Státní rozpočet skončil své hospodaření za první pololetí letošního roku schodkem ve výši 68 miliard korun. Ve stejném období roku 2008 činil jeho deficit »pouze« necelých 6 miliard korun. Územní samosprávy, především obce a kraje, však dosáhly i ve zhoršených ekonomických podmínkách přebytku - necelých 29 miliard. Je to sice o téměř 10 miliard méně než ve stejném období roku 2008, i přesto je to ale dobrý výsledek. Přebytek obecních rozpočtů činil 10,5 miliardy korun - 8 % dosažených celkových příjmů, v případě krajů 16,3 miliardy korun - téměř jednu pětinu jejich celkových příjmů.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
Tento výsledek ovlivnila nejen úsporná hospodaření územních samospráv (ÚS), ale především to, že obce a kraje mají větší manévrovací prostor ve struktuře výdajů. Jinak řečeno, podíl povinných (závazných) výdajů na celkových je u nich nižší. Navíc, objem dotací územním samosprávám stanovený ve schváleném státním rozpočtu je závazný. Týká se to především neinvestičních dotací, které převažují, a tak je obce a kraje dostaly - bez ohledu na vývoj příjmů státního rozpočtu.
NEJRYCHLEJI ROSTLY DOTACE
Celkové příjmy ÚS se v 1. pololetí zvýšily ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 1,4 %, což je patrně nejnižší růst jejich příjmů od roku 1993. V jejich rámci vykázaly daňové příjmy pokles o 5,7 %, ještě více se snížily kapitálové příjmy - o téměř 13 %. Nejrychleji rostoucí příjmovou položkou byly dotace - přírůstek činil 10 % loňské skutečnosti.
Celkové příjmy (a výdaje) územních samospráv nezahrnují výsledky hospodaření Brna za 2. čtvrtletí, které byly ministerstvu financí z technických důvodů předány pozdě. Podle odhadů jde o přibližně 3 miliardy korun na straně příjmů a výdajů. Po započtení chybějících příjmů a výdajů dosahuje růst příjmů v 1. pololetí ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku ve výši 2,8 % a u výdajů dokonce 9 %. Bohužel ministerstvo financí zveřejnilo odhad jen pro celkové příjmy a výdaje, nikoli pro jejich strukturu. Všechny dále uváděné údaje byly ve skutečnosti o něco vyšší.
Dynamika výdajů dosáhla v uvedeném období více než 7 % (bez Brna) a byla vyšší než v případě příjmů. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o téměř 20 %, zatímco běžné pouze o necelých 5 %. V důsledku toho podíl kapitálových výdajů na celkových vzrostl z 16,5 % v 1. pololetí 2008 na 18,4 % v polovině letošního roku.
Kvůli rozdílné dynamice jednotlivých příjmových položek se podíl daňových příjmů na celkových příjmech územních samospráv v uvedeném období snížil - z více než 47 % na 44 %. Opačný trend vykázaly dotace, jejichž váha vzrostla z necelých 43 % na více než 46 %. Dotace se tak staly nejvýznamnějším zdrojem růstu celkových příjmů ÚS. Kupodivu se snížila i váha příjmů z prodeje majetku, takže v 1. pololetí jednotky územní samosprávy jako celek nekompenzovaly nižší dynamiku daňových příjmů zvýšenou intenzitou prodeje majetku.
Vývoj struktury příjmů územních rozpočtů v 1. pololetí let 2007 až 2009 ukazuje graf. Je z něj patrně, že pokles váhy daňových příjmů se neobjevil až v roce 2009 jako důsledek velmi nízkého růstu celkových příjmů, ale minimálně již o rok dříve. Přinejmenším to platí o prvních šesti měsících roku. Opačný trend nalezneme u dotací. Postupné zvyšování jejich váhy rovněž není záležitostí jen ekonomickou recesí postiženého roku 2009. Avšak poprvé v pololetí tohoto roku podíl dotací na celkových příjmech územní samosprávy převýšil podíl daňových výnosů.
