Přímá volba starostů? "Takový silnější mandát by starostovi zřejmě umožnil razantněji uskutečňovat jeho předvolební předsevzetí. Pokud by ovšem v zastupitelstvu obce nepřevážila opozice a se svými představami se nedostala do konfliktu s programem, s nímž by starosta uspěl v přímé volbě u občanů," míní starostka Mníšku pod Brdy Alexandra Merunková.
Proto by se spíše přimlouvala za to, aby místo čtyř let volební období trvalo pět či ještě raději šest roků. "Vždyť třeba jen příprava a realizace větších obecních projektů trvá nejméně tak dlouho," vysvětluje. Pro příklad nejde daleko: Už loni Mníšek usiloval o státní dotaci na rekonstrukci technickými parametry i kapacitou nevyhovující městské čistírny odpadních vod. Město nakonec dotaci nezískalo a muselo nechat přepracovat projekt, který zdědilo po minulém vedení, aby se do něho "vešlo" s vlastními omezenými zdroji. Původně zamýšlená rekonstrukce s náklady 45 miliónů korun se tak zužuje na projekt v řádu 30 miliónů. Kapacita zrekonstruované ČOV pro šest tisíc ekvivalentních obyvatel přesto bude mít pro rychle se rozvíjející Mníšek (nyní s počtem obyvatel něco málo přes čtyři tisíce) ještě dostatečnou rezervu. Město je ovšem opět na začátku opakované anabáze s výběrovým řízením na dodavatele stavby.
PENÍZE, NEBO TAKÉ PRESTIŽ?
Alexandra Merunková také upozorňuje na omezené možnosti zejména menších obecních a městských úřadů. "Už od nástupu do funkce marně usiluji o to, abychom získali kvalifikovaného právníka i ekonoma. Hlavním důvodem, proč se mně to nedaří, jsou omezené možnosti veřejné správy platit takovým odborníkům alespoň přibližně tolik, kolik si mohou vydělat v komerční sféře. Vnímám však ještě jeden, možná také ne zcela zanedbatelný důvod. Totiž že práce právníka ve prospěch malé radnice není zdaleka tak prestižní jako činnost byť i jen koncipienta v některé věhlasné advokátní kanceláři v Praze při řešení velkých, často mediálně vděčných kauz, na nichž si lze udělat jméno jak mezi odborníky, tak u laické veřejnosti," míní starostka. Ale nevzdává se a jako určitou možnost, jak právníka městského úřadu lépe zaplatit, vidí v tom, že by zároveň vykonával funkci vedoucího odboru vnitřních věcí. "Hlavně mladí absolventi vysokých škol, kteří se na práci na radnicích někdy dívají poněkud skrz prsty, si neuvědomují, že i tam se mohou z hlediska své odbornosti rozvíjet a významně podílet na velkých projektech za desítky či stovky miliónů korun," dodává starostka.
Podle ní to však vyžaduje také určitý nadhled volených zastupitelů i občanů, aby pochopili, že zdatní odborníci za činnost, která městu může přinést či ušetřit milióny, musí být rovněž dobře zaplaceni. Ostatně, jak starostka připomíná, radnice beztak za nezbytné právní služby platí nemalé částky najímaným externím právníkům, přičemž vlastní právník by ji i při vyšším platu rozhodně přišel levněji.
OBČANÉ NEZTRÁCEJÍ PŘEHLED
Starostka ovšem sází i na spolupráci s veřejností. Absolventka hudebně dramatického oddělení Pražské konzervatoře, někdejší rozhlasová moderátorka, televizní pracovnice a šéfredaktorka časopisu si zakládá na místním zpravodaji i na webových stránkách města. Na adrese www.mnisek.cz se tak dozvíte informace ze všech odborů městského úřadu . Dobré zkušenosti radnice rovněž získala s anketními lístky, jejichž prostřednictvím se lidé vyjadřují k dění ve městě.
Názory veřejnosti se promítají i do upřesňování projektu přestavby bývalého kulturního domu na městské multifunkční zařízení. V něm budou jak hudební a taneční škola, tak prostory pro výtvarný či přírodovědný kroužek, klub důchodců a rovněž pro místní knihovnu. Základem bude sál pro divadelní, sportovní i společenské vyžití, ve kterém se mj. obnoví tradice novoročních plesů. Sloužit bude i menší salonek pro speciální akce typu DVD projekcí apod. Projekt počítá s tím, že dosáhne na pomoc z evropských a národních fondů pro rozvoj lidských zdrojů, neboť v zařízení se budou pořádat i rekvalifikační a vzdělávací kursy pro nezaměstnané.
KULTURNÍ VYŽITÍ JAKO BONUS
Mníšek je zatím ještě zdánlivě rozdělen na různé kategorie obyvatel. Hlavně na sídlišti žijí lidé, kteří přišli o zaměstnání v místních Kovohutích a ne vždy lehce nacházejí nové uplatnění. Jiní - mladší, s vyšším vzděláním a obvykle úspěšní ve své profesi, přicházejí z Prahy bydlet do města na úpatí Brd s krásnou přírodou. Svoji příležitost by tu mohli najít i podnikatelé v cestovním ruchu, zejména budoucí majitelé penzionů, hotýlků a restaurací. Všechny obyvatele - starousedlíky i nově příchozí - může postupně dávat dohromady také bohatý kulturní a společenský život. Ten navíc vhodně doplní nabídku pro turisty a návštěvníky regionu, díky nimž tam mohou vznikat nové pracovní příležitosti.
To do Mníšku přijely první parní svatební vlaky, v obnoveném barokním areálu kláštera Skalka nad městem i v místním zámku se pořádají koncerty a Mníšek si za místo k představení svých děl vybírají známí i teprve začínající výtvarníci. Ale daří se tam také ochotnickému divadlu i Divadlu Káji Maříka manželů Rosákových, stejně jako třeba spolku Rorejs, navazujícímu na činnost někdejšího místního okrašlovacího spolku, či tradiční pěvecké soutěži Brdský kos. V září na úvod Dnů evropského dědictví v areálu Skalka hrála Česká komorní filharmonie, která se už stala osvědčeným partnerem města.
Stojí "ve stínu" svého manžela Zbyňka, populárního televizního moderátora? V Mníšku určitě ne. "Starostka na malém městě nikdy nemůže říci, že už má po úředních hodinách," uzavírá Alexandra Merunková. Každý ji tam zná a nerozpakuje se s ní svůj problém řešit třeba při setkání v obchodě nebo na náměstí. "Já už si zvykla a i takový kontakt s občany považuji za běžnou normu."
