Hospodaření rozpočtů krajů a obcí za rok 2001

V průběhu roku 2001 byla realizována první etapa reformy veřejné správy. Pro její uskutečnění byl v roce 2000 vytvořen legislativní rámec přijetím zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákona o obcích, zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze, zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Volbami do krajských zastupitelstev byla vytvořena zastupitelstva krajů, která následně zvolila další orgány krajů. Byly učiněny příslušné kroky k vytvoření krajských úřadů, které začaly vykonávat působnosti svěřené jim jednotlivými zákony. Od ledna 2001 byl postupně převáděn majetek státu do majetku krajů a rovněž byly převáděny zřizovatelské funkce k příspěvkovým organizacím a k organizačním složkám. Z důvodu postupného převodu majetku na kraje v průběhu roku 2001 byl tento rok pro kraje přechodným obdobím.

Jedním z klíčových zákonů podmiňujících transformaci veřejné správy je zákon o rozpočtovém určení daní, který má zajišťovat fiskální dostatečnost jednotlivých úrovní rozpočtů územních samosprávných celků a současně rozšířit spektrum stávajících daňových příjmů tak, aby státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků byly vyváženy. Od 1. ledna 2001 platí zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu daní územních samosprávných celků a některých státních fondů, podle kterého byly nově rozdělovány daňové příjmy obcím. Kraje byly v roce 2001 financovány pouze formou dotací a nepodílely se na výnosech státních daní.

Celkové výsledky

Územní samosprávné celky jsou tvořeny rozpočty obcí a nově rozpočty krajů. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí získaly v roce 2001 do svých rozpočtů 195 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 97,8 %. Obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen obce) se na celkových příjmech podílely 94,5 %. Vlastní příjmy byly rozpočtovány pouze u obcí.

Celkové výdaje územních samosprávných celků byly čerpány ve výši 206,2 mld.. Kč (plnění na 99,3 %). Obce se na celkových výdajích podílejí 94,8 % (viz tab. 1).

Kraje a obce skončily své hospodaření v roce 2001 převahou výdajů nad příjmy ve výši 11,2 mld. Kč. Kraje vykazují přebytek 0,1 mld. Kč, obce schodek ve výši 11,3 mld. Kč.

Na bankovních účtech vykazují obce ke konci sledovaného období 31 mld. Kč, kraje 0,1 mld. Kč. Hodnocení plnění příjmů a výdajů krajů a obcí za rok 2001 bude provedeno samostatně. Vývoj finančního hospodaření obcí je hodnocen ve srovnání s dosaženou skutečností roku 2000 a s upraveným rozpočtem na rok 2001.

Příjmy a výdaje krajů

Od 1. ledna 2001 kraje vykonávají jim svěřené působnosti na úseku výkonu státní správy. Byl na ně postupně převáděn majetek státu na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů k postupnému převodu organizací z majetku státu do vlastnictví krajů, včetně funkce zřizovatele k příspěvkovým organizacím a organizačním složkám v odvětví školství, kultury, dopravy, zdravotnictví a sociální péče.

Ke konci roku 2001 bylo převedeno na kraje celkem 2637 organizací, z toho:

2395 škol a školských zařízení,

6 ústavů sociální péče z Ministerstva práce a sociálních věcí,

6 zdravotnických zařízení (hygienické stanice) z Ministerstva zdravotnictví,

40 kulturních zařízení z Ministerstva kultury ( státní vědecké knihovny, regionální galerie),

118 organizací z Ministerstva zemědělství (zemědělská učiliště),

72 organizací (Správa a údržba silnic) z Ministerstva dopravy a spojů.

Největší převody organizací z resortů na kraje byly uskutečněny z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Z celkového počtu převedených organizací představují školská zařízení téměř 91 %.

Hlavním zdrojem příjmů krajů byly v roce 2001 dotace v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů. Jedná se o účelové dotace na krajská zastupitelstva (174,8 mil. Kč) a dotace na krajské úřady (890,2 mil. Kč). V účetnictví krajů je zaúčtována částka o 67,5 mil. Kč menší. Podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, je Praha pověřená přenesenou působností, která je zvláštními zákony svěřena krajům a okresním úřadům. Ve výkaznictví územních samosprávných celků podle citovaného zákona je Praha zařazena mezi obce.

Dotace na krajská zastupitelstva zahrnují celkové roční běžné výdaje (odměny uvolněným i neuvolněným zastupitelům, zákonné odvody a pojištění a ostatní provozní výdaje jako cestovné, poplatky za telefony, poplatky za elektrickou a jinou energii apod.) a prostředky na dokončení vybavení kanceláří a zasedacích místností.

Dotace na krajské úřady vycházely:

- z kvantifikace počtů zaměstnanců jednotlivých krajských úřadů a z návrhů odvětvových ministerstev v návaznosti na předpokládaný rozsah, pracovní náročnost a četnost přenesených působností na kraje, a převedení zřizovatelských funkcí na kraje v souvislosti se schváleným zákonem č.132/2000 Sb., a zákonem č.157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů,

- z potřeby personálního zajištění výkonu dalších činností, které mají buď fixní charakter, např. personální práce, hospodářská správa a informatizace, rozpočet a financování, hospodaření s majetkem apod. nebo vyplývají ze zákona o krajích (sekretariát hejtmana, ředitele úřadu apod.),

- z propočtů personálního zajištění krajů pro potřeby zajištění funkce kraje jako odvolacího orgánu.

Dotace na krajské úřady byly určeny především na platy zaměstnanců, na povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění, na provozní výdaje na energie, cestovné, služby spojů, opravy a udržování a spotřebu materiálu.

