Již několik let stát finančně podporuje opravy panelových domů a regeneraci sídlišť. Požádali jsme o rozhovor na toto téma ředitelku odboru bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ing. arch. Danielu Grabmüllerovou, MBA.
Lze očekávat letos nebo v nejbližší budoucnosti nějaké změny ve státních programech podpory oprav panelových domů a regenerace sídlišť?
Program zaměřený na regeneraci panelových sídlišť pokračuje v nezměněné formě, nadále platí pravidla stanovená v nařízení vlády č. 494/2000 Sb. Termíny pro rok 2006 jsou od října loňského roku na internetu a přijímání žádostí běží. Program Panel, který je v působnosti Státního fondu rozvoje bydlení a z něhož se poskytují úrokové dotace na opravy panelových domů, byl dočasně pozastaven a čeká se na výrok Evropské komise, zda je slučitelný s právem Evropského společenství v oblasti veřejné podpory. Třetí, nejstarší program, jehož prostřednictvím se poskytují dotace na odstranění havarijního stavu panelových domů, se převádí od letošního roku z Ministerstva pro místní rozvoj do působnosti Státního fondu rozvoje bydlení. Příslušné nařízení vlády už bylo vypracováno, prošlo připomínkovým řízením a posoudí je Legislativní rada vlády ČR. Pokud vláda návrh schválí, nařízení nabude účinnosti letos 1. března.
Občas jsou slyšet připomínky k malé pružnosti a značné administrativní náročnosti programu Panel. Potíže prý působí i podmínka opravit vše naráz, a tím i mít k dispozici značné finanční prostředky ...
My takové informace o zásadních bariérách v nastavení právních podmínek nemáme. Podle sdělení ze Státního fondu rozvoje bydlení je zájem o program značný, vyčleněné finanční prostředky se průběžně využívají. Co se týče administrativní náročnosti, podmínky jiné ani být nemohou; jde o veřejné prostředky, musí být tudíž naprosto jasné, zda byly vynaloženy efektivně a na stanovený účel. Nemáme v úmyslu na systému něco zásadního měnit. Jde o systém programového financování, který se řídí příslušnými předpisy; ty mj. stanovují, jaké doklady mají být předloženy a jak má být dodržována rozpočtová kázeň.
Vyřízení jakékoli žádosti o přidělení veřejných prostředků je složité v celém světě. Pokud se podaří získat na opravy panelových domů a na regeneraci sídlišť také evropské peníze, bude administrativa kolem vyřízení žádostí pravděpodobně ještě složitější.
V jakém stadiu se nyní nacházejí jednání o možnosti využít peníze z evropských fondů?
V polovině prosince loňského roku byla na evropském summitu schválena finanční perspektiva na programové období 2007 až 2013. Velmi důležité je, že se pod bodem 59 tohoto dokumentu objevila věta, která umožňuje deseti novým členským zemím plus Rumunsku a Bulharsku financovat z Evropského fondu regionálního rozvoje i některé projekty bydlení. Podmínky budou na návrh Evropské komise specifikovány v nařízení, které tento fond upravuje. Je to jakési "pootevření dvířek" a my to vnímáme jako start možnosti využívat od příštího roku tyto peníze i na regeneraci panelových sídlišť.
Vypadá to tedy nadějně?
Myslím, že ano. Finanční perspektiva se vyjednávala velmi složitě, šlo o velké politikum evropské úrovně. Domnívám se, že pomohlo i to, že země Visegrádské čtyřky měly připraveny konkrétní návrhy.
Jsou na tom bývalé postkomunistické země, pokud jde o opravy panelového bytového fondu a celkovou regeneraci sídlišť, stejně nebo podobně jako my?
Ne tak docela. Zcela jiná situace je v bývalé NDR, kde už jsou díky masívnímu přísunu peněz panelové domy opraveny. Značná podpora vlastnického bydlení, přesun části obyvatel do západní části země a pružně fungující trh s byty však způsobily, že se bydlení v panelových domech ve městech bývalé NDR stalo neatraktivní a přestože jsou domy opravené, je mnoho bytů prázdných. Pokud jde o ostatní postkomunistické země, je v nich situace srovnatelná se situací u nás. V Bulharsku a Rumunsku jsou na tom možná i o něco hůře; panelových domů je tam ještě víc než u nás a jejich kvalita rozhodně není lepší; spíš je horší. Na Slovensku mají nevýhodu v tom, že v poměru k velikosti země a počtu obyvatel je tam víc paneláků než u nás; kvalita je patrně srovnatelná. Obdobná situace je v Polsku.