Pro srovnání: V 1. polovině roku 2008 se celkové příjmy územní samosprávy meziročně zvýšily o téměř 14 %, zato výdaje o pouhá necelá 2 %. Při relativně rychlém růstu celkových příjmů v první polovině roku 2008 ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 se však snížil podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích. Saldo rozpočtů územních samospráv v první polovině roku 2009 bylo dokonce vyšší než ve stejném období roku 2007. Objem kapitálových příjmů v první polovině letošního roku se sice snížil, »na vině« jsou spíše vysoké výnosy z prodeje majetku v první polovině roku 2008. Kapitálové příjmy byly letos o 15 % vyšší než ve stejném období před dvěma lety.
Jedinou položkou, jejíž výše nedosáhla v roce 2009 ani úrovně roku 2007, jsou daňové výnosy a v jejich rámci zejména výnos daně z příjmů fyzických osob. Ve výsledcích za letošek se odrážejí i důsledky jednoho z opatření Národního protikrizového plánu, které umožňuje fyzickým osobám s příjmy z podnikání a podnikatelům s méně než pěti zaměstnanci požádat o zproštění povinnosti platit zálohy na daň z příjmů. Výsledkem je sice snížení letošních daňových příjmů, ale tyto peníze by měly být uhrazeny v roce následujícím. Zejména v rozpočtech obcí se tak objeví.
VÝVOJ ZADLUŽENOSTI
Dluh územních samospráv se k 30. 6. 2009 ve srovnání se stavem ke konci roku 2008 snížil téměř o 2 %. V případě obcí se ve stejném období snížil o 3,4 miliardy korun, dluh krajů vzrostl o 1,7 miliardy korun. Avšak ve srovnání s 1. pololetím roku 2008 se dluh zvýšil, i když jen nepatrně (0,3 miliardy korun). V 1. pololetí roku 2009 se meziročně zvýšil i stav finančních prostředků územních samospráv na bankovních účtech, i když mnohem méně než v předchozích obdobích. Letos přibylo ÚS na bankovních účtech 2,3 miliardy korun, rok před tím 29 miliard korun. I tak byl objem peněžních prostředků na bankovních účtech vyšší než celkový dluh ÚS. Rozdíl činil 15,2 miliardy korun.
Výsledky rozpočtového hospodaření naznačují, že kraje a obce se s následky ekonomické recese dosud vyrovnaly poměrně dobře. Nezastavily projekty (téměř jednu pětinu výdajů použily na výdaje kapitálové), nevyprodávaly majetek, aby si obstaraly dodatečné peněžní prostředky, nezvýšily podstatně dluh. Obce a kraje dokázaly i v tomto období zvýšit zůstatky peněžních prostředků na bankovních účtech. To vše dokládá, že jednotky územních rozpočtů umějí přizpůsobit své výdaje aktuální úrovni příjmů.
Ani bankovní sektor nepovažoval zejména obce a kraje v tomto období za rizikového partnera. Objem poskytnutých úvěrů se minimálně od března letošního roku zvyšoval. Růst objemu úvěrů územním samosprávám pokračoval i v září (v posledním měsíci, za který jsou údaje dostupné).
JAKÝ BUDE KONEC ROKU?
Jak by mohl vypadat obrázek o rozpočtech územních samospráv na konci letošního roku? Při odhadech aplikujeme stejné relace hlavních příjmových a výdajových položek v 1. pololetí roku 2008 a celoročních údajů i na rok 2009. Výsledek uvádí tab. 2.
Za výše uvedených předpokladů by se celkové příjmy územních samospráv v roce 2009 ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 0,6 %, výdaje o 8,4 %. Saldo jejich rozpočtů by se z loňského přebytku ve výši 15 miliard obrátilo ve schodek ve stejném rozsahu. Daňové příjmy by se snížily méně, než se očekávalo.
VĚRA KAMENÍČKOVÁ
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
