Od 1. 1. 2013 již není možné požádat soud o nařízení výkonu rozhodnutí ve věcech, kde lze exekuční titul vykonat podle správního řádu nebo podle daňového řádu. Radnice začaly hledat (staro)nové způsoby, jak se domoci peněz, které mají u svých dlužníků.
Kdo by měl pro města a obce provádět exekuce? Soudní exekutoři, nebo třeba celníci? Či by si exekuce měly radnice raději zajišťovat samy? A do jaké míry má město brát ohled na dlužníka, aby náklady exekuce připočítané k jeho tíži nebyly ve zjevném nepoměru k výši dluhu? Jestliže však radnice pro vymáhání pohledávek a provádění exekucí vlastními silami přijme další zaměstnance, nebude se tak de facto dít na úkor ostatních obyvatel města a výdajové stránky jeho rozpočtu? Ale i opačně: Je správné a morálně přípustné, aby obec vydala »svého« občana »všanc« exekutorovi, jemuž za exekuční a další činnost jistěže náleží nejen odměna, ale také náhrady hotových výdajů, za ztrátu času při provádění exekuce, za doručení písemnosti, případně rovněž daň z přidané hodnoty? Soudní exekutoři však proti tomu mají také pádný argument: Nejsou totiž příjemci peněz z veřejných rozpočtů, takže jejich náklady spojené s vymáháním dluhů musí nést dlužníci.
»Režie« celníků, kteří mohou pro město v mnoha případech rovněž vykonávat exekuce, je nižší - byť rovněž jejich náklady exekuce musí dlužník uhradit. Leč námitka Exekutorské komory pro tento případ zní: Začnou-li celníci pro municipality plošně vykonávat exekuce, jejich práci v konečném důsledku zaplatí daňový poplatník.
RADNICE OBJEVUJÍ KOUZLO SPOLUPRÁCE S CELNÍKY
Podle novely zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (občanský soudní řád) od 1. 1. 2013 již není možné požádat soud o nařízení výkonu rozhodnutí ve věcech, kde lze exekuční titul vykonat podle správního řádu nebo podle daňového řádu. To podle kpt. Ing. Martiny Kaňkové, tiskové mluvčí Generálního ředitelství cel, vede k tomu, že obce se nyní začaly častěji obracet na celní úřady se žádostí o vymožení svých pohledávek (peněžitých plnění) vzniklých v řízení vedeném podle správního řádu.
Peněžitá plnění (nedoplatky), uložená obcemi (orgány obce, obecními úřady), mohou celní úřady vymáhat:
pokud tak stanoví přímo zákon (např. některé pokuty ukládané obcí podle zákona o lesích);
z pozice obecného správce daně [podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, a § 106 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů] peněžitá plnění uložená podle správního řádu, a to bez ohledu, zda je správní řízení vedeno v přenesené nebo samostatné působnosti (například pokuty uložené obecní policií).
»Pro obce však nelze vymáhat peněžitá plnění (nedoplatky) uložená v řízení podle daňového řádu, například místní poplatky,« dodává Martina Kaňková.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK PROSTŘEDNICTVÍM EXEKUTORA JEN VÝJIMEČNĚ
Provádění exekucí pro město celníky by uvítali i v Českých Budějovicích. »Vymáháním pohledávek vzniklých magistrátu města v rámci výkonu přenesené působnosti státu se zabývají správní a finanční odbor. Pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění se uplatňuje postup pro správu daní, tedy zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (daňový řád),« vysvětluje předsedkyně Finančního výboru zastupitelstva města Ing. Petra Šebestíková.
Podle jejího vyjádření dosud byly v souladu s tímto zákonem veškeré pohledávky vymáhány úředníky magistrátu formou daňové exekuce, případně uplatněny v insolvenčním řízení. Pohledávky, u nichž však nebyl součinností s peněžními ústavy, zdravotními pojišťovnami, OSSZ ani ČSSZ, zjištěn žádný majetek ani zdroj příjmů dlužníka, se předávaly soudu se žádostí o nařízení výkonu rozhodnutí na movitý či nemovitý majetek dlužníka. Tato možnost však od 1. 1. 2013 pro město padla.