Na krajské úřady bylo v souvislosti s převody kompetencí celkem převedeno 1282 pracovních míst a s nimi příslušné finanční prostředky v celoročním objemu 378,6 mil. Kč. Převody pracovníků byly realizovány z příslušných referátů okresních úřadů a z ústředních orgánů státní správy (Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy a spojů Ministerstvo životního prostředí). Nejčetnější převody se uskutečnily z referátů školství okresních úřadů, které na okresních úřadech vznikly k 1. 1. 2001 po ukončení činnosti školských úřadů (viz tab. 2).

Kromě dotací v rámci finančního vztahu byly krajům z kapitoly Všeobecná pokladní správa (VPS) poskytnuty další účelové dotace na výstavbu a obnovu základních a středních škol, na podporu koncepčního vzdělávacího rozvoje základních a středních škol, na podporu projektů "Integrace romské komunity", na provoz školských hospodářství, na zvýšení počtu pracovníků na sociální věci, na úhradu nájemného za pronajaté prostory pro kraje a na protidrogovou politiku.

Kromě toho byly převedeny do rozpočtu krajů další účelové dotace z rozpočtů kapitol resortů, především z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Neinvestiční účelové dotace činily 11,7 mld. Kč a byly určeny především na přímé náklady škol (platy, odvody do fondů, výdaje na učební pomůcky a školní potřeby a výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby). Investiční dotace ve výši 1,0 mld. Kč byly směrovány na výstavbu a obnovu budov a staveb základních a středních škol. Z Ministerstva vnitra získaly kraje finanční prostředky ve výši 0,1 mld. Kč na výdaje související s reformou veřejné správy a z Ministerstva kultury 0,2 mld. Kč na převod majetku státu na kraje podle zákona č. 157/2000 Sb. Celkové dotace přijaté kraji z rozpočtu resortů a z kapitoly VPS činily 13,2 mld. Kč.

První etapa reformy veřejné správy však měla významný dopad i do výdajové stránky rozpočtu hlavního města z titulu přenesené působnosti, která je zvláštním zákonem svěřena krajům.

S účinností od 1. ledna 2001 byl v souvislosti s přechodem škol a školských zařízení na hlavní město Praha převeden na Magistrát hlavního města Praha výkon působností, který do konce roku 2000 zastávaly školské úřady. Kromě toho hlavní město převzalo od Ministerstva práce a sociálních věcí agendu státní sociální podpory, od Ministerstva zemědělství agendy v oblasti zemědělství a životního prostředí, agendu v oblasti audiovizuálních děl a agendu vyplývající ze stavebního zákona. Zároveň se v průběhu roku 2001 uskutečnil převod agend z Policie ČR v oblasti řidičských a technických průkazů a v oblasti správního řízení na tomto úseku. Bylo nutné se vypořádat s úkony týkající se převodu některých pracovníků z ústředních orgánů na hlavní město Praha nebo zajistit přidělené nové činnosti v rámci svých finančních prostředků. V příjmech a výdajích hl. města Prahy se zároveň promítla transformace rozpočtových organizací na příspěvkové organizace.

Celkové příjmy krajů činily ke konci sledovaného roku 14,5 mld. Kč (z toho účelové dotace poskytnuté krajům ze státního rozpočtu ve výši 14,2 mld. Kč). Vlastní příjmy krajů vykazují zatím velice nízké hodnoty (83,5 mil. Kč), jedná se zejména o odvody příspěvkových organizací a příjmy z úroků (viz tab. 3).

Celkové výdaje krajů byly čerpány ve výši 14,4 mld. Kč. Na celkových výdajích územních samosprávných celků se kraje podílejí zhruba 7 %.

Běžné výdaje krajů dosáhly výše 13,2 mld. Kč (91,5 % z celkových výdajů). Téměř tři čtvrtiny tohoto objemu kraje vykázaly na položce neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím, a to zejména v odvětví školství, což souvisí s převodem vysokého počtu škol do působnosti krajů. Výrazně nižší objemy běžných výdajů byly zaúčtovány u organizací v odvětví kultury a sociální péče. Důvodem jsou zejména nižší počty organizací převáděných z působnosti ústředních orgánů státní správy do působnosti krajů, u některých organizací v odvětví kultury se jedná o organizace s malými počty zaměstnanců a s nízkými objemy finančních prostředků.

Kromě toho se v běžných výdajích krajů promítly neinvestiční dotace, které jim byly poskytnuty ze státního rozpočtu v průběhu roku v rámci finančního vztahu na financování provozu a vybavení krajských úřadů a na odměny zastupitelům krajů.

Kapitálové výdaje krajů se na celkových výdajích podílely pouze 8,5 % a byly realizovány převážně na investiční akce v odvětví školství formou investičních příspěvků příspěvkovým organizacím.

Kraje skončily své hospodaření ve sledovaném roce převahou příjmů nad výdaji ve výši 0,1 mld. Kč a tento objem finančních prostředků vykázaly na bankovních účtech. Většinou se však jedná o nedočerpané účelové prostředky, které kraje vrátí do státního rozpočtu v rámci finančního zúčtování dotací se státním rozpočtem.

Kraje vykázaly ve sledovaném období minimální objem přijatých půjček, jedná se o částku 2,7 mil. Kč. Prakticky celou částku do konce roku splatily, do roku 2002 vedou ve svém výkaznictví nesplacené půjčky ve výši pouhých 0,7 mil. Kč.

