Financování místního sportu Vzhledem k tomu, že sport pozitivně ovlivňuje vlastnosti člověka, významně přispívá k regeneraci fyzických a duševních sil, kdy působí jako pozitivní externalita. Stát, obce a další složky různými způsoby podporují sportovní činnost občanů, resp. spotřebu tohoto...
Financování místního sportu
Vzhledem k tomu, že sport pozitivně ovlivňuje vlastnosti člověka, významně přispívá k regeneraci fyzických a duševních sil, kdy působí jako pozitivní externalita. Stát, obce a další složky různými způsoby podporují sportovní činnost občanů, resp. spotřebu tohoto veřejného statku.
Určité výrobní činnosti či poskytování služeb, jež doprovázejí většinu moderně provozovaných druhů různých sportů, se pro rozpočet příslušné obce projeví jako zvýšený podíl na výnosu daní z příjmů, DPH, daní z nemovitostí aj. včetně zvýšeného výnosu z různých poplatků (za parkování, využívání veřejného prostranství...).
Vytváření podmínek pro sport a jeho intenzivní provozování působí všeobecně jako pozitivní externalita při hospodářském rozvoji regionu a obcí. Typickými příklady jsou u nás Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou aj.
V daleko větší míře se na hospodářském rozkvětu určitých regionů a obcí trvale podílejí zimní sporty, například ve Švýcarsku a v Rakousku.
Z hlediska velikosti spotřeby uvedených skupin statků záleží velmi na tom, jaká je nabídka u jednotlivých druhů sportu a jaká je reálná poptávka, resp. potřeba pro dané místo v daném časovém období.
V této souvislosti je také důležité, zda jde o aktivní nebo pasivní provozování sportu. I pasivní provozování sportu (např. účast občanů jako diváků na sportovním utkání) je předmětem zájmu příslušné obce či jiného představitele veřejné správy.
Respektování tohoto zájmu se projeví v příslušném veřejném rozpočtu jako podíl na financování konkrétního sportovního zařízení apod.
Organizace
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
[*] státních zařízení:
- školy, speciální sportovní zařízení patřící do správy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
- sportovních klubů podporovaných z celospolečenských zdrojů;
[*] soukromých zařízení:
- sportovní kluby specializované na určitý sport,
- individuálně provozovaná sportovní zařízení aj.
Při financování sportu se velmi často uplatňuje vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na centrální a místní.
Centrální zdroje
I zde platí zásada, že je správné, aby maximum zdrojů pro financování bylo soustředěno na místa jejich potenciální spotřeby, tj. do rozpočtů municipalit, případně do rozpočtů okresních či krajských orgánů.
ČSTV
Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) sdružuje sportovní, tělovýchovné a turistické svazy s celostátní působností, tělovýchovné jednoty (TJ) a sportovní kluby (SK) i jejich sdružení, jsou-li ustaveny jako občanská sdružení podle zákona o sdružování občanů. Sídlem ČSTV je Praha. Posláním ČSTV je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci ČR a přípravu na ni.
Na úrovni okresů pracují okresní sdružení ČSTV (OS ČSTV). Jsou to právnické osoby charakteru občanského sdružení s vlastní právní subjektivitou. OS ČSTV sdružují tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, sportovní, tělovýchovné a turistické svazy sdružené v Českém svazu tělesné výchovy. OS ČSTV jsou součástí ČSTV. Jejich posláním je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku. Plní zejména tyto úkoly:
- podporují činnost sdružených subjektů;
podílejí se na vytváření potřebných ekonomických, finančních a materiálních podmínek, které směřují k podpoře sportovních, tělovýchovných a turistických aktivit;
- soustřeďují svěřené zdroje určené jako příspěvky pro sdružené subjekty;
- spravují vlastní a svěřený majetek.
