Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích činí u měst a obcí asi 30 %. Těch, které nevykazují žádné kapitálové výdaje, je menšina. Například v loňském roce to bylo pouze 383 (6 %) převážně malých nebo velmi malých obcí. Většina municipalit tak uskuteční alespoň jeden investiční projekt za rok.
V roce 2009 zaznamenala většina měst a obcí meziroční pokles svých příjmů v důsledku nižšího výnosu daní (viz graf 1). Snížení příjmu ze systému sdílených daní zčásti kompenzoval vyšší růst dotací. V letošním a příštím roce není další pokles výnosu sdílených daní pravděpodobný. Ohledně dotací však panuje velká nejistota, která souvisí s hledáním úspor ve státním rozpočtu. Na rozdíl od přípravy rozpočtu na rok 2009 se však samosprávy mohou nyní na neradostný vývoj v této oblasti lépe připravit, protože budou mít přesnější informace.
ZÁKLADNÍ ASPEKTY PŘÍPRAVY INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
Vzhledem k tomu, že většina obcí se pustí do nového projektu, nebo bude pracovat na dokončení již existujícího, bude zajímavé podívat se na základní aspekty s tím spojené. Příprava investičního projektu je vždy náročným procesem a v období nejistých příjmů to platí dvojnásob. Současnou situaci mohou navíc ovlivnit ještě komunální volby. Předvolební období i období těsně po volbách bývají spojena s množstvím slibů (týkajících se například zlepšování podmínek života obyvatel), a tudíž i s návrhy mnoha investičních projektů. Proces přípravy projektů tak bude v příštím roce vyžadovat více pozornosti zejména z hlediska jejich financování.
Význam kapitalových (investičních) výdajů je patrný z grafu 2. Municipality vynakládají na tyto výdaje v průměru 57 mld. Kč ročně, což je téměř jedna třetina jejich rozpočtů. To je vyšší podíl než u státního rozpočtu nebo rozpočtů krajské samosprávy. A je vysoký i v mezinárodním srovnání. Z grafu také vyplývá, že obce jako celek zvýšily kapitálové výdaje i loni. Zvýšení však bylo »vykoupeno« poměrně vysokým deficitem rozpočtu.
MANÉVROVACÍ PROSTOR A ROZHODOVÁNÍ O INVESTICÍCH
Na rozdíl od běžných výdajů (například na mzdy, energie, nákup zboží a služeb), které se vyznačují určitou opakovatelností a stabilitou, má obec při rozhodování o investičních výdajích obvykle značný manévrovací prostor. Rozhoduje o tom, zda a v jakém rozsahu je uskuteční, zda je bude financovat půjčkou, či si na ně postupně ušetří, zda bude projekt realizovat vlastními silami nebo si najme soukromou firmu a podobně.
Města a obce mají zajištěnou určitou část svých příjmů bez ohledu na hospodaření či rozhodování. Jde především o podíl na třech daních, o jejichž výnos se municipality dělí se státem a kraji. Tato charakteristika obecních financí je jedním z důvodů, proč většinou nemají problém se žádostí o úvěr.
Naproti tomu dlouhodobé spoření může být vzhledem k úrovni úroků z depozit nevýhodné. A většina samospráv jiný nástroj než bankovní účet jako prostředek k ukládání dočasně nepotřebných peněžních prostředků nepoužívá.
Fakt, že se města a obce obce výrazně nepodílejí na financování zdravotnictví (zdravotní pojišťovny), školství (mzdy učitelů jdou na vrub státního rozpočtu) a sociální péči (většina sociálních dávek se financuje ze státního rozpočtu) jim, na rozdíl od situace v dalších zemích, poskytuje prostor angažovat se v dalších oblastech. To je další důvod, proč je podíl kapitálových výdajů v obecních rozpočtech v České republice poměrně vysoký.
CO VYŽADUJE PŘÍPRAVA PROJEKTU?
Zejména je třeba sestavit výhled rozpočtu obce na dobu realizace projektu nebo splácení půjčky s projektem spojené. Rozpočet by měl vycházet z analýzy příjmové a výdajové stránky za uplynulých pět let, a to v členění na běžný a kapitálový. Pro hledání případných rezerv je vhodné získat srovnání vývoje příjmů a výdajů s rozpočty obcí obdobné velikosti. Pečlivé zhodnocení projektu z hlediska jeho nákladů je nezbytné pro to, aby se minimalizovalo riziko finančních obtíží v budoucnosti. Odhady příjmů a výdajů by měly být spíše konzervativní (vždy může dojít k nečekanému výpadku některé z příjmových položek). Rozpočet obce by měl rovněž mít zabudovanou rezervu pro případ, že se objeví neočekávané výdaje (nemusí jít jen o důsledky povodní), nebo dojde k propadu příjmů (nejen kvůli ekonomické recesi).
Důležitý je i výběr partnera, který projekt uskuteční. Měl by to být subjekt se zkušenostmi v dané oblasti, který je v dobré finanční kondici a pro něhož není obecní zakázka východiskem z nouze. Je vhodné prověřit si jeho finanční stav, zda není ohrožen třeba bankrotem. Údaje o celkové kondici firem (například www.cribis.cz) jsou nyní mnohem dostupnější než dříve.
Projekt by měl být dobře propracovaný nejen po technické (věcné), ale i právní stránce. Zejména dobré právní zajištění spolupráce se soukromým sektorem minimalizuje riziko ztrát, pokud se projekt začne a nedokončí. Města a obce sice disponují nemalým majetkem, ale využívat tento zdroj až na financování ztráty z projektu, bývá obvykle méně výhodné. Smlouva o projektu by měla mít všechny potřebné náležitosti podle zákona o obcích. To znamená v závislosti na finančních nákladech projektu souhlas rady obce, případně zastupitelstva.
Dobře připravený projekt samozřejmě nezajistí stoprocentní jistotu jeho zdárného dokončení a fungování, může však výrazně přispět k omezení případných ztrát, a předejít tak finančním obtížím.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Emisi komunálních dluhopisů v hodnotě 2 mld. Kč s patnáctiletou dobou splatnosti vydalo letos Statutární město Liberec (na snímku záběr z jeho centra). Od nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, před šesti roky je tak vůbec prvním městem u nás, jemuž Ministerstvo financí v souladu s tímto zákonem k tomu udělilo souhlas.
FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
