. V tomto případě jde o postup správního orgánu ve správním řízení, které bylo zahájeno na návrh účastníka, podáním ohlášení změny místa trvalého pobytu ohlašovně. Řízení se v tomto případě nepřerušuje. Ve výzvě musí být občan upozorněn na následky, pokud nedostatky nebudou odstraněny. Následné rozhodnutí o tom, že změna místa trvalého pobytu nebude zaevidována, je rozhodnutí meritorní.
DRUHY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
Při činnosti správního orgánu na úseku evidence obyvatel se můžeme setkat s těmito druhy správního řízení:
- poskytování údajů z informačního systému (IS),
- změna místa trvalého pobytu,
- zrušení místa trvalého pobytu,
- přestupkové řízení na úseku evidence obyvatel,
- řízení o správním deliktu právnických osob na úseku evidence obyvatel.
Poskytování údajů z IS obyvateli: Příslušný správní úřad poskytne obyvateli na základě žádosti údaje, které jsou vedeny v informačním systému. Žádost může podat obyvatel starší 15 let, podpis na žádosti musí být úředně ověřen, jestliže žádost není podepsána před orgánem poskytujícím údaje. Poskytnutí údajů bude zaznamenáno do informačního systému.
Řízení je zahájeno na návrh, kterým je žádost o poskytnutí údajů. Na tento postup se vztahuje správní řád. Pokud se vyhovuje podání v plném rozsahu, nevydává se (písem-né) rozhodnutí ve správním řízení a vydá se informace o vedených údajích. V případě, že se přerušuje řízení pro odstranění vady podání, postupuje se podle správního řádu a vydává se rozhodnutí o přerušení řízení. Jestliže není možné údaje vydat, musí správní orgán vyhotovit písemné rozhodnutí s náležitostmi podle správního řádu.
Poskytnutí součinnosti: Obyvatel je povinen na výzvu příslušného správního orgánu předložit požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc.
Řízení se zahajuje z moci úřední. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu. Účastníkem řízení je obyvatel.
Procesní postup při rozhodování o nezaevidování údaje o místu trvalého pobytu: Řízení se zahajuje na návrh, kterým je žádost o změnu místa trvalého pobytu. Zjistí-li ohlašovna nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v informačním systému, vyzve občana k odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě, která však nesmí být kratší než 15 dní. Pokud nedostatky neodstraní, rozhodne ohlašovna, že změna místa trvalého pobytu nebude zaevidována.
Ve výzvě by měl správní orgán účastníka řízení na tuto skutečnost upozornit. Rozhodnutí by mělo být vydáno do 60 dnů od okamžiku podání oznámení o změně místa trvalého pobytu. Jde o meritorní rozhodnutí podle správního řádu, které se doručuje do vlastních rukou. Účastníkem tohoto řízení je jen žadatel.
Zrušení místa trvalého pobytu: Ohlašovna může rozhodnout o zrušení místa trvalého pobytu. Řízení se zahajuje z moci úřední, jestliže se zápis o místě trvalého pobytu uskutečnil na základě pozměněných, neplatných, nebo padělaných dokladů, případně nesprávně nebo nepravdivě uvedených skutečností. Dále pokud objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, byl odstraněn nebo zanikl, nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení.
Důvody zrušení spočívají v prvním případě v nesprávných údajích, ať již bylo nesprávnosti dosaženo kterýmkoliv z uvedených způsobů, ve druhém ve změně faktického stavu objektu, a to buď v zániku objektu jako takového nebo v zániku jeho způsobilosti být objektem k bydlení. Účastníkem tohoto řízení je jen obyvatel.
Ohlašovna může také zrušit místo trvalého pobytu na návrh vlastníka objektu nebo vlastníka jeho vymezené části či oprávněné osoby, jestliže zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. Musejí být splněny obě podmínky, tj., že musí zaniknout užívací právo a současně obyvatel neužívá předmětný objekt nebo jeho vymezenou část. Navrhovatel je povinen důvody prokázat. Vzhledem k tomu, že správní orgán má v tomto řízení omezené možnosti použití důkazních prostředků, bude se muset spokojit zejména s čestným prohlášením navrhovatele. Již velmi omezeně bude možné použít svědecké výpovědi, neboť zpravidla v tomto případě potřebujeme prokázat negativní skutečnost (nezdržuje se, neužívá byt), což je obtížné. Je třeba si uvědomit, že i když tu zákon zatěžuje důkazním břemenem navrhovatele, důkazy provádí a hodnotí správní orgán za použití zásady materiální pravdy.
Zákon o evidenci obyvatel požaduje, aby oprávněná osoba projevila souhlas s přihlášením místa trvalého pobytu svým podpisem, který musí být ověřen, pokud se osoba nepodepíše před příslušným pracovníkem ohlašovny. Je třeba rozlišit vznik odvozeného užívacího práva a projev souhlasu se změnou místa trvalého pobytu. Jsou to dvě rozdílné věci. Je tedy možné, aby někdo užíval byt na základě odvozeného užívacího práva a přitom nedošlo ke změně místa trvalého pobytu. Na druhou stranu, pokud má dojít ke změně místa trvalého pobytu, musí již být založeno užívací právo. Účastníkem tohoto řízení je navrhovatel a obyvatel.