Sportovní kluby
Sportovní klub (SK) plní řadu úkolů. Například SK Beach Volejbal ve Znojmě plní tyto hlavní úkoly:
- organizuje sportovní činnost v rámci zapojení do sportovních, tělovýchovných a turistických akcí, vytváří pro ně materiálové a tréninkové podmínky;
- vytváří široké možnosti užívání svých sportovišť pro zájemce z řad veřejnosti, zejména pak mládeže;
- vytváří ekonomickou základnu pro plnění svých cílů, a to zejména vlastní hospodářskou činností;
- vede své členy a ostatní účastníky v tělovýchovném procesu v SK k dodržování základních etických, estetických a mravních pravidel, umožňuje jim širokou informovanost v oblasti tělesné kultury a kultury vůbec;
- hájí a chrání zájmy svých členů a zastupuje je při jednání se státními orgány, jinými organizacemi, pro potřebu SK jim poskytuje součinnost a pomoc;
- spolupracuje s orgány státu a s orgány samosprávy (obcí a měst), u nichž vyhledává podporu formou, která směřuje k realizaci společných zájmů;
- udržuje partnerské vztahy s ostatními sportovními, tělovýchovnými a turistickými spolky v okrese;
- dalšími formami své činnosti napomáhá rozvoji veřejného života, kultury, zdraví apod. v obci (obvodu, okrese), zejména formou veřejně prospěšných prací, organizováním a osvětovou činností;
- spravuje vlastní majetek.
Mimo svých základních úkolů může SK provozovat
[*] podnikatelskou činnost
- účetní práce a poradenství,
- průvodcovská činnost,
- pořádání kurzů pro cvičitele a trenéry,
[*] obchodní činnost: koupě a prodej zboží (na základě živnostenského listu)...
Za účelem vytváření ekonomické základny pro plnění svých cílů a úkolů, případně formou sponzorství, podporuje pořádání sportovních podniků. Může vstupovat do obchodních vztahů a pro tyto účely může zakládat nebo se podílet na zakládání jiných právnických subjektů prospěšných tělovýchově a sportu. Příklad hospodaření VTJ Znojmo za rok 1998 uvádí tabulka č. 1.
Výdaje z rozpočtů municipalit
Z údajů v tabulce č. 1 je patrné, že sportovní organizace se snaží získávat potřebné finanční prostředky různými vlastními aktivitami.
Přesto obce ve svých rozpočtech pravidelně pamatují na příspěvek pro sportovní organizace. Částky vydávané na sport z rozpočtů měst a obcí nejsou určovány žádnou zákonnou ani jinou normou. Jejich výše závisí na konkrétních finančních možnostech příslušného města či obce a rozhodnutí představitelů (obecního zastupitelstva a obecní rady) obce.
Města a obce se podílejí na financování sportovní činnosti ve svém městě či obci buď přímo nebo nepřímo.
Přímé financování
Do přímého financování sportu z rozpočtu obcí patří zejména:
[*] dotace na provoz sportovních zařízení,
[*] dotace na investice do sportovních zařízení,
[*] příspěvky občanským sdružením.
Nepřímé financování
Do nepřímého financování sportu z rozpočtu obcí patří např. různé podpory školám (zvláště základním) pro pořádání sportovních akcí.
V rozpočtech měst jsou zahrnuty výdaje na sport zpravidla v takzvaném sportovním fondu v rámci položky "školství". Z tohoto zdroje jsou hrazeny nejčastěji tyto druhy výdajů:
pořádání tradičních sportovních akcí,
spolková sportovní činnost mládeže,
výkonnostní sport,
družební sportovní styky,
nejlepší sportovci města,
rekonstrukce, opravy a údržba sportovních zařízení apod.
Příklad struktury a objemu výdajů na financování sportu v různých městech uvádějí tabulky.
Z municipálního rozpočtu jsou hrazeny nejčastěji náklady na energii (zhruba 57 %), náklady na služby (cca 35 %) a náklady na odpisy (cca 8 %). Školský úřad hradí hlavně náklady na učební pomůcky (tělocvičné nářadí) a náklady na mzdy.
Celkový podíl hrazení nákladů školským úřadem ve srovnání s obcí je asi pětkrát vyšší. Přehled jak provozních, tak investičních výdajů například města Pardubic v letech 1996 až 1998 uvádí tabulka č. 3.