Příjmy a výdaje obcí

Celkové příjmy obcí dosáhly ke konci sledovaného období 184,2 mld. Kč, což je o 21,7 mld. Kč více proti srovnatelnému období předchozího roku, tj. nárůst o 13,3 %.

Základním zdrojem příjmů obcí jsou daňové příjmy, které tvoří 48 % celkových příjmů obcí. Nedaňové příjmy se podílejí na příjmech obcí zhruba 12 % a kapitálové příjmy téměř 6 %. Vlastní příjmy obcí tvoří dvě třetiny rozpočtu obcí. Druhou objemově nejvýznamnější položkou jsou přijaté dotace ze státního rozpočtu, které se na celkových příjmech podílejí zhruba 26 % (viz tab. 4).

V souvislosti s realizací první etapy reformy územní veřejné správy došlo k zásadní změně v rozpočtovém určení daní u obcí. Rok 2001 byl prvním rokem, kdy byly daňové příjmy do rozpočtů obcí rozdělovány podle nového zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Některé daňové tituly, které do konce roku 2000 plynuly výhradně do rozpočtů obcí nebo naopak do státního rozpočtu, jsou podle nového rozpočtového určení děleny zákonem stanoveným poměrem mezi obce a státní rozpočet (např. daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, daň z přidané hodnoty). Směrování výnosů daní podle tohoto zákona změnilo situaci v příjmové základně obcí, především však mělo odstranit či minimalizovat negativa rozdělování daňových výnosů obcím vzhledem ke skutečnosti, že sdílené daně se převážně alokují do obcí z celorepublikového výnosu.

Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní:

a) výnos daně z nemovitosti, přičemž příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,

b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,

d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písm. c),

e) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob, s výjimkou výnosů uvedených pod písmeny c), d) a g),

f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,

g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnos daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně (Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby.),

h) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

Daňové příjmy obcí vykázaly koncem roku objem 88,8 mld. Kč (96,0 % upraveného rozpočtu). Podíl daňových příjmů na celkových příjmech činil v tomto období téměř 48,0 % a představuje pokles proti roku minulému zhruba o 3 %. Obce vykázaly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku meziroční přírůstek daňových příjmů o 6,3 %, v absolutním vyjádření 5,2 mld. Kč. I když daňové příjmy jako celek vykazují vyšší plnění proti roku minulému, u některých obcí nové rozpočtové určení daní nepřineslo očekávaný efekt a naopak došlo v návaznosti na počet obyvatel obce k poklesu daňové výtěžnosti. Koeficienty velikostní kategorie obcí s větším počtem obyvatel ovlivňovaly daňové příjmy velmi příznivě, ale u obcí s menším a malým počtem obyvatel je znevýhodňovaly a mnohdy tempo růstu těchto položek nepokrylo ani inflační trend.

Daňové příjmy obcí vzrostly od roku 1994 téměř dvojnásobně (o 96,2 %).

Daň z příjmů fyzických osob dosáhla ke konci sledovaného období výše 25,8 mld. Kč, což je 92,6 % celoročního rozpočtovaného objemu. Proti roku minulému se jedná o pokles ve výši 25,6 mld. Kč, který je způsoben metodickou změnou, danou novelou zákona č. 243/2000 Sb., kdy obce na této dani participují menším poměrem než v předchozím roce. Pokles výnosů daně z příjmů fyzických osob je nahrazen vyšší dynamikou růstu výnosů ostatních titulů daní a dále zařazením daně z přidané hodnoty.

Daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků činily ke konci sledovaného období 16,5 mld. Kč (plnění rozpočtu na 101,8 %).

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti je vykazována v účetnictví obcí v objemu 8,0 mld. Kč (plnění na 80,4 %).

Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů zahrnuje daně z úroků, dividend a jiných kapitálových výnosů a daně z jiných příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby, nelze-li je oddělit od inkasa daně z kapitálových výnosů. Obce získaly příjmy z této daně ve výši 1,3 mld. Kč.

Daň z příjmů právnických osob byla zaúčtována u obcí ve výši 23,2 mld. Kč (113,1 % rozpočtovaného objemu). Ve srovnání s předchozím obdobím je to o 0,3 mld. Kč méně. Z toho činí daň z příjmů právnických osob 17,4 mld. Kč (plnění téměř 130 %), v absolutním vyjádření byl výnos této daně vyšší o 4,5 mld. Kč.

Výnos daně z příjmů právnických osob za obce, kde poplatníkem je obec, činí 5,8 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 85,3 %. Jedná se o podnikatelské aktivity obcí, kdy obce jsou plátci daně a daň neodvádějí, pouze ji promítají ve svém účetnictví. U této daně se projevily nepříznivé výsledky hospodaření v předchozích letech (např. do výnosů se promítly ztráty staré až sedm let, postupné odpisování starých pohledávek) a úpravy zákona, přijaté v minulých letech. Největší měrou je pak meziroční pokles způsoben mimořádně vysokým inkasem daně v minulém roce.

Novou daní pro obce je daň z přidané hodnoty, která je sdílenou daní obcí a státního rozpočtu. Obce získaly do svých rozpočtů 29,8 mld. Kč, což je 84,3 % upraveného rozpočtu a výnos této daně částečně nahrazuje zejména pokles výnosů daní z příjmů fyzických osob.

Výnos daně z nemovitostí je v podstatě na úrovni minulého roku a ani v porovnání s lety minulými nevykazuje žádných výrazných změn, jedná se o stabilní daňový příjem obecních pokladen. Obce zaúčtovaly do svých příjmů 4,6 mld. Kč (106,2 % upraveného rozpočtu).

