Ačkoliv existuje povinnost projektovat veřejné stavby s tzv. bezbariérovým přístupem, zejména lidé upoutaní na invalidním vozíku se bez asistence druhé osoby nemohou dostat do kina, lékárny či jen přejet z chodníku na chodník. Specifickým problémem jsou historické stavby a kulturní památky, které s takto handicapovanými návštěvníky nepočítaly.
Některým městům a regionům včetně členů Národní sítě Zdravých měst se už daří úspěšným odstraňováním bariér všeho druhu zlepšovat život svých zdravotně postižených obyvatel.
VYSOČINA BEZ BARIÉR
To je název projektu, jehož cílem je vytvořit kvalitní informační základny podávající přehled o stavu bezbariérových přístupů na celém území Zdravého kraje Vysočina. Na adrese http://www.kr-vysocina.cz/bezbarier lze získat informace o tom, jaký je přístup do různých institucí, kulturních zařízení, ale také na poštu či do obchodu. Kromě detailního popisu místa a technických údajů je tam také fotografie bezbariérového přístupu. Například ve Žďáru nad Sázavou je takto popsáno 107 objektů, v celém kraji pak téměř 800.
Kraj Vysočina vyčlenil na podporu bezbariérovosti celkem 4 mil. Kč a přispěl tak k realizaci projektů v obcích za více než 25 mil. Kč. Další ukázkou systematického přístupu k řešení problémů tělesně handicapovaných je grantový program Generely bezbariérových tras. Města, která zmapují záměry bezbariérových tras ve svém katastru, mohou žádat finanční prostředky na bezbariérové architektonické úpravy z Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Díky zpracovaným generelům budou obce v kraji Vysočina rovněž lépe připraveny na efektivní využívání příslušných zdrojů EU v programovacím období 2007 až 2013.
PROSTĚJOV, LETOVICE, HODONÍN
Zdravé město Prostějov má díky občanskému sdružení Prostějovští vozíčkáři a Centru pro zdravotně postižené mapu bezbariérových tras. Je to první kartografické dílo tohoto druhu v České republice. Vzniklo na základě zkušeností samotných vozíčkářů, kteří je sbírali na více než 70kilometrové trase. Na mapě jsou kromě tras zakresleny i budovy s bezbariérovým přístupem. Veřejnost může do ní nahlédnout například v městském informačním středisku. Vydání příručky stálo 1600 eur.
Na vytvoření ucelené bezbariérové trasy, která umožní všem skupinám obyvatelstva svobodný a bezpečný pohyb v rámci regionu, pracuje také Zdravé město Letovice. Výchozím bodem zamýšlené trasy je budova železničního nádraží. Odtud je trasa vedena do centra města, kde je většina objektů veřejné správy, dále pak do okrajových částí města a poté zpět k vlakovému nádraží. Navíc město ve svém centru vybudovalo v letech 2004 až 2005 - v návaznosti na kampaň Evropský týden mobility - bezbariérové nájezdy na chodníky.
Stejný cíl, tj. vytvořit bezbariérovou trasu s přístupem zejména k veřejným institucím, má i projekt Bezbariérové město Hodonín. Trasa spojuje všechny důležité úřady, instituce, školy, kulturní, zdravotní a sociální zařízení a tvoří tak jeden komplexní celek.
HISTORICKÁ CENTRA PRO VŠECHNY
Česká, moravská a slezská města a obce mají bohatou historii. To dokumentuje i fakt, že okolo 250 historických center je předmětem památkové péče a pět z nich je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Bohužel řada lidí se do těchto míst nepodívá, neboť nejsou zpřístupněna pro tělesně postižené.
Jak zpřístupnit památky tělesně postiženým? Jakým způsobem se města a obce vyrovnávají s tímto problémem? Odpovědi na tyto otázky hledali také účastníci semináře, který uspořádaly 7. března v jihomoravských Boskovicích Národní síť Zdravých měst a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Kromě projektu Vysočina bez bariér přítomní ocenili i prezentaci Konzultačního centra pro odstraňování bariér za práva vozíčkářů Brno, která mj. upozornila na nejčastější nedostatky, s nimiž se vozíčkáři setkávají: zamčené plošiny, nedostupnost toalet, chybějící návody na obsluhu zvedacích plošin apod. I příliš vysoko umístěný zvonek nebo nedostupné toalety znamenají pro člověka upoutaného na invalidní vozík velmi často neřešitelné komplikace.
Na semináři zazněly i povzbudivé zprávy. Jako příklad dobré praxe bezbariérového přístupu lze uvést hrad Špilberk. Návštěvníkům této významné památky nabízí Zdravé město Brno plně bezbariérový přístup včetně vyhrazeného parkoviště pro vozíčkáře, naváděcích cedulí a mobilních nájezdových ramp.
Uniknout pozornosti by neměla důležitá informace, že různě postižení lidé mohou mít i různé potřeby. Některá opatření vyhovující vozíčkářům se mohou dostat do kolize s úpravami pro jinou cílovou skupinu - například pro zrakově postižené osoby. Výbornou spolupráci podnikatelů, města a neziskových organizací na řešení bezbariérovosti budovy základní školy a denního stacionáře pro mentálně postižené děti dokumentoval náměstek primátora Zdravého města Karviná Ing. Ondřej Brdíčko. Účastníky také zaujaly fotografie k dobrým, ale i špatným technickým řešením v rámci jednotlivých objektů.
Antonín Tym
Kancelář Národní sítě Zdravých měst ČR
Bližší informace k semináři
Další podrobnosti o semináři v Boskovicích Jak zpřístupnit památky tělesně postiženým? poskytne Mgr. Radka Veselá, projektová manažerka Kanceláře NSZM: vesela@nszm.cz, www.nszm.cz/bezbarierovost. Podobnému tématu se bude věnovat také mezinárodní konference maďarské Národní federace postižených osob s názvem Přístupnost historických budov. Konference, jejíž závěry budou obsahovat konkrétní doporučení pro řešení dané problematiky, se uskuteční 29. až 30. června v Budapešti.