Z údajů v tab. č. 3 je patrné, že při počtu obyvatel města Pardubice (zhruba 93 000) bylo v roce 1998 na jednoho obyvatele města z rozpočtu města vydáno necelých 1000 Kč, což je téměř 5x více než celostátní průměr, který činí zhruba 200 Kč na jednoho obyvatele. V rámci okresu všechny TJ a SK, jež jsou členy OS ČSTV, dostávají tzv. základní příspěvek ve výši 1000 Kč ročně.
Celkový součet těchto základních příspěvků se odečte od celkových zdrojů určených k rozdělování. K tomuto příspěvku dostávají TJ a SK příspěvek podle stavu členské základny (tvoří 20 až 50 % z celkových přidělených prostředků pro OS ČSTV).
Zbylé prostředky se rozdělují podle údajů získaných z výkazů hospodaření TJ a SK, a to v poměru 20 až 30 % na materiál, zhruba 60 % na energii a 10 až 20 % na nájemné. Přehled o celkových výdajích na sport z veřejných rozpočtů uvádí tabulka č. 4.
JAROSLAV PILNÝ,
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
Tab. 1 Příjmy a výdaje VTJ Znojmo
Příjmy Výdaje
Položka Kč Položka Kč
Reklama 344 000 Mzdy 965 000
Sponzoring 75 000 Odvody 105 000
Nájem 210 000 Provozní náklady 424 470
Členské příspěvky 4 500 Cestovné 37 000
Vstupné 58 500 Pohonné hmoty 89 815
Přestupy 190 000 Odměny rozhodčím 85 000
Pronájem ubytovny 655 893 Registrační poplatky 7 000
Příspěvek od MěÚ 296 000 Přestupy 240 000
Hotovost 786 000 Hotovost 786 000
Celkem příjmy 2 169 893 Celkem výdaje 2 739 285
Pramen: Výroční zpráva VTJ Znojmo
Tab. 2 Výdaje na sport z rozpočtů měst v r. 1999 (v tis. Kč)
Druhy výdajů Brno Chrudim
Rozpočet města celkem: výdaje 6 201 700 381 068
Dotace na provoz sportovních zařízení 44 500 7 743
- z toho
* občanským sdružením 13 400 4 743
Dotace na investice 51 600 -
% z rozpočtu obce celkem 1,55 2,02
Tab. 3 Výdaje na sport z rozpočtu města Pardubice v l. 1996-98 (v tis. Kč)
Druh výdaje 1996 1997 1998
Provozní výdaje:
- provoz plaveckého areálu 2 150 2 800 2 200
- provoz dětského koupaliště 1 533 1 000
- opravy sportovních zařízení 135
- ostatní 586 432 1 000
- Fond sportu 5 714 4 883 5 300
- Fond vrcholového sportu 5 000 1 600
Provozní výdaje celkem 10 118 13 115 11 100
Investiční výdaje
- výstavba tribuny na dostihovém závodišti 3 162 36 171 -
- výstavba venkovního bazénu 3 000 11 999 14 000
- rekonstrukce letního koupaliště 626 30 320
- zakoupení zimního stadionu 18 000 30 400
Investiční výdaje celkem 6 162 66 796 74 720
Výdaje celkem 16 280 79 911 85 720
Pramen: Finanční vyrovnání města Pardubice za roky 1996-1998
Tab. 4 Celkové výdaje na sport z jednotlivých druhů rozpočtů v ČR (v tis. Kč)
Rok 1996 1997 1998
Výdaje municipalit 1 431 935 1 763 537 1 827 156
Výdaje ze státního rozpočtu 1 260 430 1 089 663 914 979
Sazka, a. s. 680 779 712 308 712 664
Celkem 3 373 147 3 565 508 3 454 819
HDP (mld. Kč) 1 269 1 282 1 257
% 0,27 0,26 0,27
Pramen: Státní rozpočty ČR