Daňový řád umožňuje také zabezpečit vymáhání pohledávek prostřednictvím soudního exekutora. Avšak s tím, že výše nákladů spojených s vymáháním pohledávky nesmí být ve zjevném nepoměru k výši pohledávky. Proto k tomuto způsobu vymáhání sahají v Českých Budějovicích pouze výjimečně, neboť v souladu se základními zásadami správy daní je úřad povinen zvolit nejméně zatěžující cestu k vymožení dluhu.
V Českých Budějovicích se exekuce u pohledávek vzniklých z rozhodnutí vydaných ze správních řízení týkají zejména pokut za dopravní delikty, pokut za narušení občanského soužití apod., dále pak blokových pokut udělených městskou policií ve zkráceném správním řízení. Velkou část exekucí tvoří také pohledávky vzniklé z daňových řízení, a to zejména neuhrazeného poplatku za komunální odpad. První náměstek primátora pro ekonomiku a majetek města Miroslav Joch předpokládá, že letos v souvislosti s legislativními změnami, hlavně kvůli zrušení institutu »osoby blízké«, se navýší počet řešených dopravních deliktů, takže přibude i nezaplacených pokut. Právě dopravní delikty stojí za zhruba polovinou všech magistrátem vymáhaných pohledávek vzniklých z rozhodnutí vydaných v rámci správních řízení.
EXEKUTOR »STOJÍ« DLUŽNÍKA VÍCE NEŽ CELNÍK
»Tím, že se obrátíme se žádostí na vymožení dluhu na celní úřad, přispíváme k větší ochraně dlužníka. Při využití exekutora jsou totiž náklady ve značném nepoměru k vymáhané pohledávce,« konstatuje Miroslav Joch.
Petra Šebestíková jeho slova doplňuje příkladem: »Celní úřad se jako obecný správce daně při provádění exekucí řídí rovněž daňovým řádem. V souladu s ním náklady za nařízení daňové exekuce představují pouze 2 % z částky, pro kterou je exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500 tisíc Kč, přičemž exekuční náklady lze u téhož nedoplatku požadovat jen jednou. V případě zabezpečení vymáhání pohledávky exekutorem mu podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (exekuční řád), za exekuční a další činnost náleží odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemnosti - a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, tak i příslušná DPH. Jak vyplývá z vyhlášky o odměně a náhradách soudního exekutora č. 330/2001 Sb., například odměna exekutora za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky činí od 15 % z dlužné částky, nejméně však 3000 Kč.
Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková však upozorňuje, že »výhodnost vymáhání pohledávek« celními úřady pro různé strany (stát, město, dlužník) musí pokaždé vycházet z konkrétních okolností případu. Tedy třeba, zda je dlužník kontaktní, má-li majetek apod. Mluvčí zároveň připomíná, že vymáhá-li pohledávku celní úřad, je oprávněn (povinen) požadovat po dlužníku úhradu exekučních nákladů, jejichž výpočet je uveden v daňovém řádu. Celní úřad je povinen vůči dlužníku vést exekuci vůči všem nedoplatkům evidovaným ke dni vystavení exekučního příkazu. Exekuční náklady se pak vypočítají z celkové hodnoty nedoplatků. Exekuční náklady se hradí jako první, následně jsou hrazeny jednotlivé nedoplatky, které jsou předmětem exekuce.
EXEKUTORSKÁ KOMORA VARUJE PŘED NÁKLADY NA VRUB DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ
Mgr. Petra Báčová, mluvčí Exekutorské komory ČR, připouští, že obec jako věřitel pochopitelně může violit mezi několika způsoby, jak vymoci svůj dluh. »V první řadě může dluhy vymáhat sama, a to ve správní exekuci. Málokterá obec však tento režim zvládá, neboť na to obvykle nemá personálně kvalitní kapacity. Navíc chtějí-li municipality vymáhat dluh samy, musí přijmout dalšího úředníka nebo další úředníky (vesměs jsou nuceny zřídit celé nové vymáhací oddělení), jejichž plat a ostatní náklady (například provoz kanceláře, nákup výpočetní techniky, poštovné apod.) by byly hrazeny z rozpočtu obce bez ohledu na to, zda by byl dluh vymožen či nikoliv,« tvrdí Petra Báčová.