Součástí daňových příjmů jsou správní poplatky, které zahrnují platby za určitý správní úkon, poplatky charakteru regulace určitých aktivit (provoz kasin, hracích automatů, emise dluhopisů, provozování vybraných živností). Na těchto poplatcích bylo vybráno 1,4 mld. Kč (o 0,1 mld. Kč více proti roku 2000).

Do daňových příjmů jsou zahrnuty i poplatky za znečišťování životního prostředí, které představují povinnou platbu za využívání přírodních zdrojů. Plnění ve výši 1,8 mld. Kč představuje trojnásobek příjmů proti srovnatelnému období minulého roku. Tato skutečnost je ovlivněna tím, že na tuto položku byl zahrnut poplatek za komunální odpad, tedy pouze v tom případě, že obec upravila svou vyhláškou (na základě zmocnění podle zákona o odpadech) podmínky sběru a svozu komunálního odpadu.

Položka ostatní daně a poplatky z vybraných činností a služeb zahrnuje především místní daně a poplatky uvalené za účelem zdanění (často i regulace) určité aktivity či vyjadřující místní specifikum. Plnění ve výši 2,1 mld. Kč znamená pokles příjmů proti roku 2000 o 0,1 mld. Kč.

Nedaňové příjmy dosáhly výše 23 mld. Kč a proti roku minulému poklesly o 1,6 mld. Kč (o 6,5 %).

Objemově nejvýznamnější položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z vlastní činnosti, které dosáhly výše 7,4 mld. Kč (ale proti roku minulému se výrazně snížily o 1,5 mld. Kč). Pokles vyplývá zejména z transformace rozpočtových organizací na příspěvkové. Tato položka zahrnuje příjmy spojené s poskytováním veřejných služeb, za které je inkasován určitý poplatek, např. příjmy za úhrady příspěvku rodičů na částečnou úhradu neinvestičních nákladů při pobytu dětí v jeslích, mateřských školách, uměleckých školách, školních družinách, klubech (nižší příjmy jsou ovlivněny snižováním počtu dětí v předškolních a školních zařízeních včetně zájmových aktivit). Dále je to inkaso korunového poplatku při filmových projekcích v kinech, které se odvádí Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, příjmy úhrad od občanů za sběr a svoz komunálního odpadu, pokud obec podmínky sběru a svozu neupravila vyhláškou. Zavedení poplatku na komunální odpad a přesun úhrady za nakládání s odpady do daňových příjmů také vedlo k částečnému snížení nedaňových příjmů za služby.

Výnos příjmů z pronájmu majetku se snížil proti srovnatelnému období minulého roku o 0,7 mld. Kč a dosáhl výše 7,8 mld. Kč. Snížení výnosu příjmů z pronájmu obecního majetku je způsobeno jeho prodejem bývalým nájemcům.

Na příjmech z úroků bylo inkasováno 2,1 mld. Kč (proti roku 2000 mírný růst). Vývoj této položky je spojen s kapitálovými příjmy, zejména s finančními operacemi obcí na kapitálovém trhu.

Příjmy z prodeje neinvestičního majetku a ostatní nedaňové příjmy dosáhly výši 3 mld. Kč a proti roku minulému se zvýšily o 0,3 mld. Kč. Položka zahrnuje např. veškeré příjmy z prodeje neinvestičního majetku, přijaté neinvestiční dary, přijaté pojistné náhrady a příjmy z úhrad vydobývaného prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů.

Podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech činil v uplynulém roce 5,8 %, což představuje pokles proti předcházejícím letům. Mimořádně vysoké kapitálové příjmy dosažené v roce 1999 a 2000 byly způsobeny obchodováním obcí s akcionářskými právy energetických a plynárenských společností. V roce 2001 již byla převážná část hlasovacích práv k akciím obcemi převedena na jiné subjekty. Kapitálové příjmy obcí činily ke konci roku 10,6 mld. Kč (107 % upraveného rozpočtu). Více než tři čtvrtiny kapitálových příjmů tvoří příjmy z prodeje investičního majetku (tato položka zůstala na úrovni předchozích let).

Vlastní příjmy obcí se na celkových příjmech podílejí 66,4 %, což je o 10 % méně než v roce 2000. Nižší podíl vlastních příjmů je způsoben nižším plněním daňových a kapitálových příjmů a především vyšším podílem poskytnutých dotací ze státního rozpočtu (viz graf 1).

V celkových příjmech obcí jsou zahrnuty dotace ze státního rozpočtu ve výši 48,7 mld. Kč a ze státních fondů ve výši 4,2 mld. Kč. Kromě toho obce zapojily prostředky z vlastních účelových fondů ve výši 8,9 mld. Kč. Podíl transferů ze státního rozpočtu na celkových příjmech činil v hodnoceném období 26,4 %, tj. zvýšení o více než 10 % proti roku 2000. K vysokému nárůstu dotací došlo u dotací poskytovaných přímo z rozpočtu jednotlivých kapitol státního rozpočtu v souvislosti s reformou veřejné správy.

Dotace pro obce uvolňované ze státního rozpočtu a státních fondů (viz tab. 5) se člení na:

a) dotace schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v rámci vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a jimi zřizovaných organizacím,

b) dotace z kapitoly VPS, které nelze předem přesně rozdělit do příslušných území a jejich příjemcům se uvolňují na základě splnění předem stanovených podmínek,

c) individuálně dotované stavby, systémové a ostatní dotace,

d) investiční a neinvestiční dotace z rozpočtu kapitol orgánů státní správy,

e) dotace ze státních fondů (Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond kinematografie).

