Jihočeský kraj má zatím k dispozici pouze dílčí údaje o výsledku hospodaření za loňský rok. Nicméně už v závěru loňského roku se pro hospodaření kraje rýsoval schodek ve výši okolo 7 milionů korun. "Proto jsme ihned učinili opatření, jejichž cílem bylo zamezit vzniku schodku a zajistit přebytek, byť mírný, kterým bychom rádi posílili rozpočtovou rezervu, kterou jsme si vytvořili pro hospodaření v letošním roce. Už teď její výše činí 50 mil. Kč," říká jihočeský hejtman Mgr. Jiří Zimola.
Podle jeho slov by tato rezerva, posílená o výsledek hospodaření roku 2008, mohla být jakýmsi prvotním nástrojem pro krytí případného propadu na straně příjmů. "Věřím, že tato filozofie bude podpořená i při projednávání závěrečného účtu v zastupitelstvu kraje, a nebude tak prosazováno rozdělení výsledku hospodaření za každou cenu do běžných výdajů," říká Mgr. Jiří Zimola, který před loňským nástupem do čela kraje řadu let působil jako starosta Nové Bystřice.
Počítáte letos s nějakými výraznějšími korekcemi rozpočtu kraje?
Rozpočet na rok 2009 již ve fázi jeho příprav a schvalování počítal s možným negativním vývojem, který lze v letošním roce očekávat. V podmínkách ekonomické nestability a nejistoty je však aktuálnímu rozpočtu zapotřebí věnovat neustálou pozornost a průběžně reagovat na momentální situaci. Nevylučuji tedy proto ani případný zásah do rozpočtu, který bude reakcí na negativní vlivy, které mohou celou jeho filozofii významně ovlivnit. Mám tím na mysli především reálný výpadek rozpočtových příjmů z titulu sdílených daní s ohledem na průběh recese jako takové, ale i s ohledem na vládní opatření, která mohou mít dopad právě do této oblasti. Nacházíme se však na počátku rozpoč-tového roku a na základě skutečných údajů za jeho první dva měsíce nelze ještě spolehlivě odhadnout vývoj situace v dalším období. Ministerstvo financí však chystá informativní schůzku se zástupci krajů, na které chce informovat o připravovaných opatřeních z jeho strany, a na základě takovýchto informací už můžeme v určitém rozsahu připravit určité korekce, pokud to bude zapotřebí.
Uvažujete v kraji o případných úvěrech, obligacích nebo jiných nástrojích, jimiž byste řešili možný schodek v příjmech?
Jihočeský kraj stále ještě splácí úvěr, který si sjednal u Evropské investiční banky na částečné financování tzv. projektu P1, což je projekt, v rámci něhož byly v letech 2007 a 2008 provedeny opravy vybraných silnic II. a III. třídy na území kraje. Celý projekt byl financován ze tří zdrojů, a to jednak z peněz kraje, jednak z peněz Evropské unie, jednak prostřednictvím zmíněného úvěru. Ten byl čerpán ve dvou tranších, v roce 2007 ve výši 350 mil. Kč a v roce 2008 ve výši 450 mil. Kč. Letos budeme splácet tento úvěr částkou 175 mil. Kč. Letos jsme k financování schodku aktuálního rozpočtu sjednali úvěrový rámec do výše 450 mil. Kč. Schodek rozpočtu a jeho úvěrové financování však nijak nesouvisí s hospodářskou recesí, ale s předfinancováním některých projektů, u kterých se budeme ucházet o dotaci z evropských peněz.
Vytvořil si kraj nějaký zvláštní fond pro spolufinancování projektů podpořených Evropskou unií?
Pro tento účel nemáme zřízen žádný fond. Ten bychom mohli naplňovat pouze některými nedaňovými příjmy a obávám se, že jeho výše by nás limitovala i při realizaci potřebných projektů, které chceme spolufinancovat prostřednictvím evropských peněz. Naše filozofie je tedy taková, že projekty podpořené z evropských peněz budeme financovat zčásti rozpočtovými výdaji a zčásti prostřednictvím již zmíněného úvěru. To nám umožní daleko více se rozmáchnout v krajských rozvojových projektech, a maximálně tak využít možnosti získat právě evropské peníze na jejich spolufinancování.
Bude kraj letos schopen pokrýt všechny naplánované investice?
Prozatím počítáme s realizací všech naplánovaných investic a pevně věřím, že u toho i zůstane. Pokud bychom však museli omezovat některé kapitálové výdaje, asi by mě to nejvíc mrzelo u investic do dopravní infrastruktury a do oblasti zdravotnictví a sociálních služeb.
Nenazrál čas k tomu, aby kraje usilovaly o vyšší podíl čerpání ze sdílených daní?
Komu by se nelíbilo, aby množství peněz, se kterými může hospodařit, nebylo vyšší, než je tomu doposud? Nastavení výše podílu krajů na rozpočtovém určení daní je určitě otázkou, kterou chceme i my nadále diskutovat. Dosažení hmatatelného výsledku je však záležitostí konsenzu a jeho dosažení není nikterak jednoduché.
Jaká opatření z centra byste v kraji uvítali pro řešení negativních dopadů ekonomické krize na českou ekonomiku, zejména však na rozvoj regionů?
Možná se vyhýbám přímé odpovědi, ale měla by to být opatření především účinná, která pomohou zastavit pokles výkonnosti ekonomiky a nabrat v první řadě vůbec nějaké tempo růstu. Z našeho pohledu bychom pak uvítali, aby to byla nejen opatření, která budou mít dopad do daňových příjmů územně samosprávných celků, tedy i krajů, ale obecně taková, která důsledky hospodářské recese přenesou pokud možno rovnoměrně na všechny, kteří participují na přerozdělování státního rozpočtu.
IVAN RYŠAVÝ
Rozpočet Jihočeského kraje na rok 2009
V základních objemech je rozpočet kraje sestaven s příjmy ve výši 10 629 130 600 Kč a výdaji ve výši 11 090 930 600 Kč. Zastupitelstvem kraje schválený schodek mezi příjmy a výdaji tedy činí 461 800 000 Kč.
Kromě toho je v rozpočtu zapracována a schválena ve třídě 8. financování splátka úvěru Evropské investiční banky na financování projektu P1, tedy programu oprav silnic II. a III. třídy ve výši 175 000 000 Kč.
Z celkových plánovaných příjmů rozpočtu na rok 2009 činí příjmy ze sdílených daní 4 641 000 000 Kč, což odpovídá meziročnímu absolutnímu nárůstu proti roku 2008 o 263 643 670 Kč (o 6,02 %). V roce 2007 kraj dosáhl příjmů ze sdílených daní ve výši 4 069 521 064 Kč a v roce 2008 ve výši 4 377 356 330 Kč (nárůst 7,56 % proti roku 2007).
ZDROJ: JIHOČESKÝ KRAJ