Domníváte se, že po uvolnění trhu s byty se budou u i nás některé panelové domy bourat stejně jako v bývalé NDR?
Určitě ne masívně; ostatně to se neděje ani v bývalé NDR. Spíš jde o jednotlivé domy nebo jen o jejich části. Je možné, že až bude u nás fungovat trh s byty, stane se něco podobného, ale předpokládám, že jen v případě nějaké výjimečně neatraktivní lokality.
O program Panel mají obce poměrně malý zájem, na rozdíl od Programu regenerace panelových sídlišť. Daleko před nimi jsou družstva. Není to divné?
To nelze srovnávat; jde o jiné žadatele a jiné příjemce. Program regenerace sídlišť je určen výhradně obcím, zatímco program Panel všem vlastníkům panelových domů. Kromě toho obce průběžně svůj bytový fond, zejména byty na sídlištích, privatizují, takže jim leckde už mnoho panelových domů nezbývá.
Je podle vás dobré, když se bytový fond privatizuje dříve, než je opraven?
To mi nepřísluší komentovat. Je právem každého vlastníka rozhodnout o svém majetku i taktice nakládání s ním. Obce hospodaří se svým majetkem v samostatné působnosti; nám jako státním úředníkům nepřísluší do tohoto procesu jakkoli zasahovat.
I o program regenerace se zajímá asi jen třetina měst, která mají na svém území sídliště. Není to málo?
Mně to málo nepřipadá. Panelová sídliště jsou na území více než 300 měst. Jestli stovka obcí je natolik aktivní, že chce do sídlišť investovat a pozvednout je na vyšší úroveň, pak to rozhodně nelze považovat za málo. I vzhledem k tomu, že disponibilní finanční prostředky jsou omezené a na všechny žadatele se zdaleka nedostane, dokonce ani na ty, kteří mají připravené kvalitní projekty. Nemyslím si proto, že měřítkem úspěchu by byl vyšší počet podaných žádostí.
Které projekty regenerace sídlišť pokládáte za obzvlášť zdařilé?
Těch je celá řada. Třeba sídliště Šumbark v Havířově, až neskutečně pěkně pozměněné. Velmi aktivní je samospráva také ve Svitavách, Uherském Hradišti či Litomyšli. Je jich opravdu spousta.
V čem jsou zmiňované projekty i jejich provedení zejména kvalitní?
Třeba v tom, že se podaří aktivizovat občany; obec si zjistí prostřednictvím anket, co lidem nejvíc vadí a co by si přáli. Výsledkem dobrého projektu je, že prostředí sídliště zásadně pozmění svou tvář, je atraktivnější, hezčí, zelenější, zajímavější. Oceňuji například přístup Litomyšle, kde vypsali za nemalé peníze na regeneraci sídliště architektonickou soutěž. To není všude běžné!
Důležité statistické údaje a informace
Program regenerace panelových sídlišť
Celková finanční částka vyčleněná ze státního rozpočtu v roce 2005: 165,254 mil. Kč
Počet žadatelů (měst) o dotaci v roce 2005: 91
Počet žadatelů (měst), kteří v roce 2005 dotaci obdržely: 40
Celková finanční částka, která je k dispozici v roce 2006: 100 mil. Kč
Program Panel
Celkový objem finančních prostředků, který byl k dispozici v roce 2005: 300 mil. Kč
Celkový počet opravených domů statistika nesleduje
Celkový počet bytů v panelových domech rekonstruovaných v rámci programu Panel, na něž byla poskytnuta podpora SFRB v roce 2005: 46 078
Počet subjektů, které v roce 2005 požádaly o úrokovou dotaci: 344
Procentuální zastoupení obcí mezi všemi žadateli: 1,7 %
Celkový objem finančních prostředků, který je k dispozici v roce 2006: 400 mil. Kč
Uzavření smluv o poskytnutí podpory v některých případech, v nichž výše dotace překračuje hranici podpory "de minimis", tj. hranicí, pod níž podpora není považována za nepřípustnou, bylo odloženo do doby schválení programu Panel jako přípustné podpory výkonnými orgány EU v Bruselu. Jakmile Ministerstvo pro místní rozvoj obdrží písemné rozhodnutí Bruselu, budou smlouvy o poskytnutí podpory podepsány.
Žádostí, které budou podány v roce 2006, se tento problém již s vysokou pravděpodobností vůbec týkat nebude.
V roce 2005 bylo v rámci programu Panel podpořeno 6 obcí a měst : Brno (Městská část Černovice), Jindřichov, Velká Bíteš, Rokycany, Prachatice, Nýrsko.
ZDROJ: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
