Poněkud vyšší daňové příjmy jsou letos zpravidla očekávány městy a obcemi, které jsme oslovili v naší anketě. Pro odpovědi starostů a primátorů je však příznačná i skutečnost, že sice s potěšením kvitují více peněz, které by na účty obcí a měst (patrně) měly připlynout díky novému modelu RUD, jenže zároveň někteří vyjadřují pochybnosti, zda se státu podaří vybrat sdílené daně skutečně v takovém objemu, jak jej předpokládá zákon o státním rozpočtu na rok 2013.
1. S jak velkým rozpočtem jste hospodařili v roce 2012 a v jaké výši jste schválili svůj rozpočet na rok 2013?
2. Jak vysoké byly loni daňové příjmy vašeho města / vaší obce ze státního rozpočtu a v jaké výši je očekáváte letos?
3. Do kterých hlavních oblastí chcete letos směřovat své výdaje a bude se jejich struktura nějak výrazněji odlišovat od skutečnosti z let minulých?
4. V čem vidíte hlavní rizika pro zabezpečení provozu a dalšího rozvoje svého města / své obce v roce 2013 - a jak těmto rizikům čelit na úrovni města / /obce i na úrovni centra?
Typické pro odpovědi jsou rovněž pochybnosti, zda obce a města budou mít z centra vytvořeny přijatelné podmínky k tomu, aby mohly peníze »navíc« rozumně investovat do svého rozvoje. Nejen trvající ekonomická recese, nýbrž také některé rozporuplné a nepředvídatelné kroky státu radnice nutí k tomu, aby bedlivěji zvažovaly své investice. A jak upozornil např. Antonín Lízner, starosta Příšovic na Liberecku, je lepší někdy záměr odložit, než riskovat zahájení investiční akce, která by časem mohla obec uvrhnout do nemalých potíží. Nemusí to však být pouze stát, kdo obce a města staví před problémy. Podle starosty Českého Brodu Jakuba Nekolného hlavním rizikem pro zabezpečení řádného chodu obce totiž může být i velký rozsah vlastního majetku, o který už obec není schopna se postarat. Velmi případně to vše shrnul František Lukl, starosta Kyjova: »Pro rok 2013 se držíme hesla Počítej s horším, doufej v lepší!«
Ing. František Dvořák, starosta obce Radňovice (340 obyv., okr. Žďár nad Sázavou), místopředseda Pracovní sklupiny Sdružení místních samospráv ČR pro financování samospráv
1. V roce 2012 naše obec hospodařila podle vyrovnaného rozpočtu: Příjmy i výdaje byly ve stejné výši, konkrétně 3,263 mil. Kč.. Rozpočet by měl být naplněn a na straně příjmové překročen. Pro rok 2013 máme rozpočet opět schválený jako vyrovnaný, přičemž příjmy i výdaje by měly být ve stejné výši, a to 3,258 mil. Kč.
2. Za loňský rok to bude přibližně 2,300 mil. Kč. V roce 2013 - za předpokladu naplnění plánovaného daňového výnosu státu - by v našem případě mohlo jít až o 3,200 mil. Kč (Výrazný nárůst očekáváme díky schválené novele zákona o rozpočtovém určení daní.)
3. Do podpory školství v obci (základní a mateřská škola), do zajištění dodávek vlastní kvalitní a cenově únosné pitné vody, do oprav místních komunikací - a naskytne-li se možnost, tak do nákupu pozemků. Dále půjde o nutné výdaje související se zajištěním běžného chodu obce a s opravami a údržbou stávajícího obecního majetku, je počítáno i s vytvořením rezervy na nové investice. Struktura výdajů bude podobná jako v minulých letech.
4. Hlavní riziko vidím především v neustálém navyšování cen energií nutných pro zabezpečení chodu obce a života občanů v obci. Mám na mysli zejména neúměrně vysokou cenu elektřiny a její další nárůst. Osobně se domnívám, že by stát měl více chránit spotřebitele, a to prostřednictvím kvalitní práce svých zákonodárců a současně větším důrazem Energetického regulačního úřadu. Obávám se také, že v roce 2013 se státu nepodaří výběr daní v plánované výši.
