(Dokončení) Charakter finančních prostředků věnovaných na kulturu je závislý zejména na velikosti sídla. Malé obce a malá města prostředky na kulturu užívají obvykle buď pro systém zálohového financování kulturních činností (viz vyhláška č. 205/1991 Sb.), nebo grantovým způsobem pro podporu...
(Dokončení)
Charakter finančních prostředků věnovaných na kulturu je závislý zejména na velikosti sídla. Malé obce a malá města prostředky na kulturu užívají obvykle buď pro systém zálohového financování kulturních činností (viz vyhláška č. 205/1991 Sb.), nebo grantovým způsobem pro podporu kulturních aktivit občanských sdružení.
Příjmy z hlavní činnosti tvoří u příspěvkových organizací (PO) především tržby od obyvatelstva (vstupné či poplatky vybírané od uživatelů za poskytnuté služby a produkty kultury).
Typ hospodářských činností se liší podle lokálních či regionálních podmínek, ve kterých se příspěvková organizace kultury pohybuje. Rozhodně není možné očekávat, že by tento typ příjmů mohl podstatným způsobem snížit ztrátu z hlavních činností, tj. z poskytování služeb a produktů kultury. I proto, že platné předpisy podrobují takové činnosti daňovým zákonům a prakticky u všech typů "neziskových" právnických osob (s výjimkou občanských sdružení) hospodářské či podnikatelské aktivity omezují či nějak podmiňují.
Příjmy z pronájmu majetku mají reálný charakter pouze u příspěvkových organizací, které nakládají s majetkem územní samo-správy.
Všechny příjmy příspěvkových organizací - pokud jsou vyšší než s nimi související náklady - podléhají dani z příjmů, a to za okolností uvedených v zákoně č. 586/1992 Sb. Se ziskem (po zdanění) je pak příspěvková organizace povinna naložit buď podle vyhlášky č. 205/1991 Sb., nebo podle pokynu zřizovatele, tzn. obvykle odvést větší část prostředků do rozpočtu zřizovatele. Ten může (nemusí) uznat příspěvkové organizaci tzv. zlepšený hospodářský výsledek a přidělit jí finanční prostředky k rozdělení do fondů (vyhláška č. 205/1991 Sb.). Ovšem výnosy z nakládání s majetkem státu jsou (po odečtení souvisejících nákladů) ze zákona příjmem státního rozpočtu.
Obvykle zřizovatel uvolňuje svůj příspěvek postupně, a pokud dosahuje organizace vyšších příjmů nebo úspor, pak příspěvek příslušně krátí. Je to chování, které je sice (z hlediska platných zákonů) ekonomicky logické, ale příspěvková organizace pak samozřejmě nedosahuje "zisku".
Příjmy (vykazované v kapitole 700 jako neinvestiční příspěvky zřizovaným PO) za obce a dobrovolná sdružení obcí jsou z 80 % tvořeny příspěvkem zřizovatele. "Vlastní" příjmy vykazované za příslušnou část kapitoly 700 jsou z poloviny tvořeny příjmy z poskytovaných služeb (v rámci hlavní činnosti) a ze čtvrtiny příjmy za pronájem majetku obce.
Dary (neinvestiční) byly do této kapitoly poskytnuty (vykázány) v roce 1998 v celkovém objemu 18,5 mil. Kč (0,23 %) z celkových výdajů kapitoly 700, respektive 5,8 % vykázaných příjmů této kapitoly.
V roce 1999 je tato částka vykázána ve výši 17,2 mil. Kč. Zde jsou zahrnuty příjmy finančních prostředků z jiných zdrojů, než jsou veřejné rozpočty.
Ze sledovaných údajů jednoznačně vyplývá, že činnosti kultury (příspěvkové organizace i např. občanská sdružení apod.), pokud by se měly obejít bez účasti veřejných rozpočtů (OkÚ a obcí), by musely dosáhnout vlastních příjmů na úrovni několika miliard korun. Příspěvkové organizace v oblasti kultury (zřizované obcemi a OkÚ) by musely dosáhnout vlastních příjmů v celkové výši asi 3 mld. Kč.
Ztrátovou povahu většiny činností v kultuře nezmění na ziskovou ani oblíbený a rozšířený omyl - zakládání obchodních společností pro poskytování služeb kultury. Obvykle se tak děje se zdůvodněním, že takový krok je "daňově výhodný". Není samozřejmě možné vyloučit, že v ojedinělých případech může být taková úvaha ekonomicky správná.
Pokud ovšem řádně zpracujeme ekonomickou analýzu, je po zahrnutí všech vlivů (včetně všech daňových i jiných zákonů) zřejmé, že ve většině případů nedojde ani ke zmenšení nároků na rozpočet obce.
Poznatky a zkušenosti získané v roce 1999 spíše potvrzují, že bez finančních prostředků z veřejných rozpočtů (zejména z rozpočtů územní samosprávy) se poskytování veřejných služeb kultury prakticky neobejde.
V souvislosti s reformou veřejné správy lze očekávat ve financování kultury z veřejných rozpočtů výraznější změny zejména ve výdajích z rozpočtů okresních úřadů - v zásadě jako vyjádření příprav na nové postavení okresních úřadů a nová tzv. velká rozpočtová pravidla, která určí dovolené výdaje ze státních rozpočtů na této úrovni.
ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,
ředitelka odborného útvaru REGIS,
IPOS Praha
Příspěvek na kulturu z veřejných rozpočtů v letech 1997-1999 - neinvestiční (v tis. Kč)
Občanská sdružení Celkové výdaje na kulturu
Rok 1997 1998 1999 1997 1998 1999
kap. 334 67 462 50 550 48 641 3 776 307 4 397 465 5 244 078
kap. 700 - OkÚ 997 2268 2148 1 293 345 1 403 049 1 520 334
kap. 700 - obce 32 609 47 861 44 418 6 354 742 6 615 042 7 056 329
Celkem 101 068 100 679 95 207 11 424 394 12 415 556 13 820 741