Podobně argumentuje rovněž v případě celníků. Mluvčí Exekutorské komory ČR totiž namítá, že jejich činnost je přece financována ze státního rozpočtu - a začnou-li se na ně častěji obracet obce se žádostí o vymáhání pohledávek, byl by neúměrně zatěžován erár. Právě tomu chtěl podle Petry Báčové zákonodárce zabránit tím, že od letošního 1. ledna zrušil výkon rozhodnutí prováděný soudy. »Lze také zdůraznit, že při tomto způsobu vymáhání jsou náklady výkonu přenášeny z dlužníka na daňového poplatníka, což sice je šetrnější vůči dlužníkovi, nicméně je tím potlačena základní koncepce spočívající v tom, že náklady hradí ten, kdo exekuci "zavinil". K této koncepci se přiklonila novela exekučního řádu a nastíněný postup ji obchází na úkor daňových poplatníků,« tvrdí Petra Báčová.
Naopak nejšetrnější variantou je podle ní rozhodnutí obrátit se na soudního exekutora, což - jak dokládají zkušeností Exekutorské komory - činí většina obcí. »Jde o variantu nejohleduplnější k obecnímu rozpočtu: Obce nehradí náklady exekuce. Veškeré náklady spojené s vymáháním dluhů totiž nesou dlužníci. Soudní exekutoři nejsou příjemci prostředků z veřejných rozpočtů. Daňových poplatníků se tedy zahájená řízení nijak nedotknou,« zdůrazňuje mluvčí. Zvlášť zjevné výhody využití soudního exekutora se projeví kupříkladu u exekucí, jež jsou vedeny pro větší dluhy a které dospějí až do fáze prodeje nemovitosti dlužníka. Pracovníci úřadů obcí nebo místně příslušného obecného správce daně ve valné většině případů nejsou s to provést tento způsob exekuce, neboť jim k tomu chybějí potřebné znalosti a zkušenosti.«
Z tohoto důvodu Petra Báčová považuje snahu města České Budějovice o dohodu s celníky, aby pro magistrát prováděli exekuce za »spíše nevhodnou, a to jak pro město, tak pro dlužníky«.
»Obce, města, kraje a stát by se při vymáhání pohledávek měly chovat jako řádný a odpovědný hospodář, který získá po neplatiči dlužné prostředky zpět a neuškodí přitom ostatním obyvatelům,« nabádá mluvčí Exekutorské komory.
CELNÍKŮM CHYBÍ METODIKA A DALŠÍ PŘEDPISY
Místopředseda Svazu měst a obcí ČR, primátor Chomutova Mgr. Jan Mareš (viz rozhovor s ním v boxu na str. 8) potvrzuje, že při exekuci movitých věcí obvykle náklady exekutora, celního úřadu nebo správce daně bývají srovnatelné. »Zůstává otázkou, co je pro dlužníka či město nejméně zatěžujícím způsobem vymožení dluhů,« říká. »Svépomocí jsou totiž levnější pouze exekuce na účty a na mzdy.«
»Možnost využití celníků pro zajištění výkonu rozhodnutí z pohledávek z přenesené působnosti existuje již od roku 2006, kdy nabyl účinnosti nový správní řád,« poznamenává dále Jan Mareš. Chomutov s celním úřadem spolupracuje dlouhodobě v oblasti vzájemných konzultací při zahájení exekucí a následných dražeb exekučně zabavených předmětů, které si však město řeší svépomocí.
»Bohužel kvůli chybějícím metodikám a předpisům pro orgány celní správy není způsob vymáhání pohledávek prostřednictvím celního úřadu zatím příliš využívaný. Celní správa často provádí administrativní exekuce na účty a mzdy, které si je obec schopna efektivně provést sama. Exekuce jinými způsoby pak již tolik neprovádí, zejména kvůli chybějící legislativě.
Také představitelé Českých Budějovic konstatují, že při jednání s představiteli Celního úřadu pro Jihočeský kraj sice nechybělo vstřícné ujištění, že se celníci spolupráci s městem nebrání. Celníci však stále postrádají metodický postup, jenž by provádění exekucí řešil. Navíc tento postup musí být jednotný pro celou Českou republiku. Celní úřady totiž předpokládají, že se na ně s obdobnými žádostmi budou obracet další obce a města.
Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková v souvislosti se změnou legislativy k 1. 1. 2013 zdůrazňuje, že je nutné stanovit pokud možno jednotné postupy při předávání peněžitých plnění k vymáhání. V této souvislosti už Generální ředitelství cel oslovilo Svaz měst a obcí. Zejména je nutné specifikovat, ve kterém okamžiku budou peněžitá plnění celnímu úřadu předávána, co před předáním musí či nemusí obecní úřad učinit atd.,« říká Martina Kaňková. »Skutečnost, že ty-to postupy nejsou dosud stanoveny, však nebrání jednotlivým radnicím, aby se se žádostmi o vymáhání na celní úřady obracely. Ve snaze předcházet zbytečným komplikacím je však nanejvýš vhodné, aby jednotlivé obce už v předstihu oslovily příslušný celní úřad.
Generální ředitelství cel v současné době doporučuje, aby se jednotlivé obce a města řídily postupy, které budou stanoveny ve spolupráci se Svazem měst a obcí. Do té doby je, jak už je uvedeno výše, vhodné před předáváním jednotlivých peněžitých plnění (nedoplatků) kontaktovat příslušný celní úřad.
MĚL ZÁKONODÁRCE NA MYSLI POUZE MENŠÍ OBCE?
»Jak již bylo řečeno, možnost předávání peněžitých plnění k vymáhání celním úřadům existuje už od nabytí účinnosti správního řádu,« pokračuje mluvčí Generálního ředitelství cel. »Současná publicita zájmu obcí a měst o pomoc celních úřadů je způsobena novelizací občanského soudního řádu, kdy soudy již nově nemohou nařídit výkon rozhodnutí, u nichž se pro vymáhání postupuje podle daňového nebo správního řádu. Nutno podotknout, že obce (obecní úřady) mají pro potřeby vymáhání postavení správce daně i u peněžitých plnění uložených ve správním řízení. Mohly tedy využívat (a mnohé tak činily a činí) veškeré možnosti stanovené daňovým řádem bez toho, aby peněžitá plnění byla vymáhána na základě rozhodnutí soudu (nařízení výkonu rozhodnutí) nebo daným celním úřadem.«
»Rovněž je vhodné upozornit na skutečnost, proč ve správním řádu byla možnost požádat o vymáhání celní úřad stanovena pro obce (obecní úřady) - a nikoliv pro kraje (krajské úřady). Úprava zavedená v § 106 odst. 2 věta druhá správního řádu měla pomoci zejména menším obcím, které nedisponují dostatečnými personálními a technickými prostředky pro zajištění vymáhání, tj. nemají zřízený útvar, který by se vymáháním peněžitých plnění zabýval,« uzavírá Martina Kaňková.
Chomutov: Veškeré své pohledávky v rámci přenesené působnosti si město vymáhá samo
Jak upozorňuje Mgr. Jan Mareš, primátor statutárního města Chomutova, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí ČR a předsedou jeho komory statutárních měst, možnost využití Celní správy ČR pro zajištění výkonu rozhodnutí z pohledávek z přenesené působnosti existuje již od roku 2006, kdy nabyl účinnosti nový správní řád. Město Chomutov s příslušným celním úřadem spolupracuje dlouhodobě v oblasti vzájemných konzultací při zahájení exekucí a následných dražeb exekučně zabavených předmětů, které si město řeší svépomocí.
»Samozřejmě si lze klást otázku, co je pro město nejméně zatěžující způsob vymožení dluhů. Svépomocí jsou totiž levnější pouze exekuce na účty a mzdy. Při exekuci movitých věcí jsou obvykle náklady exekutora, Celní správy či správce daně srovnatelné,« poznamenává Jan Mareš.
Jaké má tedy město Chomutov dosavadní zkušenosti s vymáháním pohledávek, které mu vznikly při výkonu přenesené působnosti?
Město Chomutov si v současné době všechny pohledávky vzniklé z přenesené působnosti vymáhá samo. V minulosti jsme využívali i služeb soudních exekutorů či vykonavatelů soudů. Na magistrátu již více než 10 let funguje specializovaný útvar, který vymáhá všechny pohledávky z přenesené působnosti, jako jsou zavedené místní poplatky a sankční platby uložené odbory magistrátu a městskou policií. Na rozdíl od mnoha jiných obcí provádíme dlouhodobě i exekuce zabavením movitých věcí a jejich prodejem v dražbě.