Mgr. František Lukl, MPA, starosta města Kyjov (11,5 tis. obyv., okr. Hodonín), místopředseda Svazu měst a obcí ČR a předseda jeho Komory měst
1. V roce 2012 jsme hospodařili s rozpočtem ve výdajové části ve výši 175 mil. Kč - z toho kapitál 15 mil. Kč, v příjmové části ve výši 195 mil. Kč, z toho kapitál - 5 mil. Kč. Provozní přebytek byl použit na splátky úvěrů minulých let a jako investiční rezerva pro budoucí období. Podle posledních rozborů se tento upravený rozpočet podaří bezezbytku naplnit. Pro rok 2013 máme připravený rozpočet v obdobných parametrech závazných ukazatelů, co do výdajové části provozu. Jedinou změnou bude zapojení možného investičního úvěru, který město v posledních 5 letech nepoužilo.
2. Daňové příjmy jsou rozpočtovány pro rok 2013 ve výši 114 mil. Kč, což je navýšení oproti předchozímu roku o necelých 10 mil. Kč. Držíme se hesla: »Počítej s horším, doufej v lepší«.
3. Rok 2012 byl ve znamení úsporných opatření, podařilo se nám snížit úvěrové zatížení města ze 120 mil. na 10 mil. Kč. V následujících dvou letech přijmeme úvěr do výše 100 mil. Kč, který bude použit na investice, jež nelze spolufinancovat z evropských či národních zdrojů. Týkat se to má např. opravy smuteční síně, koupaliště a páteřních komunikací. Dále budeme pokračovat v revitalizaci sídlišť či generální rekonstrukci veřejného osvětlení a zateplovaní veřejných budov.
4. Myslím si, že největší rizika jsou ukryta v legislativě, která se na nás z centra chystá. Ta je totiž často naprosto neprodiskutovaná a komunální realitě absolutně vzdálená. I když budou mít samosprávy možná více financí, nárůst byrokracie může jakékoliv rozvojové aktivity potlačit. Každodenní život a praxe ukazuje, že s pompou přijímaná protikorupční opatření jsou jen dalším nástrojem, jak celý systém učinit složitějším, nepřehledným a pro občana zcela nepochopitelným. Méně změn pro změny a více zdravého rozumu, vzkazujeme do Prahy!
Antonín Lízner, starosta obce Příšovice (1285 obyv. + 65 cizinců, okr. Liberec)
1. Pro loňský rok jsme měli schválený schodkový rozpočet s tím, že příjmy byly naplánovány na 14,255 mil. Kč a výdaje na 15,789 mil. Kč. Tento rozpočet se nám daří naplnit podle předpokladů, avšak navíc jsme ještě zvládli nakoupit za tři miliony korun státní dluhopisy ČR, takže náš rozpočet je ve své podstatě přebytkový. Pro rok 2013 jsme schválili rozpočet vyrovnaný ve výši příjmy i výdaje 17,313 mil. Kč.
2. Letošní příjmy ze státního rozpočtu dosáhnou předpokládané výše 10,168 mil. Kč. Pro rok 2013 předpokládáme příjmy ze státního rozpočtu ve výši 11,450 mil. Kč.
3. Pro rok 2013 plánujeme hlavní těžiště výdajů (mimo standardní více či méně mandatorní výdaje) v oblasti zlepšování v oblasti životního prostředí (rekonstrukce pramenišť vodoteče), ochrany proti povodním, opravy a údržba našich budov a rozšiřování infrastruktury obce. Dalším úkolem je územní plán a záležitosti související s komplexními pozemkovými úpravami. Velmi podstatnou částí našeho rozpočtu a snažení bude řešení přípravy výstavby nové čistírny odpadních vod a sběrného dvora.
