Otázka: Podle § 107 odst. 1 zákona o obcích zabezpečuje dosavadní starosta ode dne voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva obce výkon přenesené působnosti v obcích, dále zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a plní další úkoly v samostatné působnosti obce, nejde-li o úkony vyhrazené zastupitelstvu podle § 84 a § 85 zákona nebo vyhrazené radě podle § 102 odst. 2 písm. c) a m) zákona. Ze znění nového zákona o obcích (ve srovnání s příslušnými ustanoveními zákona č. 367/1990 Sb.) vyplývá, že funkční období členů zastupitelstva, tedy včetně členů rady, končí ke dni voleb a pouze starosta vykonává pravomoci podle citovaného ustanovení. Jak to je ale s místostarosty? Znamená § 107, že i funkce místostarosty končí dnem voleb? Pokud ano, jak by se řešila situace, kdy starosta z nejrůznějších důvodů (např. pro nemoc) nemůže po ono přechodné období pravomoci podle § 107 vykonávat?
Odpověď: Zákon o obcích č. 128/2000 Sb skutečně již neobsahuje ustanovení obdobné § 30 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., podle kterého funkční období členů obecního zastupitelstva, kteří byli členy obecní rady, končilo teprve zvolením nové obecní rady po volbách do zastupitelstev v obcích (rovněž starosta podle § 55 tohoto zákona setrvával ve své funkci i po ukončení volebního období až do zvolení nového starosty). Důvodová zpráva, která může být v určitých případech vodítkem pro výklad zákonných ustanovení, k § 107 nového zákona o obcích říká, že "účelem navrhované úpravy je docílit toho, aby nové zastupitelstvo obce včas zvolilo své orgány tak, aby plnily své funkce. Přitom se respektuje ustanovení čl. 102 Ústavy o čtyřletém funkčním období. Proto dosavadní starosta nesetrvává ve své funkci, ale je do ustavujícího zasedání pověřen plněním některých nezbytných úkolů". Z citace vyplývá, že motivem pro novou úpravu fungování orgánů obce v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne jeho ustavujícího zasedání bylo respektovat čl. 102 odst. 2 Ústavy, podle něhož je funkční období zastupitelstva čtyřleté, když se vycházelo z toho, že není možné tuto lhůtu překračovat prostřednictvím zákona.
Je ovšem pravda, že může nastat situace, kdy dosavadní starosta z jakéhokoliv důvodu nemůže nebo třeba i nechce (zákon nemá prostředek, jak ho k tomu přinutit) vykonávat pravomoci podle § 107 odst. 1, přičemž toto ani jiné ustanovení zákona nedává odpověď na otázku, zda na jeho místo může v takovém případě nastoupit (a uvedené pravomoci vykonávat) místostarosta. Podle § 104 odst. 1 zákona o obcích starostu zastupuje místostarosta s tím, že zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti, přičemž místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti a jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi.
Při výkladu právních norem se užívá klasických výkladových pravidel. Jedním z nich je i pravidlo analogia legis, tzn. analogie zákona, kdy se v případě, že určitá otázka není výslovně zákonem řešena, použije na její řešení ustanovení zákona upravující skutkovou podstatu obdobnou, resp. takovou, která je řešené otázce nejbližší. Tak se bude postupovat i zde, kdy lze z § 107 odst. 1 ve spojení s § 104 odst. 1 dovozovat (byť to § 107 odst. 1 výslovně nestanoví), že v případě, kdy dosavadní starosta nevykonává pravomoci svěřené mu zákonem o obcích v § 107 odst. 1, bude tyto pravomoci vykonávat ten místostarosta, kterého zastupitelstvo obce pověřilo zastupováním starosty (i on jen do ustavujícího zasedání zastupitelstva).
Podpůrným argumentem pro tento závěr může být i výše citovaná důvodová zpráva, z níž vyplývá, že účelem nové úpravy fungování orgánů obce v přechodném období bylo respektovat čl. 102 Ústavy, nikoliv ovšem ohrozit pro toto období výkon základních pravomocí, které jsou v působnosti obce, tedy oněch pravomocí, které zákon vypočítává v § 107 odst. 1.
JUDr. JOSEF VEDRAL, Ph. D.,
Kancelář Svazu měst a obcí ČR
|