První reálný krok k další novelizaci zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, byl učiněn. Po uzávěrce tohoto vydání Moderní obce, konkrétně 20. listopadu, se v Praze uskutečnila pracovní schůzka představitelů Ministerstva financí ČR se zástupci obou parlamentních komor, Svazu měst a obcí (SMO) ČR a Asociace krajů ČR. Na schůzce se měl projednat společný postup všech těchto partnerů tak, aby další novela zákona mohla platit již od 1. ledna 2009.
Zadání pro novelizaci zákona je jasné: Obcím a městům kompenzovat dopady daňové reformy, která vstoupí v účinnost už příští měsíc, a zároveň jim zajistit takové příjmy, aby mohly zajišťovat kvalitní veřejné služby. Začíná se tak plnit nejdůležitější závěr listopadové X. celostátní finanční konference SMO ČR (viz box). I ministerstvo financí totiž v důsledku daňových změn očekává ztrátu v rozpočtech měst a obcí v roce 2009 ve výši zhruba 0,3 a v roce 2010 pak 5,5 mld. Kč (ve srovnání s předpokládanou výší těchto rozpočtů v roce 2008).
KE KOMPENZACI NOVELIZACÍ
Kompenzovat výpadek asi bude politicky schůdné. Ostatně také na finanční konferenci se řečníci několikrát odvolávali na slib ministra financí Ing. Miroslava Kalouska, že stát kompenzaci zajistí. Náměstek ministra financí Ing. Eduard Janota před novináři na tiskové konferenci v rámci konference uvedl, že nejjednodušší cestu, jak uvedené ztráty obcím a městům v jejich rozpočtech na období let 2009 a 2010 dorovnat, vidí v dalším navýšení jejich podílu na sdílených daních. Obecná shoda všech partnerů, kteří zahájili přípravu další novely zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), zřejmě bude i v tom, že nesmí být poškozena žádná skupina obcí ve prospěch jiné. Tento princip důsledně prosazoval SMO už při přípravě stávající aktuální novely zákona o RUD, která má platit od 1. 1. 2008. A nešlo přitom jen o bezprostřední reakci na požadavky obcí sdružených ve Zlínské iniciativě (Sdružení měst a obcí proti daňové diskriminaci), jejíž představitelé požadují přehodnotit stávající systém přerozdělování vybraných sdílených daní a ve prospěch menších sídel ubrat čtyřem největším městům, která získávají více než polovinu z celkového podílu měst a obcí na vybraných sdílených daních.
JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ SPRAVEDLIVÉ?
Jakkoliv existuje obecná shoda o tom, že "žádná obec nesmí mít svůj prospěch na úkor jiné" a "žádná obec nesmí doplácet na zvýhodnění jiné obce", jak na konferenci připomínal předseda SMO Ing. Oldřich Vlasák, princip přerozdělování v sobě vždy nese určitou míru nespravedlnosti.
Zřetelně to na konferenci zaznělo ve vystoupení starosty Chlumce nad Cidlinou Ing. Miroslava Uchytila. Poukazoval na fakt, že novela zákona o RUD sice nejvíce přidává malým obcím (u obcí do 100 obyvatel budou průměrné daňové výnosy na obyvatele činit 9,6 tisíce korun proti dřívějším 4,8 tisíce). Ale že menší města do 10 tisíc obyvatel, zpravidla obce s pověřeným úřadem, tedy tzv. obce II. typu, zůstanou prakticky na svých dosavadních příjmech a jejich daňová výtěžnost na jednoho obyvatele ze sdílených daní bude mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí naprosto nejnižší (viz tabulka na str. 11). Starosta argumentuje tím, že právě menší města zajišťují v regionech řadu veřejných služeb i pro okolní malé obce, které však teď v daňové výtěžnosti na obyvatele tato města výrazně předčí. Chlumec už dokonce oslovuje zákonodárce, aby jejich prostřednictvím mohl v tomto smyslu vůči novele zákona podat ústavní stížnost.
