Finanční životaschopnost projektu je obecně schopnost projektu v reálném čase finančně pokrýt veškeré svoje závazky (investiční nebo provozní náklady, dluhovou službu apod.), bez ohledu na charakter a původ použitých finančních prostředků, zdrojů. Ty tedy mohou být jak vnitřní (zejména tržby za...
Finanční životaschopnost projektu je obecně schopnost projektu v reálném čase finančně pokrýt veškeré svoje závazky (investiční nebo provozní náklady, dluhovou službu apod.), bez ohledu na charakter a původ použitých finančních prostředků, zdrojů. Ty tedy mohou být jak vnitřní (zejména tržby za vlastní produkci nebo služby), tak vnější (vlastní = kapitálové vklady, subvence apod. nebo cizí = úvěry).
Základním zdrojem informací pro tuto oblast analýzy je cash flow pro finanční plánování. Záporné cash flow (deficit) v určitém roce nemusí ještě znamenat ztrátu finanční životaschopnosti za předpokladu, že v letech předcházejících byl akumulován dostatečný přebytek.
Proto lze obecně konstatovat, že projekt je (potenciálně) finančně životaschopný tehdy, jestliže kumulovaná hodnota jeho finančního cash flow je nezáporná.
To se samozřejmě vztahuje ke zvolené časové jednotce (obvykle roky) a pomíjí tak krátkodobé výkyvy, které se mohou v jejím rámci udát. Analýza těchto jevů a s nimi souvisejícího "finančního zdraví" projektu nachází svoje vyjádření v analýze krátkodobé likvidity, kapitálové struktury a finančních ukazatelů.
Likvidita
Často se směšuje pojem solventnost a likvidita. Solventností (v podstatě okamžitou likviditou) se rozumí bezprostřední platební schopnost, tedy schopnost projektu dostát svým závazkům v požadovaném reálném čase. Reálný čas je však pro různé typy plateb různý a nemusí vždy znamenat "teď hned".
Analýza likvidity může být založena na již zmíněném cash flow pro finanční plánování (hledisko solventnosti, přičemž "reálný čas" odpovídá zvolené časové jednotce pro kalkulaci cash flow) nebo na tzv. čistém provozním (pracovním) kapitálu. Čistým provozním kapitálem se rozumí rozdíl mezi běžnými aktivy (zejména zásoby, pohledávky, hotovost) a běžnými pasivy (krátkodobé závazky). Tento rozdíl, je-li kladný, vypovídá o míře schopnosti projektu v krátkém čase (obvykle v rámci roku) pokrýt svoje závazky případnou likvidací (= rozpuštěním, tedy přeměnou v peníze) svých běžných aktiv. Analýza založená na běžných aktivech a závazcích může využívat nejen jejich rozdílu, ale i jejich podílu jako užitečného relativního ukazatele (viz finanční ukazatele).
Struktura kapitálu
Zdroje financování projektu (kapitál) lze rozdělit na vnitřní (čistý zisk, odpisy, prodej investičního majetku, úroky z depozit apod.) a vnější (základní, resp. akciový kapitál, dlouhodobé nebo krátkodobé úvěry, finanční leasing, podíly partnerů společných podniků, subvence, dotace, dary, nenávratné půjčky atd.). Je zřejmé, že s vnitřními zdroji financování mohou počítat pouze projekty modernizační apod. a nikoliv projekty nové, "na zelené louce".
Z hlediska rozvahy (bilance aktiv a pasiv projektu ) lze zdroje financování rozdělit na vlastní (základní, akciový kapitál, subvence ...) a cizí (dlouhodobé a krátkodobé úvěry a jiné závazky).
Z hlediska časového lze kapitál rozčlenit na dlouhodobý (vlastní kapitál a dlouhodobé úvěry) a krátkodobý (krátkodobé závazky, resp. úvěry).
Struktura kapitálu ovlivňuje jak finanční životaschopnost projektu, tak jeho ekonomickou efektivnost. Obecně platí, že vyšší podíl vlastních zdrojů zvyšuje finanční životaschopnost a jistotu projektu, klade však vyšší finanční nároky. Financování spíše z cizích zdrojů vychází levněji, zvyšuje nepřímo (přes úroky, zisk a daně) parametry ekonomické efektivnosti projektu, avšak může ohrozit samu finanční životaschopnost projektu (např. vyvolat neschopnost pokrýt dluhovou službu).
