Město Sázava (okr. Benešov) má 3800 stálých obyvatel, z toho 3640 osob žije přímo v intravilánu města a 160 v přilehlých obcích, které jsou součástí Sázavy. Celková rozloha správního území je 2041 ha. Velmi rozvinutá je sezónní turistika - podle statistických odhadů navštíví Sázavu v letní sezóně...
| Město Sázava (okr. Benešov) má 3800 stálých obyvatel, z toho 3640 osob žije přímo v intravilánu města a 160 v přilehlých obcích, které jsou součástí Sázavy. Celková rozloha správního území je 2041 ha. Velmi rozvinutá je sezónní turistika - podle statistických odhadů navštíví Sázavu v letní sezóně více než 4500 návštěvníků denně. Ve správním území města existuje též rozsáhlá rekreační zástavba, evidován je asi jeden tisíc rekreačních objektů. Tyto okolnosti podstatně ovlivňují nároky a podmínky rozvoje celé městské infrastruktury, tedy i systémů nakládání s odpady.
Právě tento systém doznal v posledních deseti letech tolik změn, až se to občanům špatně vysvětluje. Stačí připomenout vývoj legislativy - první speciální zákon č. 238/92 Sb. byl nahrazen zákonem č. 125/97 Sb., a v současné době platí zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Spolu s měnícími se podmínkami financování měst a obcí tak vzniká neobyčejně výbušná a problémová oblast v životě jistě nejen našeho města. Na druhou stranu musíme konstatovat, že oceňujeme přesun pravomocí z centra na jednotlivá města a obce, neboť je nepochybně vhodnější, když si můžeme tuto část komunální infrastruktury nastavit, jak se říká "na míru", a není nám vnucován koncept, např. velkých průmyslových měst. Současně jsme vlivem výše popsaných změn v legislativě získali značné zkušenosti s hledáním vhodného systému. V průběhu posledních deseti let jsme totiž uplatnili prakticky všechny hlavní druhy systémů nakládání s komunálním odpadem a návazného způsobu účasti občanů na financování těchto systémů. Vstupní údaje o materiálním a organizačním zajištění systému nakládání s odpadem na území města Sázava jsou následující: [*] Produkce směsného komunálního odpadu (KO) zhruba 1000 t za rok, průměrný náklad na jednu tunu je asi 1500 Kč, na jednoho obyvatele jsou propočtené náklady ve výši 380 Kč. [*] Sběr, svoz a zneškodnění komunálního odpadu zajišťuje odborná akciová společnost, v níž mají majoritu města Sázava a Uhlířské Janovice, tato firma též provozuje skládku KO. [*] Sběr a svoz vytříděných složek KO zajišťuje tatáž firma. [*] Město zajišťuje provoz sběrného dvora v Sázavě. [*] Město má též uzavřenou smlouvu s firmou EKO-KOM, a. s. Čárový kód V roce 1998, v období platnosti zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, přešlo město na systém plateb občanů za směsný komunální odpad pomocí tzv. čárového kódu, kterým byly opatřeny sběrné nádoby (objem 110 l). Občané, kteří měli naplněnou nádobu, ji přistavili na určené místo před domem a pracovníci svozu učinili záznam pomocí čtečky čárového kódu. Platba pak probíhala cestou zúčtování zaplacených záloh a ceny za skutečně vyprázdněný počet popelnic v běžném období. Po zavedení systému jsme tak poprvé získali velmi přesnou evidenci o množství směsného komunálního odpadu v jednotlivých částech města. Objem směsného komunálního odpadu se zvýšil meziročně o téměř 25 %, avšak ve srovnání s referenčním rokem 2001 byl o téměř 30 % nižší, což lze jen těžko odůvodnit standardním tempem růstu objemu KO (v závislosti na HDP a dalších makroekonomických ukazatelích). Díky systému se podařilo zásadně zvýšit objem vytříděného odpadu (plasty, sklo, papír) a ve sběrném dvoře zachytit nebezpečný odpad. Objem vytříděného odpadu činil 85 % objemu roku 2001. Správa poplatku byla bez větších problémů a poměrně efektivní byl i způsob placení. Zcela výrazně vyvstal problém tzv. černých pasažérů. Byli to jednak místní občané, kteří prohlásili, že neprodukují žádný odpad (případně jen minimální množství tohoto odpadu), jednak stálí i přechodní rekreanti (z nichž se do roku 2001 do systému zapojila jen necelá jedna desetina!). Bylo zaznamenáno i zvýšené nelegální odkládání odpadů (černé skládky, příkopy u silnic, velmi zaplněné byly najednou i veřejné odpadkové koše). Začaly kolovat i neověřené informace, že občané vyjednávají s pracovníky svozové firmy, aby nepoužili čárový kód při vyprazdňování jejich nádoby. Občanům se těžko vysvětlovalo, že poctiví doplácejí za ty méně poctivé a že celkový deficit finančních prostředků na nakládání s komunálním odpadem je de facto kryt z jiných položek městského rozpočtu, tedy i na úkor jiných obecně prospěšných aktivit města. A právě množství lidí "mimo systém" a návazně na to množství nesprávně odloženého odpadu představovaly hlavní důvody k opuštění tohoto systému. Platba za službu V roce 2000 byl proto zaveden systém placení občanů za službu odvozu odpadu. Tento poplatek občané platili podle nahlášeného počtu osob v domácnosti. Od lidí