4. Hlavní rizika pro zabezpečení rozvoje obce vidím zejména v nestálé a neukotvené legislativě. Legislativní patvary (mnohdy ani snad nelze řici, že to jsou legislativní normy), kterými nás »oblažuje« Parlament, jsou bohužel často silnými brzdami pro kvalitní a stálý rozvoj obcí. Nejistoty a potíže, které bezprostředně či nepřímo kupříkladu přináší nový zákon o veřejných zakázkách (tomuto tématu se Moderní obec zevrubněji věnovala loni v prosincovém vydání - pozn. redakce), typu často zcela účelových odvolávání účastníků soutěžících firem, snah kontrolních orgánů nalézt jakoukoliv chybičku v průběhu zejména dotačních zakázek, aby se tak mohlo co nejvíce peněz vrátit a ideálně i s příslušnými sankcemi apod. Výjimkou není stav, kdy se legislativní normy - často přijaté na poslední chvíli - dopřesňují kvůli jejich nejasnosti stanovisky jednotlivých ministerstev, přičemž však není žádná jistota, že tato stanoviska budou brána v potaz při případných kontrolách. A stav, kdy prováděcí předpis k příslušnému zákonu není ještě řadu měsíců po začátku platnosti legislativní normy na světě, se bohužel stává příliš častým jevem.
Klid do našich obcí nepřináší ani pod horoucím praporem úspor propagovaná snaha o centralizaci státní správy a přesun přeneseného výkonu na obce s rozšířenou působností. Samozřejmě že jde o pokus, jak centrálním orgánům zachovat jejich vliv na veškeré dění, a tím i zajistit jejich vlastní existenci. Leč pod tím zastíracím praporkem »úspor« to vypadá úchvatně a samozřejmě logicky. Dalším rizikem je nejistota v tom, jak vlastně dopadnou finance. O peníze samozřejmě jde vždy až na prvním místě. Jenže stav, kdy ještě 14 dnů před koncem roku není jasno (odpověď pana starosty jsme obdrželi 13. 12. 2012 - pozn. redakce), jak budou nastaveny daně - a tím pádem se ještě ani neví, kolik vlastně vydáme, ale i jaké budou příjmy obcí, je na pováženou. Obávám se, že tento druh politických hrátek s obcemi není tím nejvhodnějším, čím nás mohou naši zástupci v parlamentních lavicích potěšit.
Jak těmto rizikům čelit? Snažím se získávat maximum informací, zejména cestou Svazu měst a obcí, v jehož zastoupení se účastním i řady jednání na nejrůznějších úrovních, přičemž se tak snažíme potížím předcházet. Na úrovni obcí? Tam se musí dávat opravdu velmi dobrý pozor na to, co a jak chceme dělat a velmi pečlivě předem každou případnou investici zvažovat. Popravdě řečeno, někdy raději náš záměr i odložíme, než abychom se do akce hrnuli bez důkladné znalosti možných potíží.
Bc. Kateřina Schwarzová, starostka města Lom (3857 obyv., okr. Most)
1. V roce 2012 město Lom hospodařilo s výdaji 41,381 mil. Kč. Rozpočet byl sestaven jako schodkový, tento schodek byl financován vlastním rezervním fondem. Rozpočet se podle odhadů podaří naplnit. Pro rok 2013 byl schválen schodkový rozpočet s předpokládanými výdaji 42,976 mil. Kč. Schodek bude financován opět vlastním rezervním fondem. Důvodem schodkového rozpočtu pro letošní rok jsou předpokládané investiční akce.
2. Očekávané daňové příjmy ze státního rozpočtu pro rok 2012 by měly dosáhnout zhruba 29,900 mil. Kč, v roce 2013 očekáváme jejich zvýšení na 33 mil. Kč.
3. Struktura výdajů ve schváleném rozpočtu 2013 se výrazněji neodlišuje od struktury výdajů v minulých letech. Výdaje města budou směřovat především do plánovaných investičních akcí, a to zejména do rekonstrukce budovy Mateřské školy Lom, vybudování chodníku v ul. Podkrušnohorská, rekonstrukce komunikací a veřejného osvětlení. Obecně tedy do oprav stávajícího majetku města.
4. Hlavním rizikem pro zabezpečení provozu obce je neplnění očekávaných daňových příjmů ze státního rozpočtu, proti čemuž lze jen velmi obtížně na úrovni obce bojovat.
Ing. Petr Kajnar, primátor Statutárního města Ostrava (303 tis. obyv.)
