Českým městům a obcím se stále více nedostává peněz na provoz a investice. Pomoci mohou dotace ze strukturálních fondů EU, jejichž čerpání v novém programovacím období 2014-2021 se právě připravuje.
Jednou z oblastí, kam by měly peníze z těchto fondů také putovat, je veřejné osvětlení, které pro municiální sféru představuje zároveň potenciál úspor i potřebu vysokých investic. O příležitostech, ale i nebezpečích, které s sebou přinášejí dotace do veřejného osvětlení z evropských fondů, jsme hovořili s Ing. Vítězslavem Chmelíkem, generálním ředitelem společnosti Eltodo-Citelum, jež v českých obcích a městech spravuje 20 % veškerého veřejného osvětlení.
Podle současných předpokladů by na veřejné osvětlení mělo být z evropských fondů vyčleněno 1,8 mld. Kč. V jakém stavu se veřejné osvětlení u nás nachází a kolik je třeba do něj investovat?
Veřejné osvětlení v České republice není všeobecně v dobrém stavu. Stejně jako ostatní veřejná infrastruktura si s sebou nese obrovský investiční deficit z minulosti a jen v málo případech se tento deficit daří eliminovat nebo alespoň snižovat. V průměru se můžeme srovnávat s bývalými postkomunistickými zeměmi, jako například se Slovenskem nebo Polskem. Ovšem ve srovnání s Německem nebo i Itálií či Španělskem jsme s trochou nadsázky stále oněch příslovečných »sto let za opicemi«. Odhaduji, že aby se všechny obce a města se svým veřejným osvětlením dostaly na velmi dobrou technickou úroveň Prahy, musely by do něho celkem investovat přes 20 miliard korun. To je samozřejmě obrovské číslo. Nicméně jakousi minimální investici, aby se mohlo modernizovat veřejné osvětlení v těch městech a obcích, kde je nejvíce zastaralé - a kde také mají nezbytné peníze na spoluúčast nebo profinancování projektů tohoto druhu, odhaduji na celkovou sumu 8 až 13 mld. Kč.
Ve kterých městech nebo obcích je tedy veřejné osvětlení podle vašeho názoru nejvíce zanedbané?
To je velmi individuální. Nicméně z čistě statistického pohledu to především bývají obce do tří tisíc obyvatel - tam výši investice odhaduji zhruba na 6 až 9 miliard korun. Je to samozřejmě dáno i tím, že těchto obcí je početně nejvíc (přes 90 %).
Není ve srovnání s těmito investičními potřebami uvažovaná částka 1,8 mld. korun z evropských fondů příliš nízká?
Na první pohled to tak vypadá. Na druhou stranu existuje množina malých měst a obcí, které nejsou - a asi již nikdy ani nebudou - schopny své veřejné osvětlení modernizovat z vlastních zdrojů. Pro ně představují dotace jedinou šanci. Můj odhad je, že jde o zhruba 10 % všech měst a obcí. Pokud by se podařilo evropské dotace nasměrovat právě do nich, pak by svůj smysl určitě měly.
Mluvíte o úskalích využití evropských fondů pro modernizaci veřejného osvětlení. Co tím máte na mysli?
Obce a města si často pod modernizací veřejného osvětlení představují výměnu starých sodíkových nebo ještě rtuťových svítidel za moderní LED svítidla, protože s touto výměnou jim výrazně klesnou náklady na spotřebovanou elektrickou energii, a to v rozsahu 30 až 70 %, podle toho, jak stará jsou původní svítidla. Pokud ovšem budou chtít na tuto výměnu použít peníze z evropských fondů, tak budou větší část investice muset pokrýt z vlastních zdrojů. Čím větší úsporu v budoucích výdajích jim totiž investice přinese, tím menší je podíl fondů na ní, přičemž podstatná část celé infrastruktury zůstane ve špatném stavu. Proto doporučuji z evropských fondů financovat celkovou modernizaci veřejného osvětlení. To však samozřejmě bude záviset i na vypsaných podmínkách pro získání dotace.
V čem se odlišuje?
Při komplexní rekonstrukci se renovují nebo vymění všechny nebo většina jeho částí, tedy svítidla, stožáry, kabely a rozvaděče. Na jeden světelný bod - v obecné mluvě na »světlo«, připadá investice 30 až 60 tisíc korun. Tato investice také přinese úsporu na elektřině, protože obsahuje i výměnu svítidla (3 až 10 tisíc korun) za úsporné. Jenže tato úspora je ve srovnání s celkovou investicí relativně malá, takže z evropských fondů je na ni možné získat až 85 % celkových nákladů. Zároveň však platí, že pokud investujete pouze do výměny svítidel, ostatní části veřejného osvětlení dále zastarávají. Nemá tedy smysl věšet moderní LED svítidla na sloupy, které do pěti let spadnou.
Je však investice do moderních LED svítidel pokaždé výhodná?
Výměna klasické sodíkové výbojky za LED svítidlo dnes už téměř vždy přinese úsporu elektrické energie. Na druhou stranu jsou pořizovací náklady mnohonásobně vyšší. Proto je nutné v každém případě zvažovat, zda úspora na elektřině vyváží vyšší investici do LED svítidel. Navíc, jestliže se rozbije sodíková výbojka, novou pořídíte za 300 korun. Pokud se však rozbije LED svítidlo, dáte za nové i deset tisíc korun. Klíčové je, aby obce a města dosáhly toho, že na nová LED svítidla dostanou od dodavatele dlouhou záruku. Výrobci dnes běžně poskytují záruku pětiletou, ale je-li deklarovaná životnost LED svítidel deset až dvacet let, měly by radnice požadovat záruku minimálně na oněch deset let.
Co by měli zájemci o dotace do veřejného osvětlení již nyní případně udělat, aby je nakonec skutečně získali?
Měli by si v předstihu nechat zpracovat tzv. pasport veřejného osvětlení a případně také energetický audit. Pasport je technicko-ekonomickým popisem stavu veřejného osvětlení. Energetický audit zase řekne, jak velkých úspor a s jakými prostředky může být modernizací dosaženo. Oba dokumenty jsou pro žádost o dotace nutné. Jakmile se totiž dotace vypíšou, začne závod o čas. Navíc, vypracování těchto dokumentů pak bude jistě dražší, protože to už půjde o hodně peněz.
Je-li deklarovaná životnost LED svítidel deset až dvacet let, měly by radnice od dodavatele požadovat záruku minimálně na oněch deset let.
Vítězslav Chmelík, generální ředitel společnosti Eltodo-Citelum, doporučuje z evropských peněz raději financovat celkovou modernizaci veřejného osvětlení.
FOTO: ARCHIV