Je podle vašeho názoru a zkušeností příklad Českých Budějovic, které chtějí při vymáhání svých pohledávek v přenesené působnosti spolupracovat s Celní správou ČR zatím spíše ojedinělý, nebo se o něm uvažuje na úrovni měst častěji, třeba i v SMO ČR?
Některá města tento způsob vymáhání pohledávek používají již několik let. Bohužel kvůli chybějící metodice a předpisů pro orgány Celní správy není tento způsob zatím příliš běžný. Celní správa často provádí administrativní exekuce na účty a mzdy, které si je obec schopna efektivně provést sama. Exekuce jinými způsoby pak již Celní správa tak často nezajišťuje, zejména z důvodu chybějící legislativy.
Pokud metodika bude konečně hotova, využili byste tuto možnost případně i v Chomutově?
S Celní správou průběžně komunikujeme a vyměňujeme si zkušenosti. Nicméně o využití Celní správy při vymáhání našich pohledávek zatím neuvažujeme. Mimo jiné i proto, že v našem příhraničním regionu celníci mají mnoho jiných dalších povinností, které jim ukládá zákon.
Případů kterého druhu se nejčastěji týkají exekuce, k nimž musí Chomutov sáhnout, aby vymohl své pohledávky, jež mu vznikly v přenesené působnosti?
Stejně jako v jiných městech to nejčastěji bývají dluhy za poplatky za komunální odpad a pohledávky z uložených pokut. Mnohá další města trápí pohledávky z nájemného a služeb spojených s užíváním bytů, avšak toto nejsou pohledávky z přenesené působnosti. Tudíž je ani nelze vymáhat prostřednictvím daňových exekucí a o vydání exekučního titulu je nutné požádat soud. Pohledávky z přenesené působnosti za rok evidujeme u pěti tisícovek dlužníků v celkové výši zhruba 8 mil. Kč, z toho 6,8 mil. Kč představují pokuty od 2857 dlužníků.
Nebylo by v některých případech pro město přece jen vhodnější využít služeb exekutorského úřadu? A kterých případů či typů pohledávek by se to potom mohlo týkat?
Obecně lze říci, že způsoby vymáhání jsou si rovny. Exekutor může mít lepší výsledek, protože je obecně více motivován na vymožení pohledávky. V mnoha případech je tedy rychlejší a efektivnější než úředník obecního úřadu nebo Celní správy.
Může případné plošné zavedení vymáhání pohledávek měst a obcí Celní správou více zdůvěryhodnit veřejnou správu, než když radnice zadávají vymáhání svých pohledávek exekutorským úřadům?
Toto je spíše otázka na Celní správu. Pokud by však byla zavalena výkony rozhodnutí pro obce, potřebovala by navýšit počet zaměstnanců, aby nedocházelo k protahování jednotlivých věcí. Jsem přesvědčen, že větší obce si mohou za stejných podmínek efektivně vymoci pohledávky samy. Zajímavé to však může být pro malé obce, kde je často pouze starosta a jeden univerzální zaměstnanec a na tuto problematiku jim nezbývá čas.
Bylo by pro města hypoteticky možné, aby Celní správa vymáhala i pohledávky, které městům vznikly v rámci samostatné působnosti? Co by se pro to případně muselo změnit v legislativě?
To je zřejmě nereálné, neboť pohledávky ze samostatné působnosti nemají povahu daní. Z celních úřadů, které plní ze zákona další úkony, by se staly exekutorské úřady zaměřené na vymáhání pohledávek veřejné správy. Dalšími správci daně jsou finanční úřady. Pro obce je však nepříjemný fakt, že na vymáhání pohledávek nedostávají ani korunu ze státního příspěvku na výkon státní správy.
Obce se častěji obracejí na celní úřady se žádostí o vymožení svých pohledávek vzniklých v řízení vedeném podle správního řádu.
Historická radnice v Chomutově byla původně postavena jako řádová komenda, později zámek. Dnes je součástí městské památkové zóny.
FOTO: Stanislav Král
Dominantní stavbou českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. je barokní radnice z roku 1730, dvoupatrová stavba s bohatě zdobeným průčelím a atikou se sochami.
FOTO: archiv
Primátor Chomutova Jan Mareš
