I centrum Prahy může mít oázy klidu

Za úpravu jednoho z nejpůsobivějších náměstí pražského Nového Města - Petrského náměstí - získala Městská část Praha 1 při příležitosti letošního Mezinárodního dne památek a sídel Cenu Moderní obce.

Náš časopis ji už tradičně uděluje v rámci slavnostního ceremoniálu, na němž je vyhlašováno Historické město roku, které dostává i Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Cenu Moderní obce letos v dubnu ve Španělském sále Pražského hradu za MČ Praha 1 převzal místostarosta Mgr. Karel Koželuh.

LOKALIT, KDE NEVLÁDNE KOMERCE, JE VÍC

Městská část už od roku 1997 programově upravuje veřejná prostranství pobytového charakteru. Úpravy se provádějí v souladu s předsevzetím radnice zachovat charakter původního území. A zároveň vytvářet velkorysejší plochy, které mohou sloužit ke krátkodobému pobytu tam, kde historické centrum nemůže nabídnout výraznější plochy veřejné zeleně. Konkrétně rehabilitace Petrského náměstí a jeho okolí se po úpravách bezprostředního okolí gotického trojlodního kostela sv. Petra v roce 2005 loni soustředila na zbytek náměstí. Vznikla tam klidná, nově předlážděná pobytová plocha s platany a lavičkami i dalším mobiliářem vhodným do tohoto prostoru a kašnou. Úpravy parteru od architektů bratrů Jana a Martina Sedlákových nevynechaly ani instalaci kašny. Jako první na území metropole tam byly zabudovány i podzemní kontejnery na tříděný odpad, jejichž nadzemní část tvoří nepatrný prvek v prostoru náměstí.

"Lokalit, kde na rozdíl od komerčnějších částí centra zůstalo zachováno výraznější soustředění obytných funkcí, byť atakovaných dopravou, máme na území městské části více," říká vedoucí odboru územního rozvoje MČ Praha 1 ak. arch. Jaromíra Eismannová. "Ať už jde například o lokalitu kolem kostela sv. Vojtěcha, Haštalskou čtvrť, nebo o prostor mezi Senovážným náměstím a Hlavním nádražím - tedy Horní Nové Město. O Malé Straně či Hradčanech ani nemluvě. Taková místa se spolu s předními architekty snažíme vyřešit tak, aby to byly enklávy ve prospěch občanů, kteří tam bydlí."

Jak architektka Eismannová dále uvedla, snad vůbec nejsložitější při takových úpravách bývá redukce parkování ve prospěch rozšířených chodníků a práce s veřejnou zelení. Konkrétně v prostoru Petrského náměstí tak vzala za své zhruba třetina parkovacích míst, avšak hlavně v oranžové zóně, tedy v zóně, která se netýkala rezidentů. Přesto právě tuto úpravu někteří místní obyvatelé příliš vlídně nepřijali, zatímco několika jiným je trnem v oku šumění kašny. Ne vždy je snadné také domluvit se s památkáři, třeba při zvyšování úrovně vozovky do výšky chodníků.

INFORMOVANÁ VEŘEJNOST

Městské části mezi obyvatelstvem hodně pomáhá, že se všemi chystanými úpravami veřejných prostranství formou architektonických studií informuje rok co rok na výstavě Budoucnost a přítomnost Prahy 1, pořádané ve velkém stanu na dolním konci Václavského náměstí. Loni v říjnu se konal už její 10. ročník. Nyní však kromě výstavy, v jejíž tradici městská část bude pokračovat, se podle ak. arch. Jaromíry Eismannové uvažuje i o tom, že by všechny záměry tohoto druhu radnice rovněž uváděla na svém webu. Občané tak dostanou příležitost vyjadřovat se k nim průběžně a v ještě větším předstihu. Jinou formou je instalace velkých informativních tabulí v místech chystaných projektů. Jednu takovou tabuli radnice nyní chystá umístit na Kampě. Tento veřejný park, jeden z nejznámějších v hlavním městě a tvrdě zasažený povodní v roce 2002, má totiž projít rozsáhlou regenerací a již je k tomu připravena studie.

Už nyní však při zastupitelstvu městské části působí skupina pro participaci, která radnici pomáhá navazovat kontakt s obyvateli lokalit, kde by se měly uskutečnit zásadnější úpravy, a zjišťovat jejich názory. Architektka Eismannová však chválí i některé spolky a občanská sdružení. "Velmi aktivní je Spolek občanů a přátel čtvrti Na Františku, s nímž je výborná, byť nikterak snadná spolupráce," podotýká.

HLAVNĚ Z VLASTNÍ KAPSY

Rehabilitace oblasti Petrská si vyžádala v obou svých etapách náklady zhruba 48 mil. Kč. Financování bylo koordinováno s Technickou správou komunikací a konalo se v souběhu s rekonstrukcí tamních sítí po povodních. Také úpravy dalších lokalit si městská část financovala ze svého rozpočtu. Pro úpravu parku Novomlýnská (na pravém břehu Vltavy v sousedství někdejšího pomníku Jana Švermy) však už má neoficiálně přislíbeny peníze z Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 (JPD 2) regionu soudržnosti NUTS II hl. město Praha na období 2004-2006, opatření 1.2 Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch. Takto by mohla pokrýt téměř 50 % nákladů, jejichž celková výše se předpokládá zhruba 29,9 mil. Kč.

Další možnosti financování se otevírají ve spolupráci s komerčními subjekty, působícími na území městské části. Například s italskou společností Grandi Stazioni, která se ve spolupráci s Českými drahami pouští do revitalizace hlavního nádraží v Praze a mohla by podpořit rozsáhlou regeneraci pražského "Sherwoodu", Vrchlického sadů.

ZMĚNY NEJDOU PROTI TURISTŮM

Starosta MČ Praha 1 Ing. Petr Hejma shrnuje: "Jsem přesvědčen o tom, že jak pro obyvatele daných lokalit, tak pro celkovou tvář Prahy 1 je důležité zachování původního rázu jednotlivých míst s jejich tolik potřebným klidem a svébytností. Vedle Petrského náměstí jmenujme alespoň Betlémské náměstí či Kozí plácek. A nemyslím, že by to bylo v rozporu s rozvojem turistiky. Naopak, vede to k její určité kultivaci. Neboť: Zaprvé - tato místa nebudou přitahovat davy, nýbrž skutečné milovníky historie a její atmosféry. Zadruhé - v takové lokalitě se prostě chováte zcela jinak než v hlučných a vytížených místech. A to je směr, kterým se chceme vydat. Je to cesta trvale udržitelného cestovního ruchu, který nabízí návštěvníkům poznání i zábavu, ale také chrání památky a zajímavá místa včetně jejich obyvatel."

IVAN RYŠAVÝ