Soubor dotací ze státního rozpočtu zahrnutý ve finančním vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí (podle písmena a) je určen na částečnou úhradu neinvestičních výdajů ve školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, domovech důchodců, na dopravní obslužnost území. K těmto dotacím patří i transfery prostředků na sociální dávky vyplácené obcemi (pro občany sociálně potřebné a pro občany zdravotně postižené). Patří sem i transfery prostředků na odbory školství magistrátních úřadů. Jedná se o finanční zabezpečení pracovníků převedených k 1. lednu 2001 ze školských úřadů na odbory školství magistrátů měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. m. Prahy s působností okresního úřadu v rámci realizace I. fáze reformy veřejné správy. Obce zaúčtovaly do svých příjmů tyto dotace ve výši 15,7 mld. Kč, což je o 67,5 mil. Kč více o prostředky určené pro Prahu jako kraj.

Druhý blok dotací (podle písm. b) jsou dotace investičního i neinvestičního charakteru, které jsou obcím uvolňovány v průběhu roku. Jedná se o dotace na pozemkové úpravy, na strategii prevence kriminality na místní úrovni, na prostředky na sčítání lidu, bytů a domů, na integraci romské komunity a podporu romských žáků, na protiradonová opatření, na refundaci příspěvků pro azylanty, na správní výdaje na systém dávek státní sociální podpory, na výdaje na protidrogovou politiku a na prostředky na zabezpečení uprchlíků a přesídlenců. Zároveň se v těchto dotacích promítly převody prostředků z jednotlivých kapitol státního rozpočtu na obce. Celkem obce přijaly do svých pokladen finanční prostředky ve výši 0,8 mld. Kč.

Z kapitoly VPS byly uvolněny též finanční prostředky na individuální investiční dotace zejména na výstavbu a technickou obnovu školských zařízení zřizovaných obcemi (bod c). Celkem obce přijaly do svých rozpočtů ve sledovaném období prostředky ve výši 2,4 mld. Kč.

Z rozpočtů ústředních orgánů státní správy byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 29,8 mld. Kč, což je o 21,6 mld. Kč více proti předchozímu roku. Nejvyšší nárůst vykázalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v důsledku metodické změny ve financování školství. Od roku 2001 jsou přímé náklady na vzdělávání (platy, odvody do fondů, výdaje na učební pomůcky a školní potřeby a výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na služby) a dotace na soukromé a církevní školy, které činily celkem 21,3 mld. Kč, poskytovány obcím.

Ministerstvo pro místní rozvoj uvolnilo prostředky obcím ve výši 3,7 mld. Kč především v rámci programu Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí a programu Výstavba a technická obnova DPS. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo finanční prostředky ve výši 1,8 mld. Kč na aktivní politiku zaměstnanosti a pořízení a technickou obnovu investičního majetku ústavů sociální péče.

Další zdroj příjmů některých obcí představují transfery ze státních fondů. Státní fond životního prostředí poskytl obcím během sledovaného roku dotace ve výši 2,4 mld. Kč a poskytl půjčky ve výši 0,9 mld. Kč, které obce použily na výstavbu kanalizací, vodovodů, plynofikaci a čistíren odpadních vod. Obce se staly i příjemci dotací od nově vzniklých fondů. Ze Státního fondu rozvoje bydlení byly obcím poskytnuty účelové dotace na výstavbu obecních nájemních bytů a účelové dotace na výstavbu bytů v DPS ve výši 1,5 mld. Kč, ze Státního fondu dopravní infrastruktury na výstavbu a obnovu silniční sítě statutárních měst získaly obce prostředky ve výši 0,3 mld. Kč a zatím nepatrnou částku ze Státního fondu kinematografie na technický rozvoj a modernizaci kin.

V průběhu roku 2001 získaly obce do svých rozpočtů dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v objemu 66,4 mil. Kč a v objemu 11,4 mil. eur.

Výdaje

Celkové výdaje obcí ke konci roku 2001 dosáhly výše 195,5 mld. Kč, což je o 19,2 % více než v roce 2000. Dosažené celkové výdaje obcí jsou ve srovnání s minulým rokem vyšší o 31,5 mld. Kč.

Vysoký nárůst celkových výdajů především vyplývá z nově definovaných finančních toků zakotvených v usnesení vlády ČR.č.1218/2000, které navazuje na první etapu reformy veřejné správy. Týká se to zejména oblasti běžných výdajů v odvětví financování přímých výdajů na vzdělávání, které byly v roce 2001 poskytovány školám a školským zařízením, jejichž zřizovateli jsou obce, a to nově formou účelových dotací (viz tab. 6).

Dosažené výdaje byly kryty vlastními příjmy, účelovými dotacemi ze státního rozpočtu, zapojením prostředků z fondů rezerv a rozvoje, použitím doplňkových příjmů, úvěrů a půjček a výnosy komunálních obligací.

Běžné výdaje

Běžné výdaje obcí dosáhly výše 130,1 mld. Kč a tvoří 66,6 % jejich celkových výdajů. Ve srovnání s vývojem v minulém roce se běžné výdaje zvýšily o téměř 22 mld. Kč. Z porovnání meziročního vývoje běžných výdajů je patrný nárůst skoro u všech sledovaných položek, nejvýraznější je u neinvestičních příspěvků příspěvkovým organizacím.