1. Schválený rozpočet roku 2012 byl ve výši 6,298 mld. Kč. Rozpočet se po jeho krácení v souvislosti s neplněním kapitálových příjmů daří naplňovat (výjimku tvoří daňové příjmy, u nichž předpokládáme nižší plnění - viz níže). Rozpočet pro rok 2013 byl dne 5. 12. 2012 schválen ve výši 7,031 mld. Kč, zdroje jsou rovny celkovým výdajům.
2. Předpoklad skutečně dosažených daňových příjmů v roce 2012 je proti schválenému rozpočtu o 150 mil. Kč nižší a město má vytvořeny rozpočtové zdroje na krytí tohoto výpadku. Do rozpočtu roku 2013 jsou celkové daňové příjmy zapracovány v objemu 5,480 mld. Kč. (Nutno ovšem upozornit na skutečnost, že součástí daňových příjmů jsou letos poprvé i příjmy z odvodu loterií a podobných her a odvod z výherních hracích přístrojů v objemu 280 tis. Kč. Tyto jsou na stránce výdajové ve výši 92,4 mil. Kč k rozdělení městským obvodům a v částce 87,5 mil. Kč k následnému rozdělení do oblastí sportu, kultury a sociální. V minulém období byly tyto příjmy městských obvodů.) Sdílené daně pro Ostravu by měly činit 5,030 mld. Kč.
3. Struktura běžných výdajů se výrazněji neliší od struktury výdajů v minulých letech (výjimku tvoří rozdělení prostředků z loterií a výherních hracích přístrojů). Kapitálové výdaje budou o 343,262 mil. Kč vyšší než v roce 2012, tomu pak odpovídá i jejich členění. Například rekonstrukce komunikací v městských obvodech včetně II. etapy revitalizace přednádraží Svinov si vyžádají více než 513 mil. Kč, město bude dál rekonstruovat školy a 126 mil. Kč vloží také do rekonstrukce Městského stadionu Vítkovice (včetně dotace pro Vítkovice Arénu), podpoří revitalizaci kulturních domů Akord a Poklad, více než 156 mil. Kč vloží do investic v Zoo Ostrava (z čehož 56 milionů bude formou návratné finanční výpomoci) apod. Výrazné výdaje si vyžádají i odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly (126 mi. Kč) a péče města o dostatek kvalitní pitné vody pro obyvatele (40,6 mil. Kč).
4. Největším rizikem ve smyslu otázky je nekompetentnost vlády.
Bc. Jakub Nekolný, starosta města Český Brod (6717 obyv., okr. Kolín)
1. Rozpočet města v roce 2012 měl plánované příjmy ve výši zhruba 151 mil. Kč a výdaje ve výši 194 mil.Kč. Šlo o schodkový rozpočet, neboť město očekávalo velké investiční výdaje. Pozdějším zahájením prací na velké investiční akci stavebních úprav v okolí nádraží se snížily investiční výdaje a rozpočet bude ve schodku asi 8 mil. Kč. Provozní saldo pak činí +13,5 mil. Kč. Daňové příjmy rozpočtu 2012 se daří naplňovat podle předpokladů, změny pak řešíme pomocí rozpočtových opatření. Odložením investičních nákladů na letošní rok se i podle rozpočtového výhledu přebytkový rozpočet roku 2013 dostane do schodku. Začátkem tohoto roku budeme hospodařit podle rozpočtového provizoria a rozpočet na rok 2013 budeme projednávat koncem ledna.
2. V roce 2012 jsme měli rozpočtovány daňové příjmy ve výši 74,1 mil. Kč, letos očekáváme jejich nárůst na 76,8 mil. Kč.
3. I v roce 2013 bude velká část výdajů směrována do investic. Už v roce 2011 investiční výdaje na celkové výši výdajů měly zhruba 30% podíl. Po přechodu sociálních transferů na úřady práce se v roce 2012 i v letošním roce tento podíl ještě zvýší. Letos budeme muset větší pozornost věnovat provozním výdajům, neboť městu Český Brod se od roku 2008 - i přes přijatá úsporná opatření - provozní saldo snižuje.