mimo systém bylo vyžadováno potvrzení o legální likvidaci odpadu. Po zavedení systému kriticky klesl objem vytříděného odpadu, avšak již v roce 2001 se přiblížil objemu roku 1999 (byl o 12 % nižší než v roce 1999). Celkové množství odpadu meziročně vzrostlo o 7 %. Systém se "ustálil" v roce 2001, který slouží jako referenční rok pro uváděné relativní ukazatele hodnocení systému nakládání s KO. Lze tak shrnout, že celkový objem odpadu stoupl od roku 1998 o zhruba 30 %, objem vytříděného odpadu o asi 40 %, objem zachyceného nebezpečného odpadu o 450 % (sběrný dvůr v Sázavě). Z problémů, které přetrvávají, lze jmenovat zejména problém osob mimo systém, stálých i přechodných rekreantů; návazně na to pak pokusy o nelegální odkládání odpadů. Uvedené skutečnosti představují výchozí důvody pro opuštění tohoto systému od roku 2002. Navíc jsme sledovali vývoj projednávání stížnosti skupiny poslanců u Ústavního soudu ČR ve věci poplatku dle zákona č. 37/2000 Sb. Lze souhlasit s názorem, že z technického hlediska je prvním problémem již definování poplatníka, kterým je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Je patrné, že předmětem zpoplatnění je prokázaná produkce komunálního odpadu a jeho objem. Zjištění takovéto skutečnosti se ukázalo jako problematické a v praxi obtížně realizovatelné. V obytných domech s větším počtem nájemníků a přistavenými třemi kontejnery nepochybně nikdo nezjistí, kolik komunálního odpadu kdo vyprodukoval. Pokud tedy občan namítal, že vyprodukoval pouze minimální množství odpadu vzhledem k tomu, že v místě pobytu se po určitou dobu nezdržoval, byl značný a často neřešitelný problém od něj poplatek vybrat. Nález Ústavního soudu č. 43/2001 Sb., navíc upozornil, že poplatek za komunální odpad má i řadu dalších právních a technických nedostatků: Tento poplatek používá termíny poplatník, plátce poplatku a platební výměr, které jsou však využívány pouze v daních a v místních poplatcích. Proto také Ústavní soud doporučil zařadit řešenou problematiku přehlednějším a organizovanějším způsobem do oblasti místních poplatků, což zákon č. 185/2001 Sb. učinil. Místní poplatek V návaznosti na zákon č. 185/2001 Sb. byl vyhláškou města Sázavy č. 6/2001 ze dne 12. 12. 2001 zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen místní poplatek za komunální odpad). Tento místní poplatek činí pro osoby s trvalým pobytem na území města Sázavy 450 Kč na osobu, stejně tak pro majitele rekreačního objektu ve správním území města. Na hodnocení systému je v době psaní tohoto příspěvku ještě příliš brzy. Podle skutečnosti za první čtyři měsíce roku 2001 lze však konstatovat, že se nenaplňují katastrofické vize prudkého růstu objemu odpadů či negativních změn struktury vytříděných a nevytříděných složek - tyto hodnoty jsou v relaci s předchozím rokem 2001. Třídění odpadu by naopak mělo výrazně růst, neboť město rozšiřuje možnosti občanů odkládat tento vytříděný odpad. Podle našich propočtů by měl růst příjem města od občanů za nakládání s komunálním odpadem (zejména vlivem zákonem vynuceného zapojení majitelů rekreačních objektů), což by v budoucnu mohlo vést k plnému samofinancování systému nakládání s komunálním odpadem bez nutnosti dotovat tuto oblast z jiných položek obecních rozpočtů. Pohled samosprávy a občanů Vyjdeme-li ze základní úvahy, že za komunální odpady vždy zaplatí občan, ať již přímo a adresně, nebo nepřímo (skrytě), v rámci jiných výdajů městského rozpočtu, je zásadním problémem nastavení systému. Jde nejen o to, kolik konkrétně občan zaplatí, ale i o to, jakou formou a v jaké míře závislosti na vlastním vyprodukovaném množství odpadu. Na základě svých zkušeností můžeme konstatovat, že z hlediska organizace a efektivnosti systému nakládání s městskými odpadem v Sázavě se nám jako dosud nejvhodnější jeví nastavení systému dle zákona č. 185/2001 Sb., v návaznosti na něj pak platba občanů formou místního poplatku. Pozitivně hodnotíme též využití zákona o správě daní a poplatků, což nám dává do rukou účinnější nástroj výběru poplatku, než dříve používaný správní řád. Do budoucna by však bylo vhodné zvážit odlišný režim - například integrování platby za odpady do obecní (infrastrukturní) daně, případně změny v zákonem o odpadech definované odpovědnosti obce za komunální odpad a návazné řešení přímého vztahu občan - firma, poskytující služby v oblasti nakládání s odpady. Potřebnou a často vzývanou motivaci ke třídění odpadů je podle našeho názoru třeba řešit dalšími nástroji, například důslednou osvětou a vysvětlováním ekonomických zákonitostí při nakládání se směsným komunálním odpadem občanům. Lze to zjednodušeně říci i tak, že o co více v domácnostech vytřídíme, o to méně budeme platit za městské odpady, respektive za náročný provoz systému nakládání s těmito odpady. Jiří Huml, tajemník Městského úřadu Sázava, Erik Geuss, ekonomický poradce |