Největší položkou, která tvořila více než čtvrtinu běžných výdajů byla položka příspěvky příspěvkovým organizacím, a to v odvětví školství. V rámci této položky byly čerpány výdaje na platy a náhrady platů, popř. mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost a za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, výdaje na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně. Tyto účelové prostředky, jejichž čerpání se promítlo v roce 2001 ve výdajích obcí, byly součástí rozpočtu MŠMT na rok 2001 a rozpočtovým opatřením byly poskytnuty prostřednictvím kapitoly okresní úřady do rozpočtů obcí, které jsou zřizovateli těchto zařízení.

Druhou největší položkou, která tvořila 26 % běžných výdajů nezbytných pro chod obcí a jejich organizací, byl nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatních nákupů. V porovnání s lety předchozími je patrné, že zatím dochází pouze k mírnému nárůstu čerpání finančních prostředků pro tyto účely.

Na položce platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci bylo dosaženo celkem13,7 mld. Kč (nárůst proti roku 2000 činí 11,4 %).

Obce vykázaly vyšší výdaje ve formě dotací podnikatelským subjektům v odvětví železniční a silniční dopravy, bytového hospodářství, oprav komunikací a v oblasti sběru a čištění odpadních vod. Obce zaúčtovaly tyto výdaje ve výši 11,9 mld. Kč. Výdaje obcí na dopravní územní obslužnost dosáhly výše 1,6 mld. Kč a ve srovnání s minulým rokem byly vyšší o 0,3 mld. Kč.

Součástí běžných výdajů jsou i neinvestiční transfery obyvatelstvu, především sociální dávky, které ke konci sledovaného období dosáhly u obcí částky 10,1 mld. Kč (ve stejném období minulého roku 9,9 mld. Kč). V čerpání sociálních dávek vyplácených obcemi dochází k mírnému nárůstu.

Jedním ze zdrojů čerpání běžných výdajů byla dotace v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k obcím, kdy obce přijaly do svých příjmů v průběhu roku 2001 asi 15,7 mld. Kč. Její součástí byly dotace na sociální dávky, na výkon státní správy, příspěvek na jednoho žáka mateřské a základní školy, dotace na jednotky sboru dobrovolných hasičů a na dopravní obslužnost. Kromě těchto titulů byly v ní rovněž zahrnuty příspěvky na jedno lůžko ve vybraných zdravotnických zařízeních a příspěvky na jedno místo v domovech důchodců a v ústavech sociální péče.

Dalším zdrojem financování běžných výdajů byly neinvestiční dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, a to jak z rozpočtů kapitol VPS a Operace státních finančních aktiv, tak i z rozpočtů ostatních kapitol státního rozpočtu a ze státních fondů.

Z věcného hlediska šlo např. o dotace na pozemkové úpravy, které byly poskytovány na úhradu nezbytných nákladů souvisejících s oceněním, identifikací parcel a vymezením pozemků podléhající restituci. Dále to byla dotace na financování systému vyplácení dávek státní sociální podpory, a to na výplatu poštovného a poukázečného, dotace na komplexní součinnostní program prevence kriminality a prevence drogových závislostí na místní úrovni. Obce čerpaly v rámci běžných výdajů posílení sociálních dávek, které bylo realizováno ve dvou etapách v celkovém objemu zhruba 0,2 mil. Kč.

Kromě toho se v běžných výdajích obcí promítly výdaje na regeneraci městských památkových rezervací a záchranu architektonického dědictví a na další programy realizované v souladu se zákonem o státní památkové péči, které obcím poskytlo ze svého rozpočtu Ministerstvo kultury. Na čerpání běžných výdajů se rovněž podílely dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí na aktivní politiku zaměstnanosti, kdy úřady práce uvolnily dotace na podporu veřejně prospěšných prací, při nichž obce vytvářejí pracovní místa pro své občany, příspěvky a náhrady z rozpočtu Ministerstva zemědělství poskytované podle lesního zákona a na podpůrné programy agrokomplexu na restrukturalizaci zemědělské výroby zalesněním.

Na základě usnesení vlády č. 925 ze dne 18. září 2000 k návrhu státního rozpočtu na rok 2001 bylo do roku 2001 prodlouženo čerpání prostředků poskytnutých v letech 1997 a 1998 na řešení následků povodní. Současně obce ve svých výdajích čerpaly další prostředky, které jim byly v průběhu roku 2001 poskytnuty na sesuvy půdy a na opravy místních komunikací. Tyto objemy však byly minimální. Z podkladů k finančnímu vypořádání těchto účelových dotací je patrné, že finanční prostředky byly téměř celé již vyčerpány, takže lze konstatovat, že akce vyvolané následky povodní jsou již většinou ukončeny.

Kapitálové výdaje

Úhrnný objem kapitálových výdajů obcí dosáhl 65,3 mld. Kč a byl vyšší proti roku minulému o 9,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí se na jejich celkových výdajích podílejí 33,4 %. Z porovnání vývoje kapitálových výdajů v minulých letech je patrné, že u obcí dochází k dalšímu oživení v této oblasti.

Proti stejnému období minulého roku se zvýšily výdaje na investiční nákupy a související výdaje (výdaje na investiční akce) o téměř 6,9 mld. Kč. Jejich zdroji jsou nejen dotace ze státního rozpočtu, ale pravděpodobně i část dosud ještě nespotřebovaných vlastních kapitálových příjmů, které dosáhly vysokých objemů z titulu prodeje převodu hlasovacích práv u distribučních společností.

Položka nákup akcií a majetkových podílů, kterou vykazují obce, zaznamenala ve srovnání s minulým obdobím další pokles.

K nárůstu ve výši 2,1 mld. Kč došlo u položky investiční dotace podnikatelským subjektům, navýšení se promítá u právnických osobprovozujících dopravu na daném území.