4. Obecně se dá říct, že hlavním rizikem pro zabezpečení řádného chodu obce je velký rozsah majetku, o který obec není schopna se dlouhodobě starat. Daňových příjmů ani dotací do rozpočtu obcí nebude dlouhodobě přibývat, takže obce by měly být výhledově schopny zabezpečit svůj provoz bez mimořádných příjmů. Proto hlavní výzvu pro rok 2013 i roky následující vidím v optimalizaci majetku a přechodu na jeho co nejefektivnější správu.
Josef Bezdíček, starosta obce Čermná nad Orlicí (1000 obyv., okr. Rychnov nad Kněžnou), místopředseda Svazu měst a obcí ČR a předseda jeho Komory obcí
1. Rozpočet na loňský rok jsme měli schválený jako vyrovnaný, nakonec se nám však podařilo hospodařit s přebytkem. Rozpočet na rok 2013 jsme zatím ještě v obci neschválili.
2. Daňové příjmy naší obce za rok 2012 dosáhnou 100 % plánované výše, mimo daně z nemovitostí. Pro rok 2013 ještě nemáme daňové příjmy zpracované.
3. Mimo mandatorních výdajů budeme v rámci investic výdaje čerpat na kanalizaci a čistírnu odpadních vod a rovněž na výstavbu sociálních bytů.
4. Největší rizika vidíme v daňových příjmech a čelit se možnýnm hrozbám lze pouze krácením některých plánovaných investic.
Mgr. Jan Mareš, primátor Statutárního města Chomutov (51 319 obyv.), místopředseda Svazu měst a obcí ČR a předseda jeho Komory statutárních měst
1. Schválený rozpočet města pro rok 2012 ve výši 1,888 mld. měl být vyrovnaný v provozním přebytku, se zapojením revolvingového úvěru na předfinancování velkých investic. Na výsledku hospodaření se pravděpodobně negativně projeví zadržované dotace z Regionálního operačního programu (nyní 260 mil. Kč), propad ve výběru státem rozdělovaných daní a vyšší DPH. Na druhé straně však pozitivní vliv na plnění rozpočtu bude mít dobré hospodaření s velkými provozními úsporami.
Schválený rozpočet na rok 2013 dosahuje 1,3 mld. Kč, je navržen jako vyrovnaný se zapojením volných finančních prostředků z let minulých a revolvingového úvěru pro dofinancování investičních akcí. Rozpočet je připraven jako provozně přebytkový, neboť se s částkou 460 mil. Kč počítá na dofinancování projektových a investičních záměrů a na splacení části revolvingového úvěru.
2. V obou letech počítáme se shodnými daňovými příjmy kolem 580 mil.Kč.
3. Loni jsme dokončili velké investice v novém kulturně sportovním areálu. Pro rok 2013 plánujeme v objemu 240 mil. Kč pokračovat v projektech revitalizace veřejných ploch na sídlištích, zateplování škol, chceme investovat do rekonstrukce veřejného osvětlení, komunikací nebo čištění Kamencového jezera.
4. Hlavním rizikem jsou nevyplacené dotace EU, nevyrovnanost a nepředvídatelnost výsledků hospodaření státu, výše sdílených daní, vyšší DPH, ale i zhoršení ekonomické situace občanů, a přístupu k plnění svých povinností. Hledáme především úspory nejen v investicích, ale i v běžném provozu města.
Ing. Stanislav Orság, starosta města Šternberk (13 734 obyv., okr. Olomouc)
1. Pro rok 2012 byl schválen přebytkový rozpočet s příjmy ve výši 234,286 mil. Kč a s výdaji ve výši 229,630 mil. Kč. V průběhu roku byl rozpočet upravován jak z hlediska příjmů, tak výdajů, především ve vztahu k dotacím. I když má město schválen kontokorentní úvěr z důvodu předfinancování dotací, předpokládáme, že dosáhneme přebytku hospodaření minimálně v původně rozpočtované výši.
Pro začátek roku 2013 máme schváleno rozpočtové provizorium, návrh rozpočtu na tento rok máme již připraven ke schválení na únorové zastupitelstvo. Zda bude rozpočet na rok 2013 přebytkový nebo schodkový, bude hodně záležet na výši přebytku hospodaření loňského roku, který plně zapojíme do rozpočtu na investice.
