Veřejné orgány v EU každoročně vynaloží na veřejné zakázky sumu odpovídající téměř 19 % HDP. V době, kdy se většina členských států potýká s napjatými rozpočty a hospodářskými problémy, musí politika v oblasti zadávání veřejných zakázek více než kdy jindy zajistit optimální využívání veřejných prostředků, aby podpořila růst a vytvořila pracovní místa.
V České republice však nejen kvůli přílišným restrikcím, ale i špatnému systému zadávání veřejných zakázek jejich počet v 2013 klesl o třetinu v porovnání s rokem předchozím. S nedostatkem zakázek se dlouhodobě potýká především stavebnictví, které se podle mnoha firem dostalo až na samotné existenční dno. Problémy však mají i podniky v jiných oborech.
PROBLÉMY A STAROSTI OBCÍ S VEŘEJNÝMI ZAKÁZKAMI
Nejčastější výtky ve vztahu ke způsobu zadávání veřejných zakázek by se daly shrnout následovně:
Pořizovací cena jako jediné kritérium výběru bez ohledu na kvalitu nebo fakt, zda je daná firma projekt vůbec schopna navrhnout a postavit.
Strach zadavatelů z trestních postihů: Obce a města v obavě, aby neporušily zákon, raději vybírají ty nejlacinější nabídky, mnohdy ovšem s nejhorší kvalitou a následnými vícenáklady.
Náročnost a délka výběrových řízení.
Zatímco na české národní úrovni Rusnokova vláda pomocí technické novely »jemně ladila« systém zadávání veřejných zakázek a stávající ministr financí Andrej Babiš v předvolebním boji lákal voliče imaginárním slibem zefektivnění nakupování zboží a služeb veřejnými institucemi, na půdě Evropského parlamentu se odehrála zásadní bitva o budoucí podobu zadávání veřejných zakázek a koncesí.
EVROPSKÝ BALÍČEK SMĚRNIC
Letos v lednu Evropský parlament (EP) schválil balíček tří směrnic, který představuje hlavní reformu zadávání veřejných zakázek v EU. Předcházelo tomu 18 měsíců intenzivní analýzy a projednávání návrhů Komise, čímž byly dokončeny diskuse o modernizaci pravidel v oblasti zadávání zakázek započaté už v roce 2010.
Balíček obsahuje následující směrnice Evropského parlamentu a Rady:
o zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES;
o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a zrušení směrnice 2004/17/ES;
o udělování koncesí.
PŘÍNOSY BALÍČKU V OBLASTI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Lepší poměr cena-hodnota. Díky novému kritériu hospodářsky nejvýhodnější nabídky (tzv. MEAT) budou moci orgány veřejné správy kromě ceny a celkových nákladů klást větší důraz na kvalitu, výhody v oblasti životního prostředí, sociální aspekty či inovace. Nová kritéria by měla ukončit diktát nejnižších cen a postavit kvalitu opět do centra pozornosti.
Špatné výsledky v rámci předchozí zakázky mohou být důvodem pro vyloučení.
Přísnější pravidla pro subdodávky. V rámci tlaku na zlepšení poměru cena-kvalita posiluje balíček dodržování pracovněprávních předpisů týkající se subdodávek a zavádějí se i přísnější pravidla ohledně »mimořádně nízkých« nabídek. Dodavatelé, kteří nedodržují pracovněprávní předpisy, budou moci být vyloučeni z účasti na veřejných zakázkách.
Možnost ve větší míře využívat postup vyjednávání, který veřejným zadavatelům umožňuje pořizovat výrobky a služby, jež lépe odpovídají jejich potřebám, za nejlepší cenu. Něco podobného chystá i Ministerstvo pro místní rozvoj, které chce, aby obce měly možnost zakázky do určité výše (hovoří se o 1 mil. Kč) zadat firmám, které v nich působí.
Snížení počtu dokladů požadovaných od hospodářských subjektů, přičemž originály dokumentů bude muset doložit pouze vítěz výběrového řízení.
Elektronická komunikace (elektronické zadávání zakázek) se stane povinnou po uplynutí 4,5 let po přijetí, čímž se zadávání veřejných zakázek v EU posune do 21. století a bude výrazně omezena byrokracie i prostor pro chyby a zkreslení.
Standardizace zadávací dokumentace a nový systém »e-Certis«, který bude ústředním on-line bodem, kde mohou dodavatelé najít typy dokumentů, jejichž vyplnění se od nich může vyžadovat ve kterékoli zemi EU před i po předložení nabídky.
Motivace, nikoliv povinnost, rozdělit tendry na části, což usnadní přístup malých a středních firem.
Inovační partnerství, které posílí zavádění inovativnějších řešení při zadávání veřejných zakázek. Partnerství umožní orgánům veřejné správy vypsat veřejnou soutěž, jež by vyřešila specifický problém, aniž by předjímala jeho řešení. Zadavatel a uchazeč o veřejnou zakázku by tak mohli společně přijít s inovativním řešením.
PŘÍNOSY BALÍČKU V OBLASTI KONCESÍ
Návrh směrnice o koncesích pokrývá partnerské dohody mezi subjektem, který je zpravidla veřejný, a podnikem, který je obvykle soukromý a na který přechází provozní riziko spojené s údržbou a rozvojem infrastruktur (rozvody vody, parkoviště, zpoplatněné pozemní komunikace atd.) a s poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (energetika, zdravotnictví, vodohospodářství, likvidace odpadu atd.). Uplatní se tak i na koncese na služby, které v současné době nejsou upraveny sekundárními právními předpisy.
Cílem navrhovaných pravidel je vytvořit jasný právní rámec zajištující právní jistotu, kterou veřejné orgány ke své práci potřebují. Pravidla mají zajistit účinný přístup na trh koncesí všem evropským podnikům. Koncese v hodnotě nad 5 mil. eur proto budou podléhat zveřejnění v Úředním věstníku EU. V neposlední řadě balíček přispěje i v oblasti koncesí ke zefektivnění vynakládaných veřejných prostředků.
DALŠÍ POSTUP
Nyní se čeká na zveřejnění směrnic v Úředním věstníku EU. Jakmile se tak stane, vstoupí v platnost po uplynutí dalších 20 dní. Poté budou mít členské státy 24 měsíců na provedení nových pravidel do vnitrostátních právních předpisů. Před Českou republikou je tak významný úkol převést směrnice do národního práva tak, aby se systém veřejného zadávání zlepšil a zjednodušil a opět jsme si doma nevymysleli nějaké nové překážky a povinnosti.
OLDŘICH VLASÁK
místopředseda Evropského parlamentu
Oldřich Vlasák působí v Evropském parlamentu již druhé volební období, v lednu 2012 byl zvolen jeho místopředsedou. V EP je členem politické frakce Evropská konzervativní a reformní skupina (EKR).
FOTO: ARCHIV
