Nové výzvy pro města a obce, tak zněl podtitul letošní XVI. Celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR, která se konala 21.-22. 11. 2013 v Národním muzeu v Praze.
Na konferenci vystoupila řada předních odborníků z vrcholných orgánů státní správy i dalších institucí. Konference neměla jednotné téma a na- opak se snažila postihnout celou škálu problémů, které se dotýkají každodenního fungování obecních samospráv.
NOVÉ SOUKROMOPRÁVNÍ KODIFIKACE
Také obce a jimi zakládané společnosti se musí připravit na rekodifikaci soukromého práva, tedy nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (NOZ). Základním principálním posunem v rámci rekodifikace je důraz na svobodu a odpovědnost jednotlivce. Znamená to posun od současné úpravy, kdy se primární důraz mnohdy klade na rigidní ustanovení pod hrozbou sankcí, k autonomii vůle. Postavení obce jako právnické osoby se nemění, nadále zůstává směrodatný zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, obce nebudou nadále zapsány v obchodním rejstříku.
Pro volené zástupce vzniká v § 159 NOZ nově explicitní povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Ustanovení tak činí voleného zástupce hmotně odpovědným za svá rozhodování. Netýká se to jen hejtmanů či starostů, ale i radních a zastupitelů obecních a krajských zastupitelstev. Smyslem úpravy je, že rozhodování by mělo být profesionální a odborné, a je zde snaha potlačit politický vliv. Konkrétně, cítí-li se některý subjekt rozhodnutím orgánu poškozen, může po obci vymáhat vzniklou škodu. Následně ovšem NOZ opravňuje obec vymáhat takto vzniklou škodu po svých zástupcích, kteří u svého rozhodování porušili povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře či s potřebnou loajalitou. Volení zástupci tedy budou nově ručit majetkem obdobně jako už nyní členové statutárních orgánů soukromých podniků.
Obcí se dále bude týkat nahrazení občanského zákoníku zákonem o obchodních korporacích. Zakládají-li obce obchodní společnosti, v případě úpadku takové společnosti vzniká členům jejich statutárních orgánů povinnost (pokud nejednali s péčí řádného hospodáře) vrátit obdrženou odměnu za poslední dva roky.
Významná je i změna pohledu na stavby a pozemky. Nově se stavby stávají součástí pozemku, mají-li stejného majitele. Jsou-li majitelé rozdílní, vzniká jen předkupní právo. V soukromém právu dále nastává velké množství změn ve smluvních vztazích, zejména v nájemních smlouvách. Samosprávám proto lze doporučit, aby změnám věnovaly patřičnou pozornost, případně si zajistily odbornou právní pomoc.
SOCIÁLNÍ POLITIKA JAKO SILNÉ TÉMA ZEJMÉNA V OBLASTI BYDLENÍ
Velmi třaskavým tématem se v komunální rovině poslední dobou stává sociální politika. Samosprávy v ní mají značně omeze- né možnosti. Nicméně jsou to právě ony, které problémy musí v praxi řešit. Zejména existence a vznik dalších sociálních ubytoven se pro mnoho obcí stává sociálním i bezpečnostním problémem. Na ubytovnách nejčastěji bydlí lidé, kteří přišli o bydlení v soukromých či obecních bytech, či osoby, jež nesehnaly bydlení jinde. Důležitá je kompetence obcí zasáhnout v přípa- dě, kdy se ubytovny nacházejí v objektech, které nejsou k takovému účelu zkolaudovány, kdy jsou překračovány povolené kapacity nebo se porušují hygienické standardy. Majitelé ubytoven si kvůli mezeře v legislativě udělali byznys ze státních sociálních dávek, zejména z doplatku na bydlení, který sociálně znevýhodnění čerpají na předražené nájemné. Proto je nezbytné sjednotit praxi výplaty této dávky - nejlépe sloučením doplatku na bydlení a příspěvku na bydlení.
Oblast bydlení pro sociálně znevýhodněné by měla řešit tzv. koncepce sociálního bydlení. Má napomoci osobám, jež nejsou schopny si vlastními silami zařídit adekvátní bydlení. To bývá poskytováno na dobu určitou za snížené nájemné. Povinnost zajistit na svém území tento druh bydlení však obce mají bez adekvátního protiplnění ze strany státu. Dosud chybí ucelený zákon, který by definoval kompetence, pravomoci, cílové skupiny a také pravomoci zainteresovaných orgánů. Svaz dlouhodobě odmítá úhradu nákladů na sociální bydlení z evropských fondů kvůli zachování jeho dlouhodobé udržitelnosti. Stát by se neměl v této oblasti zbavovat své odpovědnosti a přenášet ji na města a obce. Svaz do této problematiky vstupuje uceleným dokumentem - Výzvou starostům, jež se snaží apelovat na centrální orgány státní správy.
Konference se však zabývala např. i energetickým managementem obcí, přípravou evropských fondů do nového programovacího období od roku 2014, nakládáním s pohledávkami obcí či budoucností veřejných zakázek. Čas byl také na různé neformální diskuse a výměnu zkušeností mezi jednotlivými účastníky.
DAVID SLÁMA
Kancelář Svazu měst a obcí ČR
XVI. Celostátní finanční konference SMO ČR se také letos uskutečnila v nové budově Národního muzea v Praze.
V předsednictvu se během dvou dnů kromě představitelů SMO vystřídala i řada osobností z ústředních orgánů státní správy.
FOTO: ARCHIV SMO ČR
