Obec jako základní územní samosprávné společenství občanů vymezené hranicí území obce má vlastní majetek, hospodaří podle vlastního rozpočtu a jako veřejnoprávní korporace může vystupovat v právních vztazích, přičemž nese odpovědnost za závazky plynoucí z těchto vztahů. Majetek obce musí být...
Obec jako základní územní samosprávné společenství občanů vymezené hranicí území obce má vlastní majetek, hospodaří podle vlastního rozpočtu a jako veřejnoprávní korporace může vystupovat v právních vztazích, přičemž nese odpovědnost za závazky plynoucí z těchto vztahů. Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti a obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Zákon přikazuje obci svůj majetek chránit před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas plní své závazky, zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich plynoucích práv. Nepřekvapuje tedy, že čas od času musí obec vymáhat pohledávky i prostřednictvím nuceného výkonu rozhodnutí.
DVA TYPY POHLEDÁVEK
U obce jako veřejnoprávní korporace existují dva typy pohledávek - ty, které může vymáhat sama svými orgány v postavení správce daně (poplatky a pokuty), a ty, kde má postavení soukromoprávního subjektu a vymáhá je výhradně prostřednictvím soudu či exekutora.
- Rozhodnutí orgánu obce ukládající povinnost k peněžitému plnění: Do této skupiny spadají nedoplatky na místních poplatcích a pokuty uložené orgánem územního samosprávného celku nebo jiným správním orgánem.
Právní úpravu místních poplatků obsahuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Poplatky stanovuje obec v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou, ve které stanoví zákonem náležitosti pro jejich výběr. Řízení o poplatcích pak vykonává obecní úřad v přenesené působnosti. Řídí se zvláštním zákonem, neboť poplatky jsou svou povahou místní daní, a proto se na ně vztahují předpisy o daňové exekuci.1)
Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Vydaný platební výměr, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným, je exekučním titulem.2) Předmětem exekuce jsou nejčastěji nedoplatky za svoz komunálního odpadu následované poplatky ze psů, neboť jejich poplatníkem je v obci téměř každý občan.
Příkaz o uložení pokuty, pokutový blok nebo rozhodnutí o uložení pokuty, ať již jde o pokutu za delikt či pokutu pořádkovou, uložené orgánem územního samosprávného celku či jiného správního orgánu podle přestupkového nebo jiného zákona v blokovém nebo správním řízení, jsou exekučními tituly a povinnost jimi uloženou lze vymáhat exekucí.
K tomu, aby obecní úřad mohl provést sám exekuci na peněžité plnění, musí být podle správního řádu exekučním správním orgánem. Tím je, je-li současně správním orgánem, který rozhodnutí vydal, nebo je-li takovým správním orgánem jiný orgán územního samosprávného celku. Při vymáhání peněžitého plnění postupuje jako správce daně3), přičemž o provedení exekuce může požádat též soud nebo soudního exekutora.4)
DAŇOVÁ EXEKUCE
Zákon o správě daní a poplatků správci daně ukládá před započetím exekuce ještě splnit povinnost tzv. kvalifikované výzvy. V případě, že daňový dlužník nezaplatí splatný daňový nedoplatek, vyzve ho správce daně, aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek. Vymáhání lze zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně.5)
Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu, kterým je zvolen konkrétní způsob provedení exekuce.6) Exekuční příkaz se doručuje daňovému dlužníkovi a dalším osobám, kterým jsou exekučním příkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti němu podat do patnácti dnů námitky, o nichž rozhodne správce daně, který exekuci nařídil. Pro výkon daňové exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu.
VÝHODY A NEVÝHODY EXEKUCE
Výhodou daňové exekuce, ale i exekuce na nepeněžité plnění prováděné přímo orgánem obce je skutečnost, že obec sama dává občanům najevo svou schopnost autoritativně z pozice orgánu veřejné moci v místě vymoci pořádek a plnění závazků.
V případě nebezpečí z prodlení je lepší zvolit daňovou exekuci, neboť nařízení exekuce soudem často trvá měsíce, přestože zákon soudu nařizuje rozhodnout o návrhu do patnácti dnů.
Nevýhodou daňové exekuce je, že se v ní nevyplatí vymáhat nízké peněžité pohledávky, ačkoliv náklady daňové exekuce provedené oprávněně ze zákona hradí dlužník. Zákon o správě daní a poplatků v § 73a stanoví, že náhrada nákladů za výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč. Bylo-li pro týž nedoplatek vykonáno zabavení několika samostatnými úkony, nebo bylo-li zabavení opakováno, náhrada nákladů za výkon zabavení téhož nedoplatku se počítá jenom jednou. Na rozdíl od exekuce prováděné podle exekučního řádu či výkonu rozhodnutí soudem zákon nezohledňuje náhradu skutečných hotových výdajů spojených s vymáháním.
Jeden můj kolega vykonávající činnost komunálního právníka mi sdělil, že od daňové exekuce jejich magistrát před lety pro neekonomičnost upustil. Na vymožení pohledávky v částce 200 Kč bylo totiž při provedení exekuce prodejem movitých věcí zapotřebí dohlížejícího právníka, dále dvou pracovníků, kteří prováděli samotné zabavení věcí v terénu za asistence dvou přidělených strážníků městské policie. A nezřídka bylo nutno k otevření bytu přivolat ještě zámečníka. Vynaložené hotové výdaje ve výši až šesti tisíc korun podle výše uvedeného ustanovení zákona hradil dlužník jen do výše 200 Kč, zbytek musel být hrazen z rozpočtu obce.