Obecně platí, že kapitálová struktura (z pohledu rozvahy) by měla být taková, aby dlouhodobý kapitál pokrýval jak fixní aktiva, tak podstatu aktiv běžných (zásoby, rozpracovanost, hotová produkce). V opačném případě vzniká riziko finančně krizových situací již v samém počátku realizace projektu.
Struktura kapitálu ovlivňuje různé finanční aspekty projektu, což je nejlépe patrné z finančních poměrových ukazatelů.
Finanční ukazatele
Finančních ukazatelů lze definovat celou řadu a jejich použití závisí jak na typu projektu, tak na cíli konkrétní analýzy. Jako typické ukazatele lze uvést následující:
Kapitálová struktura vyjadřuje v zásadě podíl vlastního a cizího kapitálu na celkových pasivech jako zdrojích financování projektu. Vztah mezi cizím (úvěry, dluh) a vlastním (akcie apod.) kapitálem může být definován např. jako poměr vlastního nebo cizího kapitálu ke kapitálu celkovému nebo přímo jako poměr dluhu vůči vlastnímu kapitálu, tzv. debt-equity ratio. Takový ukazatel představuje míru zadluženosti vlastního kapitálu.
dlouhodobý dluh
Zadluženost vl. kapitálu =
vlastní (akc.) kapitál
Jmenovatelem tohoto ukazatele může být buď pouze základní (akciový) kapitál, nebo vlastní jmění, tedy tento kapitál zvyšovaný o nerozdělený čistý zisk.
Krátkodobá likvidita vyjadřuje míru schopnosti projektu pokrýt svoje běžné (krátkodobé) závazky svými běžnými (oběžnými) aktivy, tvořenými zejména běžnými zásobami, pohledávkami a hotovostí. Základní mírou (ukazatelem) krátkodobé likvidity je tzv. běžná míra likvidity (běžný ukazatel likvidity, current ratio): Běžná aktiva všakzahrnují různě likvidní položky z hlediska rychlosti jejich přeměny v peníze. Za vysoce likvidní aktiva jsou obecně považovány pohledávky(!) a hotovost. Zásoby jsou aktiva s nižší likviditou. Pro určení takové míry likvidity, která bere v úvahu pouze vysoce likvidní ("rychlá") aktiva se používá tzv. zpřísněná míra likvidity (též rychlý test, quick ratio, nebo acid-test ratio). Tento ukazatel je obvykle menší než běžná míra likvidity, v závislosti na podílu zásob v běžných aktivech daného typu projektu.
běžná aktita
Běžná míra likvidity =
běžné závazky
běžná aktiva - zásoby
Zpřísněná míra likvidity =
běžné závazky
Ukazatele krytí zadlužení projektu vyjadřují poměr čistého cash flow vůči zůstatkovému dlouhodobému dluhu nebo vůči dluhové službě (splátky + úroky). Vyšší hodnoty indikují větší finanční jistotu projektu. Druhý ukazatel vypovídá o schopnosti projektu pokrýt splácení úvěrů včetně úroků čistými, provozními výnosy z vnitřních zdrojů (nikoliv tedy využíváním dalších dodatečných vnějších zdrojů financování, např. překlenovacích úvěrů, subvencí apod.).
čisté cash flow
Pokrytí dluhu =
dlouhodobý dluh
čisté cash flow
Pokrytí dluhové služby =
dluhová služba
Ukazatel "přeobchodování" (overtrading) indikuje svým poklesem takový stav, kdy se prodej opožďuje za výrobou a projekt tak ztrácí schopnost krýt svoje běžné závazky příjmy z prodeje, vyjádřené v hodnotě pohledávek. Jinými slovy intenzita produkce je příliš velká na disponibilní finanční zdroje (např., roste objem závazků za přehnané nákupy surovin a odbyt tomu neodpovídá).
pohledávky
"Přeobchodování" =
běžné závazky
