Hasiči musí zůstat akceschopní Jednou z legislativních změn je transformace dosavadních samostatných hasičských sborů okresů na záchranné sbory krajů. Hasiči, pracovníci Civilní ochrany a část pracovníků referátů ochrany a obrany okresních úřadů se dostali pod jednu organizaci. O dopadech v praxi...
Hasiči musí zůstat akceschopní
Jednou z legislativních změn je transformace dosavadních samostatných hasičských sborů okresů na záchranné sbory krajů. Hasiči, pracovníci Civilní ochrany a část pracovníků referátů ochrany a obrany okresních úřadů se dostali pod jednu organizaci. O dopadech v praxi jsme hovořili s plukovníkem Janem Žižkou, místopředsedou Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a ředitelem Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje v Kladně.
[*] Mohl byste přiblížit regionální hasičský sbor?
Konkrétně Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje má 31 pracovišť - požárních stanic. Zahrnuje tedy i všech 12 bývalých Hasičských záchranných sborů okresů ve Středočeském kraji, které byly do konce loňského roku samostatnými příspěvkovými organizacemi. Dohromady máme 1108 pracovníků. Hasičské záchranné sbory (HZS) okresů se přejmenovaly na územní odbory a jejich ředitelé mají značnou autonomii včetně přidělených provozních prostředků.
Také počet zaměstnanců zůstal zachován, ale sloučily se obory - personalistiky, ekonomiky, kde pracují zejména úředníci, a v budoucnu bude sloučeno operační středisko. Postupně hodláme racionalizovat i počty ostatních zaměstnanců. Co se týče hasičů, kteří jezdí k zásahům, budeme mít snahu nejen jejich počet zachovat, ale naopak ho navýšit.
[*] Vyplynuly ze sloučení několika složek do jedné nějaké specifické problémy?
Samozřejmě, i když podle mého názoru jde spíš než o specifické o obecné problémy, které přinesl sám život. Jak se ukázalo, už jen samotné dodržení termínu - 1. leden 2001 - přineslo potíže. Bylo nutné například přejít od Komerční banky k ČNB, která musela pro přechod vytvořit prostor. Dále, každý zaměstnanec musel podepsat novou pracovní smlouvu.
Hasiči, já jim říkám "mokří", přešli do služebního poměru, tedy do nového pracovněprávního stavu, což opět přineslo jiné podmínky, mimo jiné se změnil i způsob konstrukce a výplaty jejich mezd. V podstatě mají dnes hasiči o něco méně, nežli měli předtím, když byli samostatní.
[*] Takže chybí peníze?
Největší potíže budou asi vznikat v důsledku delimitace (sloučení) finančních prostředků do jednoho "měšce" či do jednoho rozpočtu. Na rozdíl od uplynulých let, kdy byli hasiči financováni z několika zdrojů, jsou nyní veškeré naše finance pod kapitolou Ministerstva vnitra.
Zákony, jimiž jsme se řídili, vycházely z vícezdrojového financování. Hasičské záchranné sbory okresů byly placeny prostřednictvím okresních úřadů z Ministerstva financí, pracovníky Civilní ochrany zase platilo Ministerstvo obrany a investiční akce hasičů hradilo Ministerstvo vnitra.
Problém je však v tom, že celý systém požární ochrany je dlouhodobě podfinancován, a to zejména v oblasti provozních nákladů. O investicích už nemluvím vůbec! Bohužel, zatím se nám nepodařilo přesvědčit Ministerstvo financí, že delimitace byla provedena nesprávně, respektive nedokonale.
[*] Lze to konkretizovat?
Okresní úřady a magistráty dávaly hasičům poměrně značné finanční prostředky, v průměru to vycházelo zhruba na 300 miliónů korun ročně. Avšak tyto peníze delimitovány nebyly, i když jsme na tom byli s prvním náměstkem ministra financí Eduardem Janotou domluveni. Letos má celá Česká republika na investice pro všechny hasičské záchranné sbory pouze 300 miliónů korun, ale díky postupu Ministerstva financí nám 300 miliónů oproti minulým letům chybí.
