Formy nápravy Jaká je ve shora uvedeném případě forma nápravy a kdo je k tomu příslušný? Jak je možno toto jednání postihnout? ODPOVĚĎ: Pokud jde o možné formy nápravy takového jednání starosty a jeho důsledků, mnohé bude záležet na tom, o jaký úkon se v daném případě jedná. Lze vycházet z toho, že...
Formy nápravy
Jaká je ve shora uvedeném případě forma nápravy a kdo je k tomu příslušný? Jak je možno toto jednání postihnout?
ODPOVĚĎ: Pokud jde o možné formy nápravy takového jednání starosty a jeho důsledků, mnohé bude záležet na tom, o jaký úkon se v daném případě jedná. Lze vycházet z toho, že výše uvedená situace, kdy starosta bude jednat v rozporu s usnesením zastupitelstva, připadá nejspíše v úvahu u úkonů majetkoprávní povahy.
Zmíněné ustanovení § 103 odst. 1 zákona o obcích nevychází ze zásady ochrany dobré víry druhé smluvní strany, což znamená, že právní úkon bude neplatný i v případě, že druhá smluvní strana nevěděla o tom, že starosta postupoval v rozporu se zákonem o obcích.
Zákon o obcích sice v citovaném ustanovení říká, že úkon provedený bez schválení příslušným orgánem obce, je neplatný, tuto neplatnost však vzhledem k tomu, že se jedná o spor o právo, může autoritativně konstatovat jen k tomu příslušný orgán, což je v tomto případě soud.
Věc je tak možné řešit prostřednictvím tzv. určovací žaloby, kterou by podala obec (podle § 80 písm. c) občanského soudního řádu lze návrhem na zahájení řízení uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem - obec by v tomto případě naléhavý právní zájem měla).
Obec ale také může s druhou smluvní stranou jednat a pokusit se s vysvětlením pozadí celé věci záležitost vyřešit dohodou, což je jistě výhodnější než zdlouhavé soudní řízení.
Třetí možností je řešení prostřednictvím okresního úřadu, a to na základě § 124 odst. 2 až 6 zákona o obcích. Podle těchto ustanovení okresní úřad pozastaví výkon "jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti" (což by bylo ono rozhodnutí starosty nerespektující usnesení zastupitelstva), pokud je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem.
Pokud zastupitelstvo obce nezjedná do tří měsíců nápravu, podá okresní úřad krajskému soudu příslušnému podle sídla obce žalobu na zrušení takového opatření orgánu obce. Nicméně vzhledem k tomu, že "zjednání nápravy" bude nejspíše v zájmu zastupitelstva, jeví se podání žaloby k soudu okresním úřadem variantou nejméně pravděpodobnou.
Postihem starosty je především jeho možné odvolání z funkce (záleží na rozhodnutí zastupitelstva obce v závislosti na charakteru jednání starosty a jedná se o sankci politickou, nikoliv právní - podle § 103 odst. 2 věta třetí je starosta z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu obce).
Uvažovat lze v takovém případě též o podání trestního oznámení, a to nejspíše pro podezření ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona, jehož se dopustí ten, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu nebo překročí svou pravomoc nebo nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci. Taková skutečnost by se v daném případě musela prokázat.
Mgr. Josef Vedral, Ph.D.,
právník, člen Místního zastupitelstva
Městské části Praha-Zbraslav
