GIS je informační systém, pracující s libovolnými prostorovými (geografickými) daty.
| Pod pojmem prostorová data si lze představit cokoli, co souvisí s umístěním v prostoru a je možno lokalizovat v mapě. Jsou to například údaje o parcelách, zakreslené v katastrální mapě, průběhy inženýrských sítí, různé pasporty, objekty sdružené v mobiliářích měst a obcí - jako lavičky, dětská hřiště, a podobně, rozmístění historických a kulturních objektů, zátopové oblasti, různé zóny, rozmístění průmyslových vrtů a sond, geologická data, ale také např. rozmístění kontejnerových nádob na území obce či nábytku v místnosti.
Už jen z tohoto krátkého výčtu si lze představit, jaké množství požadavků je ze strany uživatelů na geografické informační systémy kladeno. Záleží přitom zejména na účelu, pro který je takový systém vytvářen. Jiné informace o inženýrských sítích potřebuje pro svou práci získat pracovník místní samosprávy, jiné správce sítí. Potřeba informací se různí nejen podle profesního zařazení, ale také podle míry zodpovědnosti, pravomoci a úrovně rozhodování. Podle těchto kritérií je nutné výsledné informace často spojovat a kvalitativně rozlišovat. A jsme u toho, jak vznikl titulek našeho článku. Měňavka neboli Amoeba je jednobuněčný organismus neustále měnící svůj tvar. Stejně tak geografický informační systém by měl navenek působit jako jeden celek bez ohledu na to, z jakých částí je složen. Měl by také mít možnost neustále se vyvíjet - měnit svůj tvar, v závislosti na měnících se informačních potřebách a požadavcích uživatelů. Z desetileté zkušenosti ve tvorbě GIS pro města a obce vyplývá, že je-li systém dobře navržen a má-li podporu ze strany přímých uživatelů a vrcholového vedení, stává se důležitým strategickým nástrojem pro rozhodování a řízení. Měla bych však upozornit na skutečnost, že budování geografického informačního systému může být, zejména v prvních třech až pěti letech, poměrně finančně náročné a tvorba komplexního systému je dlouhodobou záležitostí, která nekončí, nýbrž začíná pořízením geografických a popisných dat. Finanční náročnost je možné významně ovlivnit volbou strategie postupu tvorby a výběrem takového programového vybavení, které svou koncepcí může velmi pružně reagovat na změny organizace, legislativy, požadavků a specifik daného úřadu za samozřejmě přijatelnou cenu. A tady je druhý důvod, proč přirovnání AMEBA. Přestože data uložená na nosičích a pečlivě zařazená v archívu zdaleka ještě nejsou informačním systémem, určují jeho výslednou kvalitu. Doporučuji proto, v souladu se zkušenostmi ze zavádění GIS, aby se pozornost v prvních etapách budování soustředila spíše na vytvoření datového portfolia než na urychlený výběr softwaru. Ten by měl přijít na řadu až v okamžiku, kdy budou uživatelé sami schopni na systém aktivně působit formou svých konkrétních požadavků. Do té doby většinou postačí pro práci s pořízenými daty jednoduchá GIS prohlížečka. Při prvních krocích velká část uživatelů navíc zjistí, že tento nástroj je pro jejich práci dostatečný, protože buďto sami nepotřebují nebo ani nemohou data upravovat a zavedení složitějšího softwarového nástroje by tak pro ně bylo neefektivní. Vybraný software se v momentě instalace stává často nástrojem denní potřeby a vybrat si ten správný je klíčovým momentem budování GIS. Proto je důležité tento krok neuspěchat a dát také přímým uživatelům možnost spolurozhodovat na výběru aplikace, resp. aplikací. Díky tomuto postupu, kdy se ekonomická zátěž snižuje, alespoň v prvních etapách o finance vynakládané na software a v závislosti na něm také na hardware, se GIS stává dostupným i pro menší ekonomické subjekty. Podobně jako na kvalitě dat a vybraném softwaru záleží také na kvalitě tzv. postřešitelského servisu, možnostech školení a celkové zákaznické péči, kterou je ochoten dodavatel systému garantovat. Simona Zedková, produkt manažer GIS ve spol. s r. o. DIGIS |