Přestupkové řízení na úseku evidence obyvatel: Na projednávání přestupků na úseku evidence obyvatel se vztahuje zákon o přestupcích (zákon č. 200/1999 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů), pokud zákon o evidenci obyvatel nestanoví jinak. Přestupky projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností příslušné podle místa pobytu obyvatele, který se přestupku dopustil. Skutkové podstaty jsou uvedeny v § 17d odst.1 zákona o evidenci obyvatel. Účastníkem řízení tu je obviněný z přestupku a řízení je zahajováno z moci úřední. Ke spáchání přestupku postačí nedbalost.
Řízení o správním deliktu právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku evidence obyvatel: Na rozdíl od přestupků se u správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob nevyžaduje zavinění. U podnikajících fyzických osob musí dojít k naplnění skutkové podstaty deliktu při podnikatelské činnosti. Skutkové podstaty těchto deliktů uvádí odst. 1 § 17e zákona o evidenci obyvatel. Objektem těchto deliktů je ochrana nakládání s rodným číslem. Věcně příslušným orgánem k jejich projednání je Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Řízení lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ÚOOÚ dozvěděl o deliktu, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo. Řízení musí být pravomocně skončeno nejpozději do jednoho roku od jeho zahájení. Na řízení se vztahuje správní řád (zákon č. 71/1967), jestliže zákon nestanoví něco jiného.
Pokud byl přestupek nebo jiný správní delikt podle zákona o evidenci obyvatel spáchán opětovně do 1 roku od pravomocného rozhodnutí, může být pokuta až dvojnásobná.
Správní řízení na úseku evidence obyvatel je zvláštním druhem řízení, které je však z převážné části ovládáno správním řádem.
Co říká zákon o evidenci obyvatel
Evidence obyvatel: Je státní evidencí občanů ČR, cizinců s povolením pobytu na území ČR a cizinců, kterým byl udělen azyl na území ČR (zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Hlášení trvalého pobytu ve smyslu uvedeného zákona: Je evidenčním úkonem veřejného práva (má význam například v souvislosti s určením místní příslušnosti ve správním řízení, pro výkon volebního práva atd.).
Místo trvalého pobytu: Rozumí se adresa pobytu občana v ČR, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Obyvatel může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, případně orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. (§ 10 zákona o evidenci obyvatel). Zákon uvádí důvody pro výběr místa trvalého pobytu demonstrativně. Místem trvalého pobytu proto nemusí být jen místa spojená s uvedenými důvody. Na straně druhé to však neznamená, že obyvatel místo trvalého pobytu mít nemusí, nebo naopak, že takových míst může mít více než jedno.
Zákon o evidenci obyvatel neváže přihlášení k trvalému pobytu na užívání objektu a nestanoví povinnost občana hlásit změnu místa trvalého pobytu v případě, že se občan zdržuje jinde.
Správní orgán při splnění zákonem stanovených podmínek pro přihlašování k trvalému pobytu ani nezkoumá, zda adresa místa trvalého pobytu odpovídá místu, kde se občan skutečně zdržuje (kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání).
Z titulu přihlášení k trvalému pobytu neplynou žádná práva k objektu, kde má obyvatel místo trvalého pobytu ani k vlastníkovi nemovitosti. Existence nájemní smlouvy k bytu nebo získání bytu či nemovitosti do vlastnictví neznamená povinnost změny místa trvalého pobytu do tohoto místa.
katedra veřejné správy
Policejní akademie ČR
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den.
Syn má od narození trvalé bydliště u rodičů. Mezitím se oženil a s manželkou a dítětem bydlel po podnájmech nebo u manželky rodičů. K přehlášení trvalého pobytu v průběhu manželství nedošlo, protože tvrdil, že pronajímatelé mu to neumožní. Nyní se rozvedl a má vlastní podnájem. Jelikož se začal vůči manželce a mně chovat hrubě a z jeho podnikatelských aktivit hrozí exekuce rozhodl jsem se ukončit jeho trvalý pobyt. Na úřadě mi oznámili, že podle zákona 133/2000 sb odhlášení provést nemohou z důvodu, že byt užívá. Syn v našem bytě trvale nebydlí, několikrát v týdnu zde tráví volný čas se synem, protože je to pro něj pohodlné. Jako důkaz užívání bytu předkládá fotografie své osoby v koupelně apod. V našem bytě nejsou žádné jeho věci, které by mu umožňovaly bydlení, vlastní jídlo, povlečení, špinavé prádlo. Přesto tvrdí, že má nárok byt užívat a úřad odmítá trvalý pobyt zrušit. V dnešní době dle mně dostupných informací stačí nájemní smlouva o pronájmu bytu na změnu trvalého pobytu syna a korespondenční adresu mít na poště. Prosím poraďte. Karel Pánek Plzeň, tel 607 50 35 86