Ministr financí určitou nespravedlnost novely nepopírá a jeho odpověď nejen Chlumci lze parafrázovaně shrnout takto: Máte-li někomu z jednoho koláče přidat, jinému musíte ubrat. Koneckonců jste o žádné peníze nepřišli, jen jste žádné nedostali navíc...
A protože za současného stavu veřejných financí vláda ani při další novelizaci zákona asi nebude vůči požadavkům SMO povolnější, nelze očekávat, že by městům a obcím bylo ze sdílených daní přidáno tolik, aby si významně polepšily všechny bez rozdílu. Připomeňme, že při přípravě současné novely SMO požadoval posílení rozpočtů obcí a měst do roku 2010 o celkem 14 mld. Kč, díky nimž by se i Chlumci daňové příjmy podstatně zvýšily. Ve skutečnosti však současná novela zákona přidává obcím a městům jen 4,6 mld. Kč (což odpovídá zvýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu sdílených daní z 20,59 % na 21,4 %), přičemž propočet výše této sumy byl proveden na daňové predikci na rok 2008 už se zohledněním dopadů přichystaných změn v daňové legislativě.
SPOTŘEBNÍ A EKOLOGICKÉ DANĚ VS. DANĚ SDÍLENÉ
Nesnadné bude prosadit i další požadavek SMO, který vzešel z jeho finanční konference: Zahrnout mezi sdílené daně i daně spotřební a ekologické. Svaz s ním neuspěl už při přípravě nynější novely a nyní to možná bude mít ještě složitější. Tak třeba premiér Mirek Topolánek se v rozhovoru pro listopadové číslo Moderní obce vyjádřil, že se zahrnutím těchto daní mezi daně sdílené nepočítá. Den po ukončení finanční konference SMO, ve středu 14. 11., se ministr Kalousek na Fóru Hospodářských novin vyslovil spíš pro zúžení koše sdílených daní než pro jeho rozšíření. Byť připustil, že včlenění podílu spotřebních a ekologických daní do daňových příjmů obcí "má taky určitou logiku".
Pouhé dva dny před tímto Kalouskovým výrokem jeho náměstek Eduard Janota během finanční konference SMO na dotaz Moderní obce uvedl, že ve smyslu filozofie "společného dýchání" rozpočtů obcí, krajů a státu by proti zahrnutí obou daní mezi daně sdílené nyní už nebyl. Proti tomu, aby snižování či zvyšování daňových sazeb dopadalo rozdílně na rozpočty obcí, krajů a státu, které by přece měly "společně dýchat", se na konferenci vyslovoval hlavně předseda Asociace krajů ČR, hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Evžen Tošenovský.
Jenže náměstek Janota účastníky finanční konference rovněž upozornil na fakt, že letošní výběr spotřebních daní bude o zhruba 10 mld. Kč nižší, než si stát naplánoval (daňové příjmy, které jdou do sdílených daní, však mají být o 15 až 20 miliard vyšší). Pokud by tedy už nyní spotřební daně patřily mezi sdílené, pokles jejich výběru by se (byť mírně) negativně projevil i v rozpočtech obcí a měst. Letošní výběr spotřebních daní však hlavně dokládá jiné riziko: Zúžení portfolia sdílených daní a sázka jen na jednu či dvě daně by se v některých letech nemusely z řady důvodů vyplatit. Ministr Kalousek na Fóru Hospodářských novin přesto uvedl, že si umí představit sdílené daně zredukované na daň z příjmu fyzických osob.
