Zvažujeme, že bychom v obci vytvořili pracovní místo tajemníka obecního úřadu. Jsou dána pro vytvoření tohoto místa a jeho obsazení nějaká pravidla? Při zřizování funkce tajemníka obecního úřadu je třeba vycházet zejména ze dvou právních předpisů, a to zákona o obcích a zákona o úřednících územních...
Zvažujeme, že bychom v obci vytvořili pracovní místo tajemníka obecního úřadu. Jsou dána pro vytvoření tohoto místa a jeho obsazení nějaká pravidla?
Při zřizování funkce tajemníka obecního úřadu je třeba vycházet zejména ze dvou právních předpisů, a to zákona o obcích a zákona o úřednících územních samosprávných celků.
V prvé řadě nutno zdůraznit, že zákon o obcích rozlišuje mezi obligatorním a fakultativním zřizováním funkce tajemníka obecního úřadu. Povinně se funkce tajemníka zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Ostatní obce, tedy obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu, funkci tajemníka obecního úřadu zřídit mohou, ale nemusí; záleží pouze na jejich uvážení. Pro případ, že v obci není funkce tajemníka obecního úřadu zřízena nebo tajemník obecního úřadu není ustanoven, zákon stanoví, že jeho úkoly plní starosta.
Vedle rozsahu přenesené působnosti vykonávané obcí zákon žádná další kritéria (např. minimální počet občanů obce nebo zaměstnanců obce aj.) ve vztahu k povinnosti, resp. možnosti zřízení funkce tajemníka obecního úřadu nestanoví. Obec, která chce nad rámec zákonné povinnosti funkci tajemníka obecního úřadu zřídit, by však měla vždy dobře posoudit, zda zřízení funkce tajemníka bude pro obec přínosné (a to zejména s přihlédnutím k úkolům, které tajemník obecního úřadu ze zákona zabezpečuje) a samozřejmě také to, zda zřízení této funkce bude odpovídat finančním možnostem obce.
Pokud jde o úkoly, které podle zákona o obcích tajemník obecního úřadu plní, uvádím:
zajišťuje výkon přenesené působnosti obce s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a stanoví jim plat,
vydává vnitřní předpisy obecního úřadu, nevydává-li je rada obce (zákon výslovně vyjmenovává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu),
zúčastňuje se zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním,
je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
Tajemníka obecního úřadu jmenuje podle § 103 odst. 3 zákona o obcích starosta, a to se souhlasem ředitele krajského úřadu; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování tajemníka obecního úřadu neplatné.
Vlastnímu jmenování tajemníka musí předcházet výběrové řízení v souladu se zákonem o úřednících územních samosprávných celků. Uchazeč musí splňovat požadavky dané tímto zákonem a za pozornost stojí také ustanovení § 110 odst. 6 zákona o obcích, podle kterého tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
Vzhledem k tomu, že tajemník je zaměstnancem obce a je součástí obecního úřadu, je třeba upozornit na ustanovení § 102 odst. 2 zákona o obcích, podle kterého je radě obce mimo jiné vyhrazeno stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a rozdělení pravomocí v obecním úřadu. Případné zřízení funkce tajemníka obecního úřadu by se následně mělo odrazit v organizačním řádu obecního úřadu, který také vydává rada obce.
V případě rozhodnutí obce funkci tajemníka obecního úřadu zřídit, doporučuji obrátit se na příslušný krajský úřad, který podá bližší informace týkající se postupu při udělování souhlasu ředitele krajského úřadu se jmenováním tajemníka.
Závěrem poznamenávám, že rovněž v případě odvolávání tajemníka obecního úřadu je k tomuto kroku starosty nutný předchozí souhlas ředitele krajského úřadu.
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
Výklad zákona o obcích:
Tajemník obecního úřadu nesmí ze zákona vykonávat funkce v politických stranách a politických hnutích.
Osobě vykonávající tajemníka však není zapovězeno řadové členství v politických stranách.1).
Zákonodárce správně zvolil zlatou střední cestu. Na jednu stranu parciálně posílil nezávislost postavení tajemníka (zákazem výkonu funkcí v politických stranách a z toho pramenící svázanost s jedním určitým politickým subjektem) a na stranu druhou ovšem zcela nerozšlapal politická ústavně garantovaná oprávnění fyzické osoby vykonávající funkci tajemníka
(tím, že jí ponechal možnost být členem politické strany).
Realita: tajemník obce vykonává opakovaně funkci lídra strany s odvoláním na to, že "lídrem strany je v místě bydliště zatímco tajemníkem v okresním městě". Podle mého přesvědčení jde o výklad účelový. Zákon jednoznačně stanoví "nesmí být funkcionářem" bez jakýchkoli výjimek.