Teprve až krajské samosprávy získají vlastní a na státu nezávislý příjem, budeme moci hovořit o skutečné samosprávě na krajské úrovni.Letošní krajské volby byly skutečně krajskými jen podle názvu. Občané se také rozhodovali na základě výsledků...
Teprve až krajské samosprávy získají vlastní a na státu nezávislý příjem, budeme moci hovořit o skutečné samosprávě na krajské úrovni.
Letošní krajské volby byly skutečně krajskými jen podle názvu. Občané se také rozhodovali na základě výsledků dosavadních krajských vlád, hlavním motivem jejich volebního chování byla ale spokojenost, či spíše nespokojenost s celostátní politikou. To je také důvod, proč masívně zvítězila ODS a proč druhé místo obsadila KSČM. Zatímco voliči ODS pociťují potřebu dalších reforem a současnou vládu nepovažují za jejich dostatečného garanta, voliči KSČM jsou naopak zásadně proti.
Co tyto volby znamenají pro samotné kraje? Pro jejich bezprostřední vývoj nejsou paradoxně až tak významné, i když samozřejmě vzroste vliv ODS, která s výjimkou Jihomoravského kraje obsadí místa všech hejtmanů a stane se - zatím na krajské úrovni - dominantní politickou silou. Hlavní boj kraje totiž ještě čeká. Bude jím - protlačení - zákona o rozpočtovém určení daní. Teprve až krajské samosprávy získají vlastní a na státu nezávislý příjem, budeme moci hovořit o skutečné samosprávě na krajské úrovni. Schvalování tohoto zákona bude zároveň prubířským kamenem, upravujícím budoucí vztah mezi kraji a centrální vládou, resp. její současnou politickou reprezentací.
Rýsují se zhruba dva scénáře. Scénář krizový, kdy sociální demokracie v odvetu za prohrané volby bude tento zákon bojkotovat, dojde ke střetům mezi vládou a kraji a ODS naopak sociální demokracii na krajské úrovni odstaví nejen od moci, ale od jakékoliv formy spoluúčasti na správě, například formou kontrolní činnosti.
Druhý scénář, který můžeme nazvat konsensuální, by znamenal, že sociální demokracie přizná svou porážku, nepokusí se zablokovat projednávání zmiňovaného zákona a naopak nabídne krajům ruku ke spolupráci. Ta je a bude mimo jiné potřebná například při žádostech krajů o peníze z evropských fondů.
Krajské vlády na oplátku pochopí, že pro lepší komunikaci s centrální a stále ještě převážně sociálně demokratickou vládou je pro daný kraj výrazně lepší zapojit sociální demokraty do hry. Na jejím okraji tak zůstanou jen komunisté. Obě strany by tímto postupem zároveň prokázaly, že politika v jejich pojetí není především bojem o moc, ale prací pro občany. Tento konsensus, výhodný pro všechny zúčastněné, přinese své ovoce především ve zlepšení výkonu veřejné správy a intenzívnějším rozvoji krajů.
Česká republika bude zároveň příkladem státu, kde veřejný zájem dostal přednost před politickými střety a kde vztah mezi centrem a regiony se řídí zdravým rozumem, nikoliv vzájemným soupeřením. Úprava tohoto vztahu je zároveň velkou výzvou a úkolem pro vládu a kraje - jak jej dnes nastavíme, tak bude na dlouhou dobu fungovat, bez ohledu na aktuální změny politických reprezentací.
Proto, milí politici, buďte pragmatičtí. Mějte vždy na paměti heslo starých Římanů "Blaho vlasti je nejvyšším zákonem".
politolog
Západočeská univerzita v Plzni