Na čerpání kapitálových výdajů se také podílely investiční dotace poskytnuté obcím z rozpočtu kapitoly VPS, z rozpočtů ostatních kapitol státního rozpočtu a ze Státního fondu životního prostředí (celkový objem činil téměř 13,1 mld. Kč). Kromě investičních akcí v odvětví zdravotnictví a školství se jednalo rovněž o čerpání účelových dotací poskytnutých na výstavbu obecních bytů a domů s pečovatelskou službou, na výstavbu nových ústavů sociální péče dle zákona č. 164/1998Sb., které budou sloužit jako náhrada za restituované objekty, na opravu a na výstavbu a technickou obnovu silniční sítě ve správě statutárních měst a obcí. Dále se jednalo o výdaje čerpané z dotací na podporu rozvoje průmyslových zón, v rámci kterých byly výdaje čerpány na výstavbu technické infrastruktury, na program obnovy venkova, na revitalizaci říčních systémů, na výstavbu kanalizací a čističek odpadních vod a na další programy související s ochranou životního prostředí.

I v roce 2001 jednotlivé investiční programy předpokládaly participaci vlastními zdroji ze strany obcí. To sice vedlo obce na jedné straně k efektivnějšímu vynakládání finančních prostředků, avšak na druhé straně vytvářelo tlak na zapojení mimorozpočtových zdrojů, a to především z fondů rezerv a rozvoje.

Vývoj zadluženosti obcí

Obce vykázaly ke konci roku 2001 celkový dluh ve výši 48,3 mld. Kč a proti skutečnosti roku 2000 se jedná o nárůst ve výši 17,8 %. Ve srovnání s vývojem minulých let se jedná o výrazné zvýšení dynamiky municipálního dluhu, který je monitorován od roku 1993, kdy se začala v souvislosti se změnami finančního hospodaření obcí z titulu zavedení nové daňové soustavy sledovat oblast zadluženosti obcí (viz tab. 7).

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, výnosy emitovaných komunálních dluhopisů a návratné finanční výpomoci a půjčky ze státního rozpočtu a ze Státního fondu životního prostředí.

Z údajů uvedených v tab. 7 je patrné, že ve sledovaném roce došlo k nárůstu objemu úvěrů přijatých od peněžních ústavů a k nárůstů objemů emitovaných komunálních obligací. Na položce přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy je vykazována stagnace.

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly tak jako v minulých letech i nadále směrovány především na akce související s ochranou životního prostředí, zejména na výstavbu plynofikací, kanalizací, čističek odpadních vod a vodovodů a skládek, ale také na výstavbu obecních bytů, na půdní bytové vestavby, na rekonstrukce základních škol, na opravy chodníků apod. Termíny splatnosti úvěrů jsou stanoveny v rozmezí 2 až 20 let, ve většině případů obce ručí svým majetkem, v menší míře budoucími příjmy.

Obce včetně magistrátních měst vykázaly, že v roce 2001 přijaly půjčky ve výši zhruba 10 mld. Kč a současně uhradily splátky ve výši 5,4 mld. Kč. To znamená, že saldo půjček za rok 2001 činilo 4,6 mld. Kč (obce si více půjčovaly než splácely). Na této částce se magistrátní města podílejí téměř 71 %.

Po odpočtu zadluženosti hlavního města Prahy a dalších velkých měst (konkrétně Plzeň, Brno a Ostrava ve výši 24,2 mld. Kč) činila celková zadluženost ostatních obcí 24,1 mld. Kč.

Celý nárůst se promítl pouze u tří největších měst Praha, Brno a Ostrava. Podíl jejich zadluženosti na celkové zadluženosti obcí dosáhl ve sledovaném roce 50 %, v minulém roce činil 41,2 %. Jedná se tedy o další výrazné zvýšení zadluženosti velkých měst.

U ostatních obcí nedošlo v roce 2001 k žádnému nárůstu (v roce 2000 činila zadluženost obcí po odpočtu všech magistrátních měst 24,1 mld. Kč), což je patrné z tab. 8.

Hlavní město Praha čerpalo v roce 2001 úvěr od Evropské investiční banky na vodohospodářské stavby v celkové výši 1,0 mld. Kč a na stavbu metra ve výši 0,5 mld. Kč. Tyto úvěry budou spláceny postupně v letech 2005 - 2016.

Kromě toho hlavní město přijalo další úvěr ve výši 0,7 mld. Kč, který použije na stejný účel. Problém spočívá mj. v tom, že město se snaží pokračovat ve výstavbě dopravních staveb, zejména metra, které považuje za prioritu. Vzhledem k tomu, že ze státního rozpočtu nezískává požadované účelové prostředky nezbytné na pokračování této dopravně důležité stavby, hledá je v podobě úvěrových zdrojů.

Statutární město Ostrava přijalo v roce 2001 nový úvěr ve výši 1,5 mld. Kč, kterým splatilo komunální obligace emitované v roce 1996. V roce 2000 realizovalo hlavní město Praha a město Brno nové emise komunálních obligací. Praha emitovala další obligace v celkovém objemu 5 mld. Kč a výnosy použila na modernizaci a obnovu vozového parku metra a na financování výstavby dopravních staveb. Emise jsou splatné v roce 2011, město ručilo svým majetkem.

Město Brno emitovalo v roce 2001 komunální obligace v celkové výši 60 mil. eur (v přepočtu 2 mld. Kč). Z výnosů emise byla použita částka 1,2 mld. Kč na předčasné splacení emise z roku 1996, zbývající částkou město Brno financovalo ještě v roce 2001 rozhodující rozvojové investice města, jako např. výkup pozemků a staveb, investice na řešení zanedbané infrastruktury (výstavba inženýrských sítí v centru města atd.). Město ručí svým majetkem.

