Slovenská republika se stejně jako ostatní členské země EU podílí na čerpání finanční pomoci ze strukturálních fondů v rámci regionální politiky EU. Je to významný finanční nástroj, který by měl snížit rozdíly v ekonomické úrovni jednotlivých členských států, respektive v samotných regionech.
Zkušenosti z předchozího programovacího období v SR hovoří jasně. Nedostatečné institucionální kapacity, ale zejména nižší kvalita a odbornost předkládaných projektů jsou největším problémem při úspěšném ucházení se o dotace z unijních fondů. V programovacím období 2007 až 2013 jsou v regionální politice určité změny, které se týkají nejen cílů, ale i nástrojů, pomocí kterých se mají tyto cíle dosáhnout. Slovenská republika je vzhledem ke stavu a úrovni svého ekonomického růstu oprávněna čerpat finanční prostředky prostřednictvím cílů "konvergence" a "regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost".
Pod cíl "konvergence" spadá celé území Slovenska s výjimkou Bratislavského kraje, který nesplňuje základní kritérium průměru HDP na obyvatele, tj. méně, než je 75 % průměru HDP na obyvatele v celé EU. Ekonomická úroveň v ostatních krajích tento požadavek splňuje se značnou rezervou. (Průměr HDP na obyvatele sa pohybuje od 39 % do 49 % úrovně EU měřené paritou kupní síly v roce 2003.) Bratislavský kraj se s úrovní kolem 120 % průměru HDP na obyvatele může ucházet o finanční prostředky podle cíle "regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost".
Míra nezaměstnanosti už není tak důležitým kritériem jako v programovacím období 2000 až 2006. Při čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu sa zohledňovala právě míra nezaměstnanosti v konkrétním regionu. Pro úplnost údajů je v tab. 1 uvedena míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích Slovenska, tzn. na úrovni NUTS 3.
V roce 2005 se úroveň nezaměstnanosti pohybovala okolo 16 %, aktuálně v roce 2006 do 10 %. (Za uplynulý rok ještě nejsou k dispozici regionální údaje - pozn. autora.)
V programovacím období 2007 až 2013 se už nezdůrazňuje sledování míry nezaměstnanosti, ale do popředí se dostává opačný kvantitativní ukazatel - úroveň (míra) zaměstnanosti, tj. podíl ekonomicky aktivních (ve věku od 15 do 64 let) zaměstnaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel státu, respektive regionu.
Podle Národního strategického referenčního rámce jsou cíle, které bychom měli dosáhnout do konce roku 2013, patrné z tab. 2.
Vize regionální politiky Slovenska je formulována nasledovně: "Celková konvergence ekonomiky SR k průměru EU 15 cestou trvale udržitelného rozvoje".
Strategickým cílem je podle Národního strategického referenčního rámce: "Výrazně zvýšit do roku 2013 konkurenceschopnost a výkonnost regionů a slovenské ekonomiky při respektování trvale udržitelného rozvoje".
Měřitelné cíle Národního strategického referenčníhoho rámce jsou ambiciózní, nikoli nereálné. Pokud dokáže SR udrží meziroční růst na aktuální úrovni kolem 10 %, při zachování principu trvalé udržitelnosti, je možné všechny cíle včetně vize regionální politiky SR v stanoveném časovém období skutečně naplnit.
Radoslav Kožiak
Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy
Ekonomické fakulty UMB Banská Bystrica
