O postupném budování geografických informačních systémů (GIS) měst a obcí jsme se podělili s čtenáři Moderní obce ve volném pokračování, publikovaném v jarních číslech tohoto měsíčníku. V následujícím článku se chceme věnovat některým aspektům tvorby GIS v obcích a městech, které jsou sdruženy do...
| O postupném budování geografických informačních systémů (GIS) měst a obcí jsme se podělili s čtenáři Moderní obce ve volném pokračování, publikovaném v jarních číslech tohoto měsíčníku. V následujícím článku se chceme věnovat některým aspektům tvorby GIS v obcích a městech, které jsou sdruženy do mikroregionů.
Tendence sdružování měst a obcí do mikroregionů s vlastní právní subjektivitou je čím dál výraznější. Například v Moravskoslezském kraji můžeme na přehledné mapě katastrálních území nalézt mimo větších měst jen sporadické ostrůvky obcí, které nejsou členy žádného mikroregionu. Řada obcí je dokonce členem dvou i .více sousedících mikroregionů. Důvod sdružování je někdy dán dlouholetou tradicí podepřenou geografickými, správními, kulturními a politickými vlivy, někdy naopak vznikají mikroregiony naprosto uměle a účelově. Cílem sdružování je snaha vytvořit větší váhu v prosazování příslušné komunální politiky, řešit společné projekty s větší možností využití dotačního financování a získat větší obranyschopnost obecně vůči svému okolí. Možnosti mikroregionů jistě nejsou přehnané, ale některé projekty mohou být řešeny v mikroregionech s podstatnou výhodou. Rozhodování obcí Jedním z takových společných projektů, jehož řešení má v rámci mikroregionu nespornou výhodu, je projekt geografického informačního systému. Výchozím stavem projektu geografického informačního systému je zjištění stávajícího stavu GIS jednotlivých obcí. Jedná-li se o mikroregion sdružující typicky od 10 do 20 obcí velikosti do přibližně 7000 obyvatel, pak nějaká stávající forma geografického informačního systému je v 0 až 10 % obcí. Po úvodních prezentacích pro starosty mikroregionu je jednotlivým obcím předána nabídka na tvorbu GIS zahrnující nabídkovou cenu pro každého zvlášť a plošnou slevu při společné objednávce. Je zřejmé, že každá obec rozhoduje o svém rozpočtu samostatně a nelze přijmout na úrovni mikroregionu kolektivní rozhodnutí o tvorbě GIS. V praxi to vypadá tak, že v prvním kole se rozhodne pro tvorbu 10 až 30 % obcí, další je následují v druhé etapě a 10 až 20 % zůstává z nějakého důvodu nerozhodnuto. Tyto důvody jsou různé, ale dají se shrnout do dvou základních - finanční a personální. Ten první je řešitelný etapizací, splátkovým kalendářem nebo odkladem realizace, druhý je někdy neřešitelný. Po instalaci prvních obecních geografických informačních systémů se v mikroregionu zvýší rychle povědomost o tomto nástroji pro rozhodování a řízení a tyto reference ve vlastním blízkém prostředí mohou akcelerovat další obce v rozhodování. Systém Ameba Po prvních etapách může mít většina obcí mikroregionu datovou základnu zahrnující digitální nebo digitalizovaná data katastru nemovitostí, uliční síť a adresní body, průběhy inženýrských sítí, letecký snímek nebo ortofotomapu a případně digitální územní plán. Tato data jsou pak spravována základní "GIS prohlížečkou" zákaznicky upravenou, která je bazálním prvkem struktury navazujících "GIS nástrojů". Společnost DIGIS, spol. s r. o., je dodává pod obchodním názvem AMEBA. Samozřejmostí je, že takto vytvořený systém obce má jak horizontální vazbu na další obce mikroregionu, tak vertikální vazbu na GIS mikroregionu a kraje. Některá data budou využívána jen na úrovni obce, jiná mají svůj širší význam a budou patřit do datové základny geografického systému celého mikroregionu. Mezi tato globálnější data lze zahrnout územní plány se svými širšími vztahy, data katastru na styku dvou katastrálních území, letecké snímky a ortofotomapy, hlavní řády inženýrských sítí, mapy využití volného času apod. Nesporná výhoda Tvorba geografického informačního systému mikroregionu nabývá na aktuálnosti v případě, kdy alespoň polovina obcí provozuje vlastní geografický informační systém. Nespornou výhodou je používání stejného nebo alespoň kompatibilního prostředí. Uživatelé mohou absolvovat společná školení, navzájem si vyměňovat zkušenosti, ale také se vzájemně inspirovat v požadavcích kladených na společného dodavatele. Ten pak může ekonomicky zvýhodnit nejen přípravu dat, ale také aplikační výbavu a postřešitelský servis, který je pro uživatele velice důležitý. Takto připraveni uživatelé jsou zralí pro tvorbu "GIS pracoviště" celého mikroregionu, které je samozřejmě možné sdílet po internetové síti. V rámci vyššího geografického informačního systému se nabízejí aplikace typu řešení územního plánování na vyšším územním celku v nejširších souvislostech, ve vazbě na turistické trasy a cyklostezky, průmyslové zóny, koridory, skládky apod. Řada těchto informací pak bude stejnolehle připravena na geografické informační systémy krajů, které již na sebe nedají dlouho čekat. Libor Štefek, ředitel, DIGIS, spol. s r. o. |