Důsledky se projeví například v tom, že si nemůžeme dovolit obměňovat technické vybavení tak často a v takové míře, jak bychom potřebovali. Konkrétně, ve Středočeském kraji bychom při tomto objemu financí mohli koupit nové auto do každé z 31 stanic jedenkrát za sedmdesát let! U provozních nákladů je to obdobné.
Se stoupajícími cenami energie a dalších vstupů stoupají i provozní náklady a zbývá méně na odměňování. Hasiči vždy patřili k té skupině obyvatel, která svoji práci dělala poctivě, v tichosti a s pocitem hrdosti. Pokud byli nespokojeni, nevyšli hned do ulic nebo nečinili nátlak. Díky tomu možná dnes mají méně peněz.
[*] Mimochodem, jaké je dnes průměrné stáří vozidel požární ochrany?
Po započítání vybavení dobrovolných hasičů vychází na více než 27 let. Vybavenost HZS kraje v oblasti komunikační techniky je na slušné úrovni. V současné době se testuje projekt Matra - Pegas, tedy techniky od francouzské firmy Nortell, a právě Středočeský kraj je odpovědný za pilotní projekt zavedení celého systému.
Na jedné straně by měl zefektivnit práci, na straně druhé přinese počáteční komplikace. Lidé se ho budou muset naučit. Pokud se osvědčí, systém bude postupně zaveden v celé republice. Stali bychom se tak jednou z mála zemí, která takovýto systém má.
[*] Středočeský kraj měl výhodu, že zůstal ve svých hranicích. Máte informace o fungování sborů v jiných krajích?
Ředitelství hasičského záchranného sboru bylo a zůstalo v Kladně, kde už byly potřebné struktury pro řízení vytvořeny a my jsme dělali už jen menší, drobné úpravy. Ve "starých" krajích je to obdobné. V případě nově vzniklých krajů bude situace horší. Například budovy, v nichž sídlily požární stanice, měly charakter okresních stanic, což však nemusí vyhovovat potřebám krajské stanice.
[*] Jak často se scházíte se svými kolegy z ostatních krajů a z vedení?
Pravidelně se konají porady krajských ředitelů, které svolává generální ředitelství, já také pravidelně svolávám porady vedení Středočeského kraje a porady 12 ředitelů územních odborů a širšího vedení.
[*] Na jaké úrovni a v jaké míře spolupracují regionální sbory s "centrem"?
Podle zákona tvoří Hasičský sbor ČR 14 hasičských záchranných sborů krajů a generální ředitelství, které velí všem. Problém však leží v jiné rovině. Hasiči se za dobu své existence naučili určité samostatnosti, měli autonomii. Umějí efektivně vynakládat prostředky, svobodně spolurozhodovat.
Dnes se dostali do přímého řízení obrovského molocha, Ministerstva vnitra. Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že právě tento úřad by si zasloužil velmi výrazné zeštíhlení!
[*] To tedy znamená...
Já osobně rozhodně nemohu přijmout filosofii, že role ministerského úředníka je sledovat například každý pohyb židle svých podřízených, byť jen z jednoho patra do druhého. V tom vedu osobní spor. Tvrdím, že každý má mít jen takové informace, které potřebuje ke své práci.
Generální ředitelství je součástí systému, ale je ve dvojím ohni. Zespoda cítí tlak na zachování co největší autonomie, seshora na něj tlačí úřad. Do posledních sil budu bojovat za to, aby nedošlo ke snížení akceschopnosti hasičů jenom proto, že někdo chce úřadovat.
[*] Co byste si přál do budoucna?
Aby se celý systém dobře zaběhl a občané byli spokojeni. Tak, jak to u hasičů bylo vždy normální, že svoji práci brali trochu jako poslání a nechodili do práce s odporem.
EVA STODŮLKOVÁ
FOTO ARCHÍV