Tato emise komunálních obligací je kótovaná na Lucemburské burze a byla vydána jako první emise v rámci desetiletého dluhopisového programu města Brno, který město založilo na zahraničních trzích v červnu 2001. Město oznámilo tento dluhopisový program Komisi pro cenné papíry a ČNB podle zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech. Jeho celková výše je 300 mil. eur a město počítá se čtyřmi emisemi v průběhu deseti let.

Pokud jde o emise komunálních obligací z minulých let některá města se zcela vyrovnala se svými závazky, jiná města řešila splátky emise komunálních obligací přijetím především úvěru od peněžního ústavu. Vydávání obligací je poměrně drahé, zvláště vysoké jsou náklady na jejich tisk. Výnosy z obligací jsou kapitálovým příjmem, a proto města musí z tohoto příjmu platit úroky a dále pravidelně platí investorům roční výnosy, ke kterým se zavázala.

Položka přijaté finanční výpomoci a ostatní dluhy je ve srovnání s rokem předchozím bez nárůstu. Konkrétně se jedná o bezúročné půjčky, které jsou poskytovány z rozpočtů některých resortů v rámci finanční politiky státu. Nejvyšší hodnoty vykázalo Ministerstvo pro místní rozvoj na opravy bytového fondu a Ministerstvo zemědělství na výstavbu a technickou obnovu vodovodů a úpraven vod, kanalizací a čistíren odpadních vod.

Z rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa byly okresním úřadům a obcím uvolněny v letech 1994 - 2001 finanční prostředky ve formě návratných finančních výpomocí ve výši 1,5 mld. Kč. Byly to především účelové prostředky poskytnuté obcím na modernizaci bytového fondu se splatností za 10 let (z celkové částky se jednalo o 1,1 mld. Kč) a jejich splátky budou realizovány až počínaje rokem 2004.

Od roku 1997 poskytuje tyto půjčky ze svého rozpočtu Ministerstvo pro místní rozvoj. Okresní úřady a obce splatily větší objem ostatních návratných finančních výpomocí, zbývající nesplacené částky jsou nízké a jejich splácení probíhá podle splátkových kalendářů. Ke konci roku 2001 jsou závazky obcí vůči kapitole VPS ve výši 1,2 mld. Kč a jedná se o půjčky na modernizaci bytového fondu splatné postupně počínaje rokem 2004.

Ministerstvo životního prostředí poskytlo půjčky na drobné vodohospodářské ekologické akce a na revitalizaci říčních systémů. Ministerstvo zemědělství poskytlo půjčky na výstavbu a technickou obnovu vodovodů a úpraven vod a výstavbu a technickou obnovu kanalizací a čistíren odpadních vod a na odstranění škod způsobených povodněmi.

Ústřední orgány státní správy mají stanovena svoje specifická kritéria při posuzování finanční situace jednotlivých obcí-žadatelů o půjčku, jedním z nich je doporučení ze strany Ministerstva financí o maximální výši podílu dluhové služby na běžných příjmech.

České spořitelně se v průběhu roku 2001 podařilo udržet výsadní postavení, které ztratila v minulých letech. Obce kromě hlavního města Prahy nevykázaly žádné úvěry přijaté v zahraniční měně.

Míru zadluženosti také ovlivňují půjčky ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). V průběhu roku 2001 poskytl fond nové půjčky ve výši 0,9 mld. Kč, a to na realizaci programů ochrany vod a ovzduší, na nakládání s odpady a na ochranu přírody.

Pro obce jsou tyto půjčky výhodné, protože jsou bezúročné a je možné po dohodě se SFŽP upravit splátkové kalendáře v návaznosti na jejich finanční možnosti. SFŽP zachovává strategii přijatou v minulých letech, to znamená, kombinaci půjčky, dotace a vlastních zdrojů obcí. Tato forma umožňuje poskytovat většímu počtu obcí finanční prostředky, které slouží ke zlepšení infrastruktury obcí a především ke zkvalitnění životního prostředí.

Příjmy a výdaj dobrovolných svazků obcí

Ke konci roku 2001 bylo na území ČR registrováno v souladu se zákonem o obcích celkem 480 dobrovolných svazků obcí (DSO). Jedná se o nárůst o 65 % (vyšší nárůst je z titulu legalizace svazků obcí v souladu se zákonem č.128/2000 Sb., o obcích).

Obce se sdružují k vybudování a k provozování společných vodovodů, plynofikací a kanalizací, čističek odpadních vod a skládek tuhých komunálních odpadů a ke společnému rozvoji území, na kterém obce sídlí.

Dobrovolné svazky obcí sestavují své rozpočty na příslušný rozpočtový rok. Ke konci roku vykázaly celkové příjmy ve výši 1,5 mld. Kč, celkové výdaje rovněž ve výši 1,5 mld. Kč.

Na celkových příjmech se nejvíce podílejí, zhruba 46 %, převody z fondů rezerv a rozvoje příslušných obcí, zbývající příjmy jsou z titulu dotací ze státního rozpočtu a ze státních fondů a nedaňové příjmy, konkrétně příjmy z pronájmu majetku.

Kapitálové výdaje se na celkových výdajích podílejí 82 %, na bankovních účtech DSO vykázaly zhruba 250 mil.Kč.

Ing. Dagmar Nádvorníková,

vedoucí oddělení analýzy odboru územních rozpočtů

Ministerstva financí ČR