Finanční investice lze uskutečňovat i dnes

Současná nálada (nejen) na finančních trzích a medializované negativní zkušenosti vyvolávají otázku, zda vůbec existují možnosti bezpečného zhodnocování finančních prostředků. Jistý výnos ve spojení s nulovým rizikem neexistuje a nikdy neexistoval. Nabízíme střízlivý pohled na nástroje finančního trhu, jichž mohou využít také obce.

Přímo ze zákona vyplývá povinnost využívat majetek účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce, což platí také pro finanční aktiva. Podle údajů ministerstva financí se na bankovních účtech obcí nachází zhruba 85 miliard korun. Část peněz poslouží na spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů a část tvoří finanční majetek, který by obce měly dlouhodobě zhodnocovat.

V poslední době přicházejí prakticky pouze negativní ekonomické zprávy. Současná eroze důvěry na finančních trzích, k níž došlo v průběhu druhého pololetí roku 2008, postihla i produkty, které dotčeny být vůbec nemusely. Jestliže v minulosti se řada investorů nechala strhnout k investicím do finančních "inovací", kterým ne zcela rozuměla a u kterých jen těžko uměla vyhodnotit příslušná rizika, tak nyní sklouzla do druhého extrému, kdy vyděšena obrovskými ztrátami přestala věřit úplně všemu.

Investování obcí by se však poklesy a výkyvy měly dotknout jen omezeně. Alespoň těch obcí, které se rozhodují v souladu s tzv. konzervativní strategií, tj. kombinují hlavně investice do peněžních a dluhopisových nástrojů. Pravidlo obce jakožto konzervativního investora je nadčasové a také "nad- krizové". Zejména v období nejistoty má na úspěch zvolené investiční strategie vliv jasné stanovení a dodržení investičního horizontu.

"ZATLAČIT" NA BANKU

Věnujme se tedy finančnímu investování, které má za cíl zvýšení či alespoň zachování reálné hodnoty dnešních aktiv. Obecně známý fakt, že peníze na běžném účtu se znehodnocují inflací, však souvisí s obvykle téměř nulovou výnosností. Co platí pro fyzické osoby, nemusí být nutně pravdou pro obce. Samospráva představuje stálého a zajímavého bankovního klienta, proto může dosáhnout vyššího úročení vkladů. Samozřejmě záleží na spektru ostatních využívaných bankovních služeb. Banky jsou podnikatelské subjekty a nemají důvod chovat se k obcím vstřícně zadarmo, přesto doporučujeme kontaktovat pobočku banky a zkusit "zatlačit". Obdobně se obec může pokusit vyjednat lepší úročení termínovaného vkladu. Pro srovnání výnosnosti je vhodné vzít v úvahu, že podle rozpočtového určení daní platí obec daň z příjmu sama sobě a daň tak výnosy efektivně nezatěžuje.

DRŽET (STÁTNÍ) DLUHOPIS

Aktuální ceny dluhopisů obecně jsou odrazem panické reakce na záplavu dramatických zpráv a spekulací. Obsahují v sobě strach z hluboké hospodářské deprese, úpadku řady podniků a velkou prémii za nízkou likviditu (možnost prodat a nakoupit). I přes celkovou vážnost situace se tak rozsáhlé obavy zdají až přehnané. Předpokladem úspěšné realizace dluhopisových výnosů je splacení konkrétního titulu, tedy v podstatě prostá existence dlužníka. Dluhopisy velkých společností a bank představují vzhledem k nízkým cenám zajímavou příležitost.

Za ještě bezpečnější investici lze považovat držbu státních dluhopisů. Odhlédněme na okamžik od všech souvislostí plynoucích z rostoucího zadlužení státu a nahlížejme na státní dluhopisy jako na bezpečný finanční nástroj. Jejich výnos je v případě fixně úročených obligací (a těch je většina) k datu splatnosti dopředu známý a daný. Pouze v případě potřeby prodeje před splatností závisí skutečně realizovaný zisk na aktuálním nastavení příslušných tržních úrokových sazeb. Jestliže od doby nákupu dluhopisu vzrostly, bude skutečný zisk o něco nižší a naopak v případě poklesu vydělá držitel více.

Výběr konkrétního dluhopisu a zprostředkování nákupu provádí obchodník s cennými papíry, který by měl být schopen nabídnout odpovídající produkt, neboť jednotlivé emise se vzájemně liší. Přehled emisí lze nalézt na webových stránkách ministerstva financí. Při držbě do splatnosti zahrnují náklady spojené s investicí odměnu zprostředkovateli a roční poplatek Středisku cenných papírů. Aktuální výnosy státních dluhopisů se pohybují na úrovni přibližně 3 %. Zisk podléhá stejnému režimu zdanění jako v případě již zmíněných běžných účtů a termínových vkladů.

Dluhopisové investice lze také provádět formou individuálního obhospodařování portfolia, které však má smysl až od objemu několika desítek milionů korun. Při nižších úložkách je totiž zastoupení jednotlivých titulů relativně významné a výkyvy nebo dokonce případné selhání dlužníka mají vliv na výnosnost celého portfolia. Pro menší investice je možné využít dluhopisových podílových fondů s parametry podle konkrétních preferencí (státní nebo podnikové dluhopisy, jejich bonita, průměrná splat- nost atd.).

NEUTÍKAT Z KONZERVATIVNÍCH PODÍLOVÝCH FONDŮ

Od roku 2001 počet podílníků z řad měst a obcí i objem jejich investic stabilně rostl. Podle zkušeností správců podílových fondů představuje samospráva v průměru konzervativního investora. Přístup zastupitelů je pochopitelný, neboť se zodpovídají z toho, jak bude s veřejnými prostředky nakládáno. Dočasně ztrátová investice se totiž může stát také snadnou opoziční municí.

Nakoupené akcie (akciové fondy) by u obcí měly představovat jen malou část, a to pouze v případě, že je obec nebude potřebovat prodat dříve než za několik let. Na druhé straně není třeba ani nyní panikařit a měnit investiční strategii pouze kvůli současným poklesům. V dlouhém období není důvod o přidané hodnotě akciových investic pochybovat.

Kolísání hodnoty podílových listů se však nevyhnulo ani jinak stabilním investicím, jakými jsou dluhopisové fondy či fondy peněžního trhu. Většina z nich v loňském roce zaostala za očekávanými výnosy nebo dokonce přinesla i dosud nevídané ztráty.

Přestože nás asi ještě čeká spousta špatných zpráv, skýtají finanční trhy i pro konzervativní investory vhodné příležitosti. Právě dluhopisové fondy s větším podílem státních cenných papírů, nebo zaměřené výhradně na ně, nabízejí největší dostupnou míru jistoty bez nadměrného kreditního rizika podnikových obligací a s možností nákupu také v menším objemu.

JAROSLAVA KYPETOVÁ

Vysoká škola CEVRO Institut

LUKÁŠ VÁCHA

Conseq Investment Management