2. Daňové příjmy ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu za loňský rok očekáváme ve výši zhruba 103 mil. Kč. V návrhu rozpočtu na rok 2013 zatím máme zapracovánu částku 107 mil. Kč.
3. Struktura běžných výdajů města na rok 2013 se nijak výrazně neliší od minulých let. Snažíme se snižovat provozní výdaje různými úspornými opatřeními, např. elektronickými aukcemi na energie, služby a telefony. Investiční výdaje tvoří asi 30 % všech výdajů a budou směrovat především do školství na vybudování nové školky, na energetická řešení budov, do infrastruktury města a dále na dobudování infrastruktury v podnikatelské zóně.
4. Hlavní riziko vidím v novém rozpočtovém určení daní, tj. ve výši daňových výnosů, které jsou predikovány Ministerstvem financí pro obce a jejich možné nadhodnocení včetně změn daňových zákonů a jejich dopadu do rozpočtu města. Proto do návrhu rozpočtu na rok 2013 zařazujeme nižší výnosy z daní a v průběhu roku budeme daně sledovat a rozpočet korigovat. Výnos daní souvisí úzce s ekonomikou státu a růstem národního hospodářství, stát by měl proto vytvářet lepší podmínky pro podnikání a snižování nezaměstnanosti.
Ing. Miroslav Uchytil, starosta města Chlumec nad Cidlinou (5385 obyv., okr. Hradec Králové)
1. V roce 2012 jsme hospodařili s rozpočtem schodkovým (vyrovnaným přebytkem předchozích let) ve výši 71,424 mil. Kč výdajů. Plánované výdaje jsme splnili a do roku 2013 jdeme s přebytkem. Pro rok 2013 jsme opět naplánovali schodkový rozpočet, vyrovnaný přebytkem předchozích let - a schválili výdajový rozpočet ve výši 89,290 mil. Kč.
2. Daňové přijmy k datu 30. 11. 2012 činily 45,415 mil. Kč, plán k 31. 12. 2012 byl 47,400 mil. Kč. V roce 2013 očekáváme daňové přijmy ve výši 56,962 mil. Kč.
3. V roce 2013 budeme směrovat výdaje do bezproblémového chodu státní správy, režijních nákladů na údržbu majetku města včetně výdajů do řady příspěvkových organizací, jejichž jsme zřizovateli. Jde o dvě mateřské školy, základní školu, školní jídelnu, základní uměleckou školu, městské muzeum, dům dětí a mládeže, městskou knihovnu a víceúčelový Klicperův dům. Samozřejmostí je dobrý chod technických služeb, které se starají o životní prostředí, likvidaci komunálního odpadu, údržbu městského bytového fondu i desítek kilometrů městských komunikací a chodníků. Město přijalo za velmi výhodných podlmínek patnáctimilionový úvěr na skokové vylepšení stavu některých městských komunikací. Úvěr s pětiletou splatností si můžeme dovolit, protože v současnosti vykazujeme nulovou dluhovou službu. Dalších 17 milionů jde do investic, kdy největší »peckou« je generální rekonstrukce fotbalových kabin a zázemí na městském fotbalovém stadionu. Ty jsou v havarijním stavu. Chceme podpořit všech našich devět vynikajících mládežnických týmů. Letos dokončíme poslední etapu rekonstrukce na městském koupališti tím, že rozšíříme ubytovací kapacitu kempu. Do investic zahrnujeme mj. digitalizaci kina, projektové dokumentace, rekonstrukce kotelen školských zařízení atd.
4. Velkou neznámou je plnění daňových příjmů do státní kasy, odkud obce pravidelně dostávají na základě RUD své nejvýznamnější finance. Proto jsme podle Finanční kalkulačky, kterou dobře připravil SMO ČR, naplánovali asi o 15 % nižší přijmy z nového RUD. S mimořádnými dotacemi z fondů EU nebo ze státního rozpočtu příliš nepočítáme, ač jsme o nějaké dotace požádali, konkrétně na výstavbu moderního sběrného dvora. Kdyby některé investiční akce byly finančně náročnější, než předpokládáme, můžeme je kdykoliv rozhodnutím zastupitelstva zablokovat.