PROBLÉMŮ JE MNOHEM VÍC
Finanční konference připomněla či zcela nově otevřela řadu dalších otázek. Pro další jednání s ministerstvem financí SMO například nesleví z požadavku na zavedení přerozdělovacího kritéria podle počtu žáků v obci včetně zrušení plateb neinvestičních nákladů za žáky mezi obcemi, ač v tomto bodě neuspěl při přípravě novely zákona o RUD, která by měla platit od 1. 1. 2008. Diskuse se vedou o tom, zda k nově zaváděným přerozdělovacím kritériím (rozloha obce a prostý počet obyvatel) napříště nepřidat ještě nadmořskou výšku obce. Jednota nepanuje ani v tom, jak lépe zohlednit ekonomickou aktivitu obce - či zda se k ní vůbec má přihlížet.
Nicméně ještě jeden závěr z jednání finanční konference vyplynul: Pokud by se Svaz měst a obcí roztříštil na konglomerát různých zájmových skupin prosazujících pouze své úzce omezené požadavky, a nemohl tak být vládě silným partnerem pro další vyjednávání, rozpočtům měst a obcí jako celku by to rozhodně neprospělo.
IVAN RYŠAVÝ
Závěry z X. celostátní finanční konferenceSvazu měst a obcí ČR Finanční správa a rozvoj měst a obcí v České republice
Účastníci celostátní finanční konference požadují, aby:
stát inicioval přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní, který bude reagovat na daňové reformy vstupující v účinnost od 1. ledna 2008;
příprava nového zákona o RUD probíhala formou otevřené a strukturované diskuse, založené na partnerském přístupu, který je dán principy dobrého vládnutí využívaných ve vyspělých zemích EU;
nový zákon byl připravován na základě důkladných analýz připravených vládou ČR ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR, a to především ve vztahu k požadavku společnosti na zajištění jednotlivých veřejných služeb obcemi a městy;
SMO ČR přijal výzvu premiéra vlády ČR k aktivní účasti na přípravě nového zákona, a naplnil tak dohodu o spolupráci, kterou má s vládou ČR uzavřenu;
účastníky přípravy zákona byly všechny tři pilíře veřejné správy v ČR: stát, a to jak odpovědné resorty, tak zástupci obou komor Parlamentu ČR, Asociace krajů ČR zastupující zájmy krajských samospráv a Svaz měst a obcí ČR zastupující zájmy obecních samospráv;
na nový zákon o RUD finančně nedoplatila žádná z obcí;
zákon byl připraven již na počátku roku 2008 s účinností od 1. ledna 2009, a to z důvodu předejití výpadkům v příjmech obcí;
došlo k navýšení příjmů obcím tak, aby mohly zajišťovat kvalitní veřejné služby pro své občany;
spotřební a ekologické daně byly zařazeny do systému sdílených daní tak, aby se příjmy rozpočtů obcí a rozpočtu státu do budoucna vyvíjely stejným tempem;
do systému sdílených daní bylo zavedeno kritérium počtu žáků základních a mateřských škol a zároveň došlo ke zrušení plateb neinvestičních výdajů na žáka;
SMO ČR nominoval do komise určené k návrhu úpravy RUD zástupce středně velkých obcí.
Účastníci X. celostátní finanční konference dále požadují, aby:
rozhodování o osvobozeních u daně z nemovitostí přešlo ze státu do kompetence obcí;
došlo k zahájení prací na novele zákona o správních poplatcích, která by zefektivnila současný systém správních poplatků, zejména vazbou na skutečně poskytované služby;
došlo k zahájení prací na novém zákoně o místních daních, který by byl inspirován slovenským modelem;
tvůrci příruček pro zpracovatele Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) maximálně urychlili jejich dokončení, aby bylo možné podle IPRM čerpat finanční prostředky již v roce 2008;
bylo zrušeno nesystémové poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu (tzv. medvěd) a tyto prostředky byly přesunuty do systému sdílených daní;
hlavní úlohu při regulaci hazardních her měly obce a města;
podpora ze státního rozpočtu nebo z fondů EU byla směřována do zlepšení vodárenské infrastruktury podle standardů EU, ke kterému se zavázal stát za obce;
nebyly stanoveny horní hranice u poplatku za sběr komunálního odpadu.
ZDROJ: SMO ČR
