K tématu zklidňování dopravy se v každodenním martýriu nově objevených problémů s výstavbou dopravní infrastruktury, diskusí s experty a dopravními odborníky o chystané novelizaci zákona o silničním provozu a jednání o rozvoji systému dopravních informací a liniového řízení provozu na...
K tématu zklidňování dopravy se v každodenním martýriu nově objevených problémů s výstavbou dopravní infrastruktury, diskusí s experty a dopravními odborníky o chystané novelizaci zákona o silničním provozu a jednání o rozvoji systému dopravních informací a liniového řízení provozu na nejvytíženějších úsecích dálnic dostanu spíše výjimečně. Popravdě řečeno, zaregistruji je spíše až někdy večer cestou domů, v Teplicích. A ono je to tak vlastně v pořádku, protože možná trochu paradoxně jsem největší povědomí o různých dopravních opatřeních nabral coby teplický radní, a ne jako ministr dopravy.
Důvod je poměrně jednoduchý - v této zemi je poměrně jasně rozdělena odpovědnost za různé typy komunikací. V případě dálnic by zřejmě povídání o zklidňování bylo klasickým protimluvem. U silnic I. třídy je zase pravidlem, že když se nějaká nová investice chystá, jde nejčastěji o vymístění "jedničky" z obce či města a její převedení na obchvat. Samozřejmě i to je zklidnění svého druhu, ale jistě to není ten druh dopravních opatření, kvůli jejichž zviditelnění vznikla soutěž Cesty městy. S dálnicemi a "jedničkami" ovšem kompetence státní správy zastoupené ministrem dopravy končí a na silnicích II. a III. třídy, které tvoří největší část vjezdů, průjezdů a výjezdů z obcí, vládnou hejtmani a starostové jako zástupci samosprávy.
Tím nechci říci, že je státu jedno, co se děje mezi značkami IS12a a IS12b, Obec a Konec obce. To samozřejmě není a nemůže být pravda. Jsem přesvědčen o tom, že Ředitelství silnic a dálnic ČR jako investor a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) jako financující subjekt neodmítají žádné smysluplné návrhy, které se při rekonstrukcích průjezdních komunikací I. třídy objeví. Ale stejně tak tvrdím, že role státu není v tom, aby krajům nad rámec běžných rozpočtových dotací či příspěvků SFDI na rozvoj bezpečnosti ještě tu usypal a tam přisypal. Role státu je podle mého spíše v tom, aby pomohl sdílet existující informace a zkušenosti, aby zájemcům přispěl radou, která řešení jsou a která nejsou v souladu s legislativou, aby podporoval akce, jako je soutěž Cesty městy. A právě to děláme prostřednictvím oddělení BESIP.
Když mě redakce časopisu Moderní obec vyzvala k sepsání tohoto příspěvku, možná tajně doufala, že zde exkluzivně vyhlásím nějaký mimořádný dotační program. To já ale nemohu. Financování opatření tohoto druhu je přece nejen podle zákona, ale i podle selské logiky tématem právě pro starosty a hejtmany. Tak jsme to přece před už skoro dvaceti lety chtěli: Abychom se o své věci starali doma a nečekali, až co vymyslí někdo v Praze. V těchto letech navíc máme k dispozici dokonalý nástroj - regionální operační programy Evropské unie, které pro dopravu v krajích mají vyčleněné nemalé prostředky.
Přeji vám všem, kdo se o zklidňování dopravy v obcích a městech staráte, aby se vám jejich čerpání co nejvíce dařilo.
Ing. ALEŠ ŘEBÍČEK
ministr dopravy
