Sdružování obcí k větším projektům, na které by jedna obec sama nestačila, má u nás značně nevyužité možnosti. Soudí tak PhDr. Jana Kozáková, starostka Rudné v okrese Praha-západ, která se v tomto svém přesvědčení ještě více utvrdila po své nedávné návštěvě Francie.
Středočeská škola obnovy venkova Lety a Karlštejnsko připravila studijní cestu skupiny starostů ze středních Čech do Burgundska, s nímž Středočeský kraj uzavřel dohodu o spolupráci. V kantonu Nuits Saint Georges se Středočeši zajímali o rozvoj tohoto malého venkovského regionu zejména ve spojitosti s projekty rozvoje turistiky a jejich podpory Evropskou unií. "I když má naše republika pro rozvoj cestovního ruchu velmi dobré předpoklady, ověřili jsme si, že i v této oblasti je ve srovnání s Burgundskem nedostatečně rozvinutá," poznamenává starostka Rudné PhDr. Jana Kozáková.
Francie je zemí s vysokými příjmy z cestovního ruchu a chce zůstat v tomto směru ve světové špičce. Dnes to znamená využít pro jeho další rozvoj možnosti všech regionů. Jak se obce v Burgundsku starají o své zatraktivnění v očích turistů?
Především tak, že každá oblast usiluje o to, aby turistovi poskytla informace, které ho zajímají. V Nuits Saint Georges s pěti tisíci obyvateli jsme měli možnost poznat, jak lze na jednom společném projektu zainteresovat všechny, kteří mají zájem o oživení místního cestovního ruchu. Navštívili jsme informační středisko města, na jehož provoz přispívá radnice, místní podnikatelé - a to nejen z tohoto městečka, ale i z dalších 22 obcí v okolí, dobrovolníci z občanského sdružení a v neposlední řadě i "okres". Informační středisko je prvním místem v Nuits Saint Georges, kam turisté zamíří. Mohou se tam seznámit se všemi zajímavostmi města i okolí, obdrží rady, kde se lze dobře najíst a kde nejlépe ubytovat. Celoročně otevřené středisko si na činnost částečně vydělává pořádáním různých festivalů a kulturních akcí. Zaujalo nás, že město na rozvoj tohoto střediska posílá kromě každoročního příspěvku veškeré poplatky, které vybere z ubytování. Peníze z cestovního ruchu se tak do něho zase vracejí.
Francouzské obce poměrně intenzívně spolupracují v rámci tzv. mikroregionů. Vytvářejí společné projekty a sdružují prostředky na jejich realizaci. Seznámili jste se s nějakým takovým projektem?
Ano, a to v městečku Cormatin, které se podílelo na projektu "Zelená cesta". Ten spočívá ve vytvoření cyklostezky na náspu zrušené železnice mezi městy Macon a Beaune a připravilo jej společně několik měst a obcí. Žádost o finanční podporu z Evropské unie však za ně podal kraj Burgundsko. Tak vznikla na osm metrů vysokém náspu zhruba sto kilometrů dlouhá cyklistická stezka, z níž je krásný výhled na krajinu posetou vesničkami s románskými památkami. Stezka je asfaltová, cyklisté si ji pochvalují, využívá se také pro pěší turistiku či jízdu na kolečkových bruslích a oblíbili si ji i vozíčkáři.
Je to zkušenost inspirující ke spolupráci obcí i v našich podmínkách. Sdružování obcí k větším projektům, na které by jedna obec sama nestačila, má u nás značně nevyužité možnosti. Těším se, až budeme mít v každé větší obci informační centrum pro turisty.
Zdá se, že v Burgundsku i drobné podnikání věří v přínos rozvoje cestovního ruchu.
V porovnání s Burgundskem na českém venkově chybí mnohem víc hospůdek, vinárniček, vhodných ubytovacích kapacit a dalších služeb. Podle mého názoru je naše republika především ve službách výrazně víc svázána různými předpisy a byrokracií než Francie, která je jinak považována za baštu byrokracie. Během naší cesty jsme například navštívili nově otevřenou restauraci, která byla vybudována za pomoci prostředků EU ze starého železničního strážního domku a pojme asi padesát hostů. Záchod tam stačí jeden - pro dámy i pány, a je v samostatném domku "přes dvůr", což nikomu z hostů nevadilo. Ale určitě se shodneme na tom, že v České republice by ani náhodou nepřicházelo v úvahu, aby někdo takovou hospodu mohl otevřít a jeho plány mu nezhatili třeba hygienici, natož pak aby na ni obdržel dotaci z EU.
Má místní samospráva ve Francii větší slovo, než je tomu u nás? Setkala jste se se stížnostmi na přílišnou centralizaci rozhodovacích pravomocí?
Francie má za sebou dlouhodobý vývoj veřejné správy. Základy té současné položil již Napoleon. Podle starostů, s nimiž jsme při naší studijní cestě hovořili, se nyní ve Francii žádné vážnější spory o centralizaci a její pojetí nevedou. Obyvatelé si sami na nejnižší možné úrovni rozhodují o tom, jak se bude obec rozvíjet. Svěřují pravomoci a některé činnosti kantonům a dalším svazkům obcí podle vlastního uvážení a možností. Veřejná správa se zcela jasně dělí na výkonnou (zajišťují ji úředníci, kteří prošli specializovanými středními a vysokými školami) a rozhodovací (je na bedrech starostů a zastupitelstev). Starostové a členové zastupitelstev jsou ve Francii zásadně neuvolnění. Jinými slovy řečeno, nemají výkon veřejné správy jako povolání, a to dokonce ani v Paříži. Zatímco u nás je statutární orgán obce - starosta - odpovědný za účetní jednotku, ve Francii je to státní úředník. Zastupitelstva rozhodují, úředníci konají a odpovídají také za účty.
Mají francouzské obce nesnáze se svými financemi?
Naprostá většina obcí ve Francii má problémy s financováním v tom smyslu, že by dokázaly utratit více, než kolik činí příjmy do jejich rozpočtu. Obce, které jsme navštívili, žádné vyslovené finanční problémy neměly. V oblasti Nuits Saint Georges je zemědělství obvykle velmi výnosné. Pěstuje se tam především víno a černý rybíz. U obou plodin patří oblast k nejbohatším v celé Francii, a o dotacích tam proto nemůže být ani řeč.
Jak hodnotí představitelé francouzských obcí členství své země v EU?
Francouzští starostové, se kterými jsme hovořili, si unii většinou pochvalovali. Nyní však mají problém, že Francie je v EU více plátcem než příjemcem prostředků. Hrubý domácí produkt francouzských regionů je tak vysoký, že na dotace dosáhnou pouze ve spolupráci s partnerem z nových členských států. Naši hostitelé neskrývali, že také to je jedním z motivů budoucí spolupráce. Městečko Rudná u Prahy chce tuto nabídku využít.
