HNED PO PRAZE

Nelze jej charakterizovat, jak tomu u některých turistických cílů bývá, jakoukoliv zdrobnělinou. Sestává totiž ze zámecké budovy, z bývalé myslivny se zářící fasádou stejně jako i z dalších takto upravených hospodářských objektů. Zaujmou patrně každého kolemjedoucího nebo ty, kdož se zastaví například ve stylové zámecké restauraci či vinárně Amos.

Proč právě Amos? Připomíná zdejší bohatou historii, o jejichž náznacích se lze dočíst i v jednom z barevných prospektů, které byly vydány vlastně jako pozvánky v souvislosti se snahou o rozvoj turistického ruchu.

Zámek byl dokončen roku 1582 a v roce 1628 se v něm před odchodem do exilu ukrýval a vlastně loučil s vlastí, kterou opouštěl u Žacléře, Jan Amos Komenský. Tuto dobu připomíná i prostorná a na dokumenty velmi bohatá hornobranská pamětní síň. Kromě toho je zde také pamětihodnost místního rodáka, spisovatele Josefa Šíra, který se svou tvorbou zapsal do podvědomí podkrkonošského lidu.

NEMALÉ STAROSTI

V roce 1991 zámek v poměrně dobrém stavu převzala do svého majetku obec. A to znamená - říká starosta - i nové nemalé starosti. Účetní hodnota zámku, k němuž patří i truhlárna a garáže, sloužící pro údržbu obecního majetku, představuje více než sedm miliónů korun. Na údržbu a opravy, bylo od roku 1991 vynaloženo téměř pět miliónů korun, z čehož asi jednu desetinu poskytl stát. Na fasádu a sgrafita byl vynaložen rovněž jeden milión korun, na čemž se z jedné poloviny podílel stát.

Fasády ovšem nemají zrovna malé rozměry. Byla to další půlmiliónová výdajová položka, společně s nákladem na celkovou opravu fasády a sgrafit dosahující 1 100 000 korun. Asi jednou čtvrtinou se podílel Okresní úřad v Semilech prostřednictvím svého referátu kultury. Během deseti let se také podařily opravy hospodářských částí.

Nátěry fasád byly provedeny s největší citlivostí i k historii - tedy v barvách tzv. harrachovských odstínů. Jimi jsou speciální červeň a žluť, jež patřily k vizitce Harrachů, kteří mívali své sídelní středisko v Jilemnici, vzdálené odtud asi čtyři kilometry. Své poslání zde má i tzv. střešní fond, bez jehož využití a provedení se provoz v zámeckých objektech nemůže obejít.

Při využívání tohoto fondu se dbá samozřejmě i na to, aby provedení prací bylo rovněž v souladu s ohledem na celkový vzhled zámku, tedy po dohodě s Památkovým ústavem Pardubice. Jemu i zdejší sídlo, které sice leží už na území okresu Semily, a tedy v Libereckém kraji, stále přísluší.

Přestože byl zámek v roce 1991 převzat v přijatelném stavu, někteří místní obyvatelé připomínali, že jej tak s upraveným a uklizeným prostředím vlastně nikdy nepoznali. Starosta, který je realistou a hájí - jak se tu už kdysi říkávalo - že "Branná je hned po Praze", může rozdíl snadno a rád vysvětlit.

Donedávna sloužil zámecký areál poměrně rozdílným, byť obecním účelům, převážně hospodářské činnosti, skladům a garážím.

Například v roce 2001 bylo také vynaloženo přes 500 tisíc korun na regeneraci a rozšíření zámecké dlažby i komunikace. V této souvislosti starosta Ing. Miloslav Martin dodává, že z celého areálu obec získává asi 450 000 korun na nájmech - ať už od bydlících občanů nebo od provozovatelů živností. Nemnoho prostředků, kolem 10 - 15 tisíc korun, pak z rekreačních pobytů hostí, kteří se sem už naučili přijíždět - ať k jednodennímu nebo vícedennímu přenocování.

PERSPEKTIVA V TURISTICE

Není pochyb o tom, že by se Horní Branná, odkud lze dohlédnout do Krkonoš, mohla stát rušným turistickým, pohostinským a z hlediska historie i badatelským střediskem. A to také proto, že se představitelé obce starají o další modernizaci.

Horní Branná je zaznamenaná u našich sportovců, zejména zaměřených na zimu, už 48 ročníky soutěžní "Hornobranské lyže". Letos se konala v závěru měsíce ledna. V regionu severní Čechy získala obec, ležící na trase Jilemnice - Vrchlabí zvláštní ocenění za péči o historické památky v soutěži Vesnice roku 1999.

JOSEF FARSKÝ