Naproti tomu, obrátí-li se obec po splnění povinnosti kvalifikované výzvy rovnou na soudního exekutora, nemá s vymáháním větší administrativní zátěž než na dopis s kvalifikovanou výzvou a na podání návrhu na nařízení exekuce u exekutora, který lze učinit i elektronicky a k jeho sepsání lze využít služeb advokáta či exekutora.
Soudní exekutor je ze zákona oprávněn provádět exekuci na území celé České republiky. K dispozici má více způsobů uskutečnění exekuce než správce daně a náklady oprávněně nařízené exekuce, ve které dojde k vymožení plnění, hradí ze zákona v plné výši dlužník. V případě, že exekuce bude zastavena pro nemajetnost dlužníka, dává nově od 1. 11. 2009 zákon exekutorovi a oprávněnému možnost předem upravit otázku hrazení nákladů exekuce na základě zásady smluvní volnosti.7)
Správce daně při podání návrhu na nařízení exekuce u exekutora má stále povinnost volit takové prostředky, které daňové subjekty co nejméně zatěžují. Neznamená to, že se nemůže obrátit na exekutora, neboť zákon mu tuto možnost výslovně dává a s ohledem na břemeno nákladů daňové exekuce dokonce přikazuje. Dlužník bude mít povinnost zaplatit v jednom exekučním řízení provedeném soudním exekutorem na nákladech exekuce přinejmenším 7735 korun. Je v souladu se zásadami daňového řízení, aby pro dvě malé pohledávky v řádu stokorun, které jsou v témže okamžiku vykonatelné, byl podán jeden společný návrh na nařízení exekuce namísto dvou.
CIVILNÍ POHLEDÁVKY
- Pohledávky z obchodního styku, náhrady škod, půjčky občanům, nájemné a bezdůvodné obohacení: U civilních pohledávek obec nemá postavení subjektu veřejného práva a v režimu soukromého práva jsou si obec a dlužník vždy rovni. Jakmile obec bude disponovat vykonatelným exekučním titulem, může se s návrhem na výkon v něm uložené povinnosti obrátit na soud nebo soudního exekutora. Doporučuji dát přednost exekutorovi, neboť výkon rozhodnutí soudem je zdlouhavý a omezuje se jen na jeden z možných způsobů vymožení práva, který navíc musí zvolit věřitel již v podaném návrhu. Na rozdíl od soudu exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce, přičemž je může kombinovat. K vymožení pohledávky je motivován ziskem, jeho odměna se počítá z toho, co vymůže, a efektivita vymáhání je tak vyšší.
KRITÉRIA PRO VOLBU EXEKUTORA
V kvalitě jednotlivých exekutorů jsou velké rozdíly. Zeptejte se starostů z okolí či advokátů, s kým jsou dlouhodobě spokojeni. Exekutorských úřadů je u nás 120. Jejich činnost má povahu podnikání. Panuje mezi nimi hospodářská soutěž, neboť mohou vyvíjet činnost na území celé ČR. Klienty si udrží ten exekutor, s nímž jsou jeho klienti spokojeni. Často nejde o ten nejbližší úřad. Dobrý exekutor je s to vymáhat pohledávky na druhém konci republiky stejně dobře jako ve svém domovském okrese. Kritériem pro to, abyste si zvolili exekutora, není jen jeho procentuální úspěšnost při vymáhání pohledávek. Volte i podle toho, jak je s vámi jako s věřitelem ochoten a schopen komunikovat v konkrétních kauzách, jak rychle dokáže zpracovávat exekuční agendu. V konečném důsledku zvažte i smluvní podmínky toho kterého exekutora, neboť přibližně polovina exekucí je zastavována pro nemajetnost dlužníka.
Poznámky
1) zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
2) Exekuční titul je listina, která obsahuje vykonatelnou povinnost a lze na základě ní nařídit a provést exekuci k jejímu vymožení. Výčet exekučních titulů je uveden v § 40 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), obdobně pak v § 274 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, pro daňovou exekuci jsou pak exekuční tituly úžeji vyjmenovány v § 73 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
3) § 1 odst. 4. zákona č. 337/1992 Sb. Správní orgán, soud nebo jiný státní orgán, věcně příslušný ke správě placení platební povinnosti, je považován za správce daně.
4) § 73 odst. 3 zák. č. 337/1992 Sb.
5) Lze si představit situaci, kdy správci daně z jeho úřední činnosti je známo, že dlužník hodlá zcizit majetek anebo si zažádal o zrušení trvalého pobytu ve správním obvodu obce nebo v ČR vůbec a jiný než neprodlený výkon by vedl ke zmaření účelu exekuce.
6) Exekuční příkaz v daňové exekuci může znít na:
a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrních družstev nebo jiné pohledávky,
b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod., přičemž pohledávky na poplatcích mají při exekuci povahu přednostní pohledávky,
c) prodej movitých věcí,
d) prodej nemovitostí - ten s ohledem na zpravidla velmi malou výši vymáhaného plnění nebude příliš častý.
7) § 89 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění.
LUKÁŠ JÍCHA
Exekutorský úřad Přerov JUDr. Tomáše